Žalobkyně se žalobou původně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu „Smlouvy o nákupu na splátky č. L8906930069“, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, na nákup zboží u prodejce. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách, za dobu trvání smlouvy neuhradil ničeho. Žalovaná částka , částka, je dle žaloby tvořena jistinou , částka, a dlužnými poplatky , částka, .2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 21 – 22 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.4. Žalobkyně dále uvedla, že vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z tvrzení žalovaného. Tvrzení žalovaného si žalobkyně údajně ověřila z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku, z Centrální evidence exekucí, z rejstříku SOLUS a v interní databází žalobkyně. Na závěr uvedla, že žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o nákupu na splátky č. L8906930069 ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména cenu zboží , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 48měsíčních splátkách ve výši , částka, , dále celkové náklady zákazníka spojené se úvěrem , částka, , tvořené jistinou , částka, a úroky z úvěru , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 24,99 % ročně a RPSN 33,27 %. Prostředky úvěru byly poskytnuti při zaplacení ceny zboží prodávajícímu , právnická osoba, .Informacemi o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla veškeré zákonem požadované informace o parametrech úvěrové smlouvy.Smluvními podmínkami smlouvy o nákupu na splátky měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem z běžného účtu žalobkyně (výpisem transakcí) měl soud za prokázané, že z účtu žalobkyně byla uhrazena částka , částka, na účet prodejce , právnická osoba, ., v důsledku čehož byl úvěr plně vyčerpán.Detailem dotazu měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.Tabulkou – Přehledem splátek měl soud za prokázané, žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .Opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, + Předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že i sama žalobkyně řádně opakovaně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu.Výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně, jak byla stručně zrekapitulována v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud zcela odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně řádně zjišťovala před uzavření smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, a proto soud žalobě jako oprávněné v celém rozsahu vyhověl.7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel a na úvěr uhradil pouze , částka, . V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným a žalobě vyhověl.8. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, podle kterého mimo jiné platí, že platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Jelikož žalobkyně vzala žalobu v části, ve které požadovala zaplacení úroků z úvěru ve výši přesahující limity shora citovaného ustanovení, shledal soud nově požadované úroky z úvěru oprávněnými a takto je žalobkyni přiznal.9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu, dle kterého platí, že: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci pouze nepatrný neúspěch (neboť žaloba byla žalobkyní vzata zpět pouze co do úroku z úvěru za krátkou dobu, a v celkové dlužné částce tato položka nepředstavuje zásadní hodnotu, která by mohla změnit poměr úspěchu a neúspěchu ve věci), přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.