Okresní soud v Nymburce 8 C 298/2025-34 – Náklady řízení

o 21 420,51 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené , datum, se společností , Anonymizováno, (dále jen „původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Na základě provedených důkazů soud zjistil, že listina označená jako „Smlouva o revolvingovém úvěru“ neobsahuje žádný podpis. Na úvěr bylo čerpáno , částka, a zaplaceno bylo , částka, . Obsahem smlouvy o postoupení pohledávek původního věřitele je pohledávka za žalovaným.Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o revolvingovém úvěru“ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba vyplňující osobní údaje souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Z předmětného jednání nelze ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť zadat osobní údaje může i jiná osoba odlišná od žalovaného. Jelikož však bylo prokázáno čerpání věru ve výši , částka, na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaný zaplatil na úvěr celkem , částka, , celá částka bezdůvodného obohacení tak již byla vrácena. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovaný byl v řízení úspěšný, ale žádné náklady řízení mu nevznikly.