Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 27. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 830 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 27. 6. 2025 dle § 2395 a následující, občanského zákoníku smlouvu o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, . Úvěr byl žalovanému poskytnout jako podnikateli, a proto se na něj nevztahuje zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně ověřila oprávnění žalovaného, k podnikatelské činnosti výpisem živnostenského rejstříku veřejně přístupným na síti internet k ověření totožnosti žalovaného byla žalobkyni žalovaným při úvodní registraci na internetových stránkách žalobce předložena fotokopie jeho dokladu totožnosti, žalovaný dále zaslal žalobci z účtu č. , hodnota, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na který byl úvěr poukázán, ověřovací poplatek. Úhrada ověřovacího poplatku je zcela standardním úkonem v procesu verifikace identity jednající osoby, který je používán při elektronickém zakládání účtu bankami a ostatními renovovanými finančními institucemi. Smlouva o úvěru byla uzavřena postupem uvedeným v čl. 2 Smlouvy o úvěru – uzavření Smlouvy, kdy žalovaný nejprve v internetové aplikaci žalobce na www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, založil klientskou sekci přístupnou pouze žalovanému na základě jedinečných přístupových údajů, žalovaný v klientské sekci následně požádal o úvěr a v žádosti zadal podstatné náležitosti úvěru. (výše úvěru, výše poplatku za poskytnutí úvěru, splatnost). Po odsouhlasení žádosti žalobkyni byl vygenerován návrh smlouvy o úvěru a žalovanému zaslán na verifikované číslo mobilního telefonu jedinečný autorizační SMS kód, žalovaný tento SMS kód zadal v aplikaci žalobkyně, čímž odsouhlasil a uzavřel smlouvu o úvěru. SMS kód připojený na smlouvu o úvěru nahrazuje fyzický podpis žalovaného, a tím byla smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena. Žalobkyně žalovanému zaslala smluvní dokumentaci na verifikovaný email ve formátu PDF, na který byl systémem vygenerován automaticky čas připojení SMS kódu a samotný SMS kód. Mezi žalobkyní a žalovaným se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Dle článku II. odst. 9 Smlouvy se podepsání smlouvy SMS kódem rozumí podepsáním jiným typem elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč na účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sjednaný ve smlouvě o úvěru dne 27. 6. 2025 a žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do data splatnosti úvěru do 27. 7. 2025 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a úrokem. Žalobkyně a žalovaný se následně dohodli na prodloužení data splatnosti do 5. 8. 2025 postupem dle čl. 3 Smlouvy o úvěru. Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy podle čl. 1.2. do Smlouvy o úvěru a úroku podle čl. 1.2. Smlouvy o úvěru v termínu splatnosti a dostal se do prodlení. Žalobkyně má v důsledku prodlení žalovaného nárok na poplatek za sjednání a čerpání úvěru podle čl. 1.2., písmeno c) Smlouvy o úvěru, neboť podle čl. 4.2. Smlouvy o úvěru ztratil žalovaný v důsledku prodlení nárok na úhradu poplatku za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy, b) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru po dobu prvních 90 dnů od data prodlení se splatností úvěru nebo jeho části čl. 5.3. Smlouvy o úvěru), c) smluvní úrok z prolení ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru od 91. dne prodlení do zaplacení úvěru nebo jeho části (čl. 5.3. Smlouvy o úvěru), d) paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dnu v trvání prodlení žalovaného, tedy celkem 2 000 Kč (článek 5.4. Smlouvy o úvěru), žalobkyně po datu splatnosti zaslala žalovanému celkem , hodnota, písemné upomínky. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu prostřednictvím právního zástupce dne 4. 11. 2025. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, dále poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 4 542 Kč, úrok ve výši 288 Kč, paušální poplatky za písemné upomínky v celkové výši 2 000 Kč, dále smluvní úrok z prodaní ve výši 0,50 % denně z částky 11 542 Kč od 6. 8. 2025 do 3. 11. 2025 a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 11 542 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě z 16. 1. 2026 uvedl, že na předmětnou smlouvu žalobkyni uhradil celkem 1 163,83 Kč, ze strany společnosti mu bylo vyplaceno 7 000 Kč na dobu 30 dnů a že na smlouvu je nutno pohlížet jako na spotřebitelskou smlouvu, když skutečnost, že u svého jména uvedl ve smlouvě IČO, nezbavuje ho spotřebitelské ochrany a je nutno na žalovaného v této věci nahlížet jako na spotřebitele, tedy ve smyslu občanského zákoníku, kdy oprávnění k podnikatelské činnosti se rozhodně nevylučuje s tím, aby byla taková osoba posuzována jako spotřebitel, a aby se o spotřebitele nejednalo, musela by osoba jako podnikatel i fakticky jednat, a to především v daném vztahu, tedy při uzavírání úvěrové smlouvy i v souvisejících věcech bezprostředně předcházejících a následujících. Žalovaný uvedl, že je třeba na něho pohlížet jako na spotřebitele, když podnikatelský záměr žalovaného nebyl nikdy zkoumán, peněžní prostředky poskytnuté z úvěru oprávněný poslal povinnému na běžný účet a nikoliv na podnikatelský účet a získané peněžní prostředky žalovaný - dlužník použil výhradně k soukromým nepodnikatelským účelům nebo úhradě dluhu z jiné půjčky. Žalovaný uvedl, že byť je osoba reálně podnikající, o úvěr žádal z pozice spotřebitele, neboť vůbec neměl v úmyslu uzavírat podnikatelskou půjčku na podnikatelský záměr, nepředpokládal, že úvěr bude brán jako podnikatelský, když žalovaný nebyl dotazován, na jaké konkrétní podnikatelské účely má být úvěr poskytnut, ani jak má být investování prostředků doloženo, žalovaný se domnívá, že se o podnikatelský úvěr nejedná. Žalovaný dále uvedl, že se žalobce vůbec nedotazoval na jeho podnikatelský plán, nepožadoval dodat daňová přiznání a žádným způsobem nekonal ve smyslu ověření, zda je žalovaný schopen z podnikatelské činnosti úvěr splácet, pro poskytnutí úvěru bylo třeba jen vyplnit formulář se základními informacemi o jeho osobě. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu uvedenou ve vyjádření žalovaného, pak dle žalovaného došlo k zastření spotřebitelského úvěru a v tomto případě je smlouva o podnikatelském úvěru neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Dle žalovaného je sporná i samotná skutečnost, zda úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena, nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu vůbec uzavřel a v jakém textovém znění, tedy zda vyslovil souhlas právě s textem smlouvy. Sjednané RPSN dle žalovaného je mnohonásobkem průměrné RPSN požadované poskytovateli úvěru v době uzavření smlouvy, čtyřnásobek běžné úrokové sazby obvyklé v době sjednání úvěru je pak dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu nemravný. Žalovaný dále namítal, že před uzavřením úvěru žalobkyně nijak neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a to ani jakožto podnikatele, ani jakožto spotřebitele. Postup věřitele tedy posuzoval úvěruschopnost spotřebitele pouze na základě ničím nepodložených prohlášení spotřebitele, je v rozporu s požadavkem zjištění schopnosti věřitele splácet úvěr s odbornou péčí dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je neplatnost smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to neplatnost absolutní. Žalovaný uvedl, že žádá soud o posouzení platnosti uvedené smlouvy. Uvedl, že pokud by soud došel k závěru, že účastníci se mají vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, pak žalovaný navrhuje přiznat žalobkyni částku 5 836,17 Kč, jelikož žalovanému bylo žalobkyní vyplaceno 7 000 Kč a 1163,83 Kč bylo žalobkyni již uhrazeno a ve zbylém rozsahu navrhoval žalobu zamítnout. Dále uvedl, aby mu bylo umožněno hradit žalobkyni přiznanou částku ve splátkách s tím, že se nachází ve složité finanční situaci.3. K jednání dne 25. 6. 2026 se nedostavila právní zástupkyně žalobkyně, omluvila svou neúčast u jednání s tím, že žalobkyně na žalobě trvá. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto věc v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. projednal v nepřítomnosti právní zástupkyně žalobkyně a žalovaného.4. Na základě provedených listinných důkazů soud učinil tato relevantní skutková zjištění:- z listiny označené Smlouva o podnikatelském úvěru č. L300715 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně je zde označena jako společnost a žalovaný jako klient, touto listinou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému coby klientovi peněžní prostředky za sjednaným účelem a ve sjednané výši a klient se zavázal tyto finanční prostředky (úvěr) společnosti za podmínek stanovených touto smlouvou řádně a včas platit. V listině byly uvedeny základní parametry úvěru, úvěr byl sjednán jako bezúčelový, poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti. Výše úvěru byla v listině sjednána ve výši 7 000 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru byl sjednán ve výši 4 542 Kč, poplatek za sjednání a čerpaní úvěru po uplatnění smlouvy ve výši 1 812 Kč, datum splatnosti úvěru bylo sjednáno 27. 7. 2025 a doba trvání úvěru 30 dnů, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 50 % p. a., celková výše úroku 288 Kč, celková částka splatná klientem – dlužná částka byla sjednána ve výši 11 830 Kč a dlužná částka po slevě: 9 100 Kč. Klient prohlásil, že tuto smlouvu uzavírá jako podnikatel a že úvěr využije pro účely svého podnikání a smluvní strany prohlásily, že úvěr byl klientovi poskytnut okamžikem, kdy společnost zadala příkaz k odepsání peněžních prostředků ve výši úvěru z bankovního účtu společnosti. Dle bodu 3.1. Smlouvy je klient oprávněn dle této smlouvy o podnikatelském úvěru prodloužit splatnost poskytnutého úvěru, a to před jeho uplynutím, i po jeho uplynutí. V části 4. Smlouvy jsou obsažena ujednání o splácení úvěru a v části 5. Smlouvy postup při prodlení. V části 5. Smlouvy si účastníci ujednali, že po dobu prvních 90 dnů prodlení klienta se splatností úvěru nebo jeho části bude klient povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení dlužné částky ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpaní úvěru a dále od 91. dne prodlení bude klient povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužné částky jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to do jejich úplného uhrazení a sjednaný úrok z prodlení je splatný denně. Od 91. dne prodlení klienta má společnost nárok na úrok z úvěru se zápůjční úrokovou sazbu ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního poletí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů, namísto sazby dle čl. 1 odst. 2 písm. g) této Smlouvy, která se uplatní do této doby. Pokud nebude uhrazen úvěr nebo jeho část do data splatnosti, je společnost oprávněna nárokovat paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dni trvání prodlení klienta. Listinu označenou Smlouva o podnikatelském úvěru č. L300715 podepsala za společnost jednatelka , jméno FO, , v místě podpisu klienta je uvedeno: , Jméno žalovaného, , IČO: , IČO žalovaného, , podpis/elektronický kód zaslaný pomocí SMS: 9956, datum podpisu klientem: 27–06–2025 08:14:16. V listině je uvedeno bankovní účet společnosti, č. účtu: , č. účtu, a u klienta je uvedena č. bankovního účtu: , č. účtu, .- z listiny označené Dodatek ke smlouvě o podnikatelském úvěru č. L300715 soud vzal za prokázáno, že společnost a klient se dohodli, že se doba trvání úvěru číslo L300715 prodlužuje o 7 dnů, datum splatnosti úvěru je tak ke dni 5. 8. 2025. Listina je datována dnem 29. 7. 2025 14:56:00.- z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady , Anonymizováno, z 15. 10. 2025 soud vzal za prokázáno, že dne 27. 6. 2025 byla z účtu společnosti , právnická osoba, č. , č. účtu, odeslána a poukázána na účet příjemce č. , č. účtu, částka 7 000 Kč s variabilním symbolem: , var. symbol, a se zprávou pro příjemce: , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .- z listiny označené Věc: výzva k okamžitému zaplacení dluhu z 10. 8. 2025, z listiny Věc: výzva k okamžitému zaplacení dluhu z 25. 8. 2025, z listiny: Věc výzva k okamžitému zaplacení dluhu z 20. 8. 2025 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, výzvami ze dne 10. 8. 2025, 20. 8. 2025, 25. 8. 2025.- z listiny Přehled plateb z 18. 1. 2026 soud vzal za prokázáno, že z účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, majitele , Jméno žalovaného, byla na účet č. , č. účtu, odeslána dne 29. 7. 2025 platba 1 163,83 Kč.- z listiny Věc: výzva k okamžitému zaplacení dluhu z 15. 8. 2025 a potvrzení o odeslání zprávy soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu na základě smlouvy o úvěru č. L300715, výzva byla odeslána do datové schránky žalovaného.- z listin Potvrzení o odeslání do datové schránky bylo zjištěno, že žalovanému byly odeslány do datové schránky výzvy k okamžitému zaplacení dluhu z 10. 8. 2025, 15. 8. 2025, 20. 8. 2025 a 25. 8. 2025.- z listiny Výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. dne 4. 11. 2025 k úhradě jistiny ve výši 13 830 Kč, dále smluvního úroku z prodlení, a to do 7 dnů od doručení výzvy na uvedený bankovní účet. V případě neuhrazení dluhu byl žalovaný upozorněn na přistoupení k soudnímu vymáhání dluhu.5. Z jiných v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu a z těchto jiných řízení provedených důkazů soud při svém rozhodování nevycházel s ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu.6. Soud rovněž pro nadbytečnost neprovedl další důkazy, které byly ze strany žalobkyně navrhovány, a to: žádosti operátorovi, žádosti na , Anonymizováno, města , adresa, , výpisy SMS komunikace a ohledání internetových stránek, když dle názoru soudu z těchto navrhovaných důkazů nemohly být zjištěny žádné podstatné nové skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu s ohledem na dále uváděný závěr o zjištěném skutkovém stavu. Nebyl proveden ani dotaz na banku, neboť mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku 7 000 Kč.7. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:Na základě neplatné smlouvy o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu částku 7 000 Kč dne 27. 6. 2025 na bankovní účet žalovaného, žalovaný částku 7 000 Kč obdržel, poté žalobkyni uhradil a vrátil částku 1 163,83 Kč, žalovaný doposud neuhradil částku 5 836,17 Kč. Žaloba byla žalovanému doručena dne 14. 1. 2026.8. Na základě provedených důkazů nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, , kdy žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla s žalovaným uzavřena elektronicky. Dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, ve kterém jsou uvedeny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6) nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tedy všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. , právnická osoba, se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepisování (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla mezi stranami uzavřena elektronicky. Smlouva o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, však neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu, SMS kód může sloužit k podpisu smlouvy při kontraktaci prováděné na dálku, pokud byl kód žalovanému poskytnut a tento kód následně k podpisu smlouvy použil žalovaný. Žalobkyně neprokázala, že předmětná smlouva byla uzavřena tímto způsobem a že tvrzený kód byl zaslán žalovanému a že následně žalovaný tento kód k podpisu smlouvy použil. Žalobkyně důkaz o podepsání smlouvy prostřednictvím tohoto kódu nepředložila, neunesla proto břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředku komunikace na dálku a žalobkyně dále neprokázala, že smlouva vyjadřuje vůli žalovaného, a že žalovanému z ní vznikly povinnosti uvedené ve smlouvě. Nedodržení písemné formy smlouvy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný skutečně projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. I pokud by soud měl za prokázáno uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu, tak žalobkyně v řízení neprokázala, že smlouvu uzavřela s žalovaným jako podnikatelem, a že se tedy na žalobkyni nevztahují ujednání zákona o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Sb. Předmětná smlouva je označena jako smlouva o podnikatelském úvěru a žalovaný jako klient je v listině označen identifikačním číslem, avšak tvrzení, že by úvěr měl být poskytnut žalovanému jako podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti, v řízení nebylo prokázáno. Ze strany žalobkyně v řízení nebylo tvrzeno, a tedy ani nebylo prokázáno, že by po žalovaném požadovala živnostenský list, doložení údajů o minimálním obratu za poslední léta, že by požadovala daňová přiznání vystavená finančním úřadem či výpisy z podnikatelského účtu. Žalobkyně netvrdila a následně ani neprokázala, že úvěr byl poskytnut žalovanému bezhotovostně na jeho podnikatelský účet, když předmětný účet, na který byla zaslána částka 7 000 Kč dne 27. 6. 2025, je běžným účtem fyzické osoby. Dle názoru soudu tak žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele. Na závazkový právní vztah mezi účastníky po právní stránce je na místě aplikovat kromě ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, přičemž dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaný i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databázi umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péči zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. K neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je nutno přihlížet z úřední povinnosti i v režimu zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně neprokázala, že by byla z její strany řádně prověřována schopnost žalovaného splácet úvěr ještě před uzavřením smlouvy. Žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy porušila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a z těchto důvodů je tedy nutno vyhodnotit smlouvu o úvěru z 27. 6. 2025 jako smlouvu absolutně neplatnou v souladu s ustanovením § 588 o. z. pro rozpor s § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy, tak dle § 2991 o. z. a § 2993 o. z. je povinností stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla bez právního důvodu na jeho účet částku 7 000 Kč, žalovaný toto tvrzení učinil nesporným, sám uvedl, že částku 7 000 Kč obdržel. Žalovaný v řízení tvrdil a rovněž prokázal, že částku 1 163,83 Kč žalobkyni již uhradil, toto tvrzení žalovaného bylo rovněž nesporné. Soud tak po provedeném dokazování uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 836,17 Kč, která představuje zbývající plnění přijaté bez platného právního důvodu. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 836,17 Kč. Splatnost částky 5 836,17 Kč nastala na základě doručení žaloby žalovanému v souladu s ustanovením § 1958 o. z. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala.9. Ve výroku II. tohoto rozsudku byla žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítnuta, neboť požadované nároky ze strany žalobkyně vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal za smlouvu absolutně neplatnou a ze které tedy žalovanému žádné povinnosti nevznikly. Žaloba tak byla zamítnuta, co se týče požadovaného smluvního úroku z prodlení, neboť na tento žalobkyni nevznikl nárok s ohledem na neplatné ujednání smlouvy.10. Soud byl připravený poskytnout žalobkyni u jednání poučení dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, byl připraven poučit žalobkyni k doplnění tvrzení a navržení a označení důkazů, žalobkyně však svou neúčastí u jednání se sama zbavila možnosti chybějící tvrzení doplnit či označit chybějící důkazní návrhy ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení procesně převážně neúspěšná a žalovanému s řízením žádné náklady prokazatelně nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.12. Dlužnou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ze strany žalovaného nebyly prokázány žádné skutečnosti, na základě nichž by mělo být žalovanému umožněno dlužnou částku hradit žalobkyni ve splátkách.13. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích měl být soudní poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písmeno a) Sazebníku poplatků ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 200 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.