Žalobkyně se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 5. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 395 Kč s příslušenstvím ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne 31. 1. 2024 mezi společností Emma´s credit s.r.o., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , jako právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným. Tato pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 na společnost , právnická osoba, ., která následně předmětnou pohledávku postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 na žalobkyni. Na základě výše označené Smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta peněžitá půjčka ve výši 12 000 Kč bankovním převodem ze dne 31. 1. 2024 na účet žalovaného č. , č. účtu, , která měla být splacena nejpozději dne 1. 3. 2024. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úrokem ve výši 355,07 Kč nevrátil. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 6. 4. 2025. Žalovaný na dlužnou částku ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně jej poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání.Po v řízení provedeném dokazování vzal soud za prokázáno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 48AAE/720782 ze dne 31. 1. 2024, že jako úvěrující je uvedena společnost Emma´s credit s.r.o. a jako úvěrovaný je uveden žalovaný, který je zde identifikován rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailem, a telefonním číslem, s uvedeným bankovním účtem č. , č. účtu, . Ze smlouvy dále vyplývá, že spotřebitelský úvěr byl sjednán ve výši 12 000 Kč, se splatností do 30 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému, celková částka, kterou je třeba zaplatit, byla při výpůjční úrokové sazbě 36 % ročně sjednána ve výši 16 387,01 Kč, při překročení doby splatnosti ve výši 17 395 Kč, úrok byl sjednán ve výši 355,07 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 4329,7 %, splátka byla sjednána jako jednorázová ve výši 16 387,01 Kč, při překročení doby splatnosti ve výši 17 395 Kč, poplatek za sjednání úvěru byl sjednán ve výši 4 031,94 Kč, jenž při překročení doby splatnosti činí 5 039,93 Kč. Z Potvrzení o provedení transakce vystaveného společností , právnická osoba, ., dále vyplývá, že částka ve výši 12 000 Kč byla vyplacena na bankovní účet č. , č. účtu, dne 31. 1. 2024. Z Potvrzení o platbě vystaveného společností , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na bankovní účet, jehož je majitelem právní předchůdkyně žalobkyně společnost Emma´s credit s.r.o., byla připsána platba ve výši 1 Kč z bankovního účtu č. , č. účtu, . Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 3. 2025 vzal soud za prokázáno, že byla mezi společnostmi Emma´s credit s.r.o. a , Jméno žalobkyně, . uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 4. 2025 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným, a z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 6. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě svého dluhu, kdy tyto písemnosti byly žalovanému dle Podacího lístku odeslány téhož dne.Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Emma´s credit s.r.o., poskytla dne 31. 1. 2025 žalovanému částku ve výši 12 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, jehož majitelem je žalovaný. Předmětná pohledávka pak byla dle Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 3. 2025 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně žalovaného zároveň dne 6. 4. 2025 vyzvala k zaplacení dlužné částky na označený účet do tří dnů, žalovaný však dosud ničeho neuhradil.Po právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu podle níže uvedených zákonných ustanovení s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie k výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva, v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES tak, aby byl dosaženo jí zamýšleného výsledku a právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , spisová značka, , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka a věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje a pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, soud dospěl k závěru, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále také jen „OZ“), ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti, kdy uvedenému hodnocení odpovídá i znění § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb., účinné od 29. 5. 2022.Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Soud na základě výše uvedených skutečností a provedených důkazů učinil závěr, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně ve své žalobě pouze uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI, přičemž žádné důkazy k prokázání tvrzeného ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany své právní předchůdkyně k žalobě nepřiložila a naopak výslovně uvedla, že k tomuto žádných důkazů nenavrhuje. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když toto nebylo žádným důkazem doloženo. Nadto je třeba ve světle výše uvedené právní úpravy a citované judikatury zdůraznit, že pouhá lustrace spotřebitele ve veřejně dostupných databázích je pro ověření jeho úvěruschopnosti zcela nedostatečná. Soud proto dospěl k závěru, že pokud byla smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 1. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena, tato je neplatná pro rozpor se zákonem (ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k této neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ). Vzhledem k přijatému právnímu hodnocení o absolutní neplatnosti smlouvy, která je v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, soud dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to ve výši 12 000 Kč. Pohledávka společnosti Emma´s , právnická osoba, . byla platně postoupena v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimovaná. Soud shrnuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla její právní předchůdkyně žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 12 000 Kč, která byla nejpozději splatná na základě zaslané výzvy ke dni 6. 4. 2025, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč a dále v souladu s ustanovením § 1970 OZ i úrok z prodlení, ve výši určené podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy v části, kdy se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 395 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od 2. 3. 2024 do zaplacení, co do úroku z prodlení z částky 12 000 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 2. 3. 2024 do 14. 4. 2025 a co do úroku z prodlení z částky 12 000 Kč ve výši 2,75 % ročně za dobu od 15. 4. 2025 do zaplacení, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť při přijatém závěru o neplatnosti smlouvy nelze přiznat nároky plynoucí z uzavřené smlouvy.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně procesně úspěšná. Soud proto náhradu dle výše cit. ustanovení o. s. ř. poměrně rozdělil, když po odečtení procesního úspěchu žalovaného ve výši 31 % od procesního úspěchu žalobkyně v rozsahu 69 % žalobkyni náleží požadované náklady řízení v rozsahu 38 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny právního zástupce ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 400 Kč, určené dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal dále náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč, celkem tedy 300 Kč, a dále náhradu za DPH ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, představující odměnu zástupce a náhradu hotových výdajů, tedy 315 Kč, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 615 Kč pak náleží žalobkyni 38 %, což představuje částka 994 Kč. Soud postupoval při určení odměny zástupce žalobkyně dle § 14b vyhlášky, neboť je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává opakovaně obdobné formulářové žaloby, jedná se o věc typově i skutkově jednoduchou a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. , adresa, plnění k rukám právní zástupkyně bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.