Žalobkyně se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 300 Kč s příslušenstvím ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 15. 3. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 15. 3. 2024, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se dle smlouvy zavázal hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a splácet úrok vždy nejpozději k 14. dni v měsíci, přičemž jistinu mohl splatit kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl opakovaně upomínán a v upomínce ze dne 15. 7. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 18. 7. 2024, přičemž do prodlení s úhradou celého úvěru se dostal dne 19. 7. 2024. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši 14 000 Kč, sestávající z nesplacené části jistiny ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč splatných nejpozději dne 18. 7. 2024, a to spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Dále žalobkyně požaduje vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru dle Smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení, a to za každý kalendářní den v období od 19. 7. 2024 do 14. 6. 2025 ve výši 3 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2025 k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po v řízení provedeném dokazování vzal soud za prokázáno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2024, že jako úvěrující je uvedena žalobkyně a jako úvěrovaný je uveden žalovaný, který je zde identifikován rodným číslem, adresou trvalého pobytu, e-mailem, a telefonním číslem, s uvedeným bankovním účtem č. , č. účtu, . Ze smlouvy dále vyplývá, že spotřebitelský úvěr byl sjednán do výše 30 000 Kč, celková částka, kterou je třeba zaplatit, byla při výpůjční úrokové sazbě 40 % p. m. sjednána tak, že se skládá z jistiny úvěru a úroku a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný úvěr čerpat, a od způsobu splácení, RPSN bylo sjednáno ve výši 5532,56 %, splátka byla sjednána tak, že úvěrovaný splácí každý měsíc k 14. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení úvěrovaného s plněním byla stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Z doloženého Potvrzení o provedené platbě vystaveného společností , právnická osoba, dále vyplývá, že z účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, byla dne 15. 3. 2024 vyplacena částka 10 000 Kč. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že zachycuje pohyby na uvedeném účtu od 17. 10. 2023 do 14. 3. 2024, z nichž bylo soudem zjištěno, že žalovaný má i další půjčky, a to od společnosti Provident Fiancial s.r.o., , právnická osoba, , , právnická osoba, , a , právnická osoba, . Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, kdy tato písemnost byla žalovanému dle Podacího lístku odeslána téhož dne.4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účastníci uzavřeli dne 15. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla dne 15. 3. 2024 žalovanému částku 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, jehož majitelem je žalovaný. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 14. 6. 2025 vyzvala k zaplacení dlužné částky na označený účet do tří dnů, žalovaný však dosud ničeho neuhradil.5. Po právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu podle níže uvedených zákonných ustanovení s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie k výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva, v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES tak, aby byl dosaženo jí zamýšleného výsledku a právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , spisová značka, , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka a věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje a pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, soud dospěl k závěru, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále také jen „OZ“), ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti, kdy uvedenému hodnocení odpovídá i znění § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb., účinné od 29. 5. 2022.6. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Soud na základě výše uvedených skutečností a provedených důkazů učinil závěr, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně ve své žalobě pouze uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, a BRKI, přičemž žádné důkazy k prokázání provedení tvrzených lustrací nedoložila. Žalobkyně k žalobě přiložila ve vztahu k prokázání řádného ověření schopnosti splácet úvěr ze strany žalovaného pouze výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, zachycující pohyby na účtu za období od 17. 10. 2023 do 14. 3. 2024. Z uvedeného výpisu z bankovního účtu bylo soudem zjištěno, že žalovaný má i další půjčky, a to od společnosti Provident Fiancial s.r.o., , právnická osoba, , , právnická osoba, , a , právnická osoba, . Žalobkyně však již nijak nedoložila, jakým způsobem získané informace o příjmech a výdajích žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů hodnotila, přičemž žádné další důkazy, ze kterých by bylo zřejmé, že žalobkyně řádně ověřila jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalovaného v kontextu jeho konkrétních osobních poměrů, žalobkyně nedoložila. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Soud proto dospěl k závěru, že pokud byla smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 3. 2024 žalobkyní a žalovaným uzavřena, tato je neplatná pro rozpor se zákonem (ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k této neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ). Vzhledem k přijatému právnímu hodnocení o absolutní neplatnosti smlouvy, která je v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, soud dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to ve výši 10 000 Kč. Soud shrnuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 10 000 Kč, která byla nejpozději splatná na základě zaslané výzvy ze dne 18. 7. 2024, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč a dále v souladu s ustanovením § 1970 OZ i úrok z prodlení, ve výši určené podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy v části, kdy se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 300 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 19. 7. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 7. 2024 do 19. 6. 2025 a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 20. 6. 2025 do zaplacení, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť při přijatém závěru o neplatnosti smlouvy nelze přiznat nároky plynoucí z uzavřené smlouvy.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně procesně úspěšná. Soud proto náhradu dle výše cit. ustanovení o. s. ř. poměrně rozdělil, když po odečtení procesního úspěchu žalovaného ve výši 42 % od procesního úspěchu žalobkyně v rozsahu 58 % žalobkyni náleží požadované náklady řízení rozsahu 16 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny právní zástupkyně žalobkyně ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 400 Kč, určené dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) a z náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) AT celkem ve výši 300 Kč, ve výši 100 Kč za každý úkon právní služby. Z celkové výše nákladů řízení v částce 2 500 Kč pak náleží žalobkyni 16 %, což představuje částku 400 Kč. Soud postupoval při určení odměny zástupce žalobkyně dle § 14b vyhlášky, neboť je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává opakovaně obdobné formulářové žaloby, jedná se o věc typově i skutkově jednoduchou a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. , adresa, plnění k rukám právní zástupkyně bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.