42 C 123/2024-231 – Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení částky 288 318 Kč s příslušenstvím představující část neuhrazené mzdy za rozhodné období 12/2021 až 1/2024 (dále jen rozhodné období) v rámci pracovního poměru žalobce u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 17.2.2020 na pozici všeobecného administrativního pracovníka se sjednanou mzdou 16 100 Kč hrubého. Vzhledem k tomu, že zaručená mzda podle nař. vl. 567/06 Sb. o minimální mzdě určila pro druhou skupinu prací, kam práce žalobce spadala, pro rok 2020 částku 16 100 kč, v roce 2021 částku 16 800 Kč, v roce 2022 částku 17 900 Kč, v roce 2023 částku 17 900 Kč a v roce 2024 částku 19 500 Kč, požaduje žalobce po žalované zaplatit v rozhodném období jednak rozdíl mezi vyplacenou a zaručenou mzdou ve výši 700 Kč za 12/2021, ve výši 1 800 Kč za 1/2022, ve výši 1 800 Kč za 5/2022, ve výši 1 800 Kč za 7/2022, ve výši 1 800 Kč za 8/2022, ve výši 1 800 Kč za 9/2022, ve výši 1 800 Kč za 10/2022, ve výši 1 800 Kč za 11/2022, ve výši 1 800 Kč za 3/2023, ve výši 1 800 Kč za 4/2023, ve výši 1 800 Kč za 5/2023, ve výši 1 800 Kč za 6/2023, ve výši 1 800 Kč za 8/2023, ve výši 1 800 Kč za 9/2023, ve výši 1 800 Kč za 10/2023, ve výši 1 800 Kč za 11/2023, ve výši 1 800 Kč za 12/2023, ve výši 3 400 Kč za 1/2024, dále také požaduje po žalované vyplatit mzdu za vykonanou práci ve výši 14 900 Kč za 12/2021, ve výši 10 100 Kč za 1/2022, ve výši 16 100 Kč za 5/2022, ve výši 11 600 Kč za 7/2022, ve výši 4 785 Kč za 8/2022, ve výši 16 100 Kč za 9/2022, ve výši 11 100 Kč za 10/2022, ve výši 12 100 Kč za 11/2022, ve výši 16 100 Kč za 3/2023, ve výši 8 100 Kč za 4/2023, ve výši 16 100 Kč za 5/2023, ve výši 11 100 Kč za 6/2023, ve výši 16 100 Kč za 8/2023, ve výši 15 600 Kč za 9/2023, ve výši 16 100 Kč za 10/2023, ve výši 16 100 Kč za 11/2023, ve výši 16 100 Kč za 12/2023, ve výši 8 800 Kč za 1/2024 a dále požaduje po žalované náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši 18 433 Kč (za rok 2023 se jedná o částku 17 048 Kč a za rok 2024 se jedná o částku 1 385 Kč). Přes výzvu žalobce žalovaná dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu, že mzda žalobce za rozhodné období byla řádně uhrazena, pouze nevyplacení rozdílu mezi vyplacenou mzdou a zaručenou mzdou žalovaná nerozporovala. Mzda byla žalobci hrazena částečně bezhotovostně a částečně v hotovosti, taková byla mezi žalobcem a žalovanou dohoda. Náhrada mzdy za dovolenou byla rovněž plně vypořádána. Žalovaná prokazuje skutečnost, že byla žalobci řádně hrazena mzda v rozhodném období podklady k odvodům na sociální a zdravotní pojištění a odvodu daně z příjmu fyzických osob.3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána převážně důvodně, pouze v nepatrné části byla zamítnuta. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:4. Žalobce a žalovaná jako osoba samostatně výdělečně činná uzavřeli dne 17.2.2020 pracovní smlouvu na pozici všeobecný administrativní pracovník se sjednanou výší mzdy 16 100 Kč, mzda je splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni vznikl nárok k 15. dni v měsíci převodem na účet zaměstnance. (prokázáno citovanou smlouvou, výpisem ze živnostenského rejstříku)5. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 1.11.2024. (prokázáno citovaným dopisem spolu s doručenkou)6. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 23.10.2024. (prokázáno citovanou předžalobní upomínkou spolu s doručenkou)7. Mzdovým listem za rok 2021 spolu s výpisem z účtu z Fio Banky a výplatní páskou z 12/2021 bylo zjištěno, že žalovaná za 12/2021 zaplatila žalobci částku 17 489 Kč, jako zpráva pro příjemce je uvedeno Výplata 12/2020 a poznámka , Anonymizováno, výplata 12/2021, tento rozpor se objevil také v přehledu plateb na č.l. 142 vzadu u částky 15 259 Kč. (prokázáno citovaným mzdovým listem a výpisem z účtu a výplatní páskou a přehledem plateb žalované)8. Mzdovým listem za rok 2023 bylo zjištěno, že výše hrubé mzdy činila v tomto období 17 900 Kč hrubého. (prokázáno citovaným mzdovým listem)9. Mzdovým listem za rok 2024, resp. za 1/2024 bylo zjištěno, že výše hrubé mzdy činila v tomto období 21 782 Kč hrubého a výše náhrady za dovolenou částku 20 086 Kč. (prokázáno citovaným mzdovým listem)10. Mzdovým listem za rok 2022 bylo zjištěno, že výše hrubé mzdy činila v tomto období 17 900 Kč hrubého. (prokázáno citovaným mzdovým listem)11. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.12. Podle § 16 odst. 1 ZP zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.13. Podle § 109 odst. 1 ZP přísluší za vykonanou práci zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených zákoníkem práce a zvláštními předpisy.14. Podle § 138 ZP se výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.15. Podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě činila zaručená mzda pro 2. skupinu prací pro rok 2020 částku 16 100 kč, v roce 2021 částku 16 800 Kč, v roce 2022 částku 17 900 Kč, v roce 2023 částku 17 900 Kč a v roce 2024 částku 19 500 Kč.16. Ohledně žalovaného nároku představujícího vyplacení části mzdy žalovanou žalobci spočívající v rozdílu mezi vyplacenou mzdou a zaručenou mzdou ve výši 700 Kč za 12/2021, ve výši 1 800 Kč za 1/2022, ve výši 1 800 Kč za 5/2022, ve výši 1 800 Kč za 7/2022, ve výši 1 800 Kč za 8/2022, ve výši 1 800 Kč za 9/2022, ve výši 1 800 Kč za 10/2022, ve výši 1 800 Kč za 11/2022, ve výši 1 800 Kč za 3/2023, ve výši 1 800 Kč za 4/2023, ve výši 1 800 Kč za 5/2023, ve výši 1 800 Kč za 6/2023, ve výši 1 800 Kč za 8/2023, ve výši 1 800 Kč za 9/2023, ve výši 1 800 Kč za 10/2023, ve výši 1 800 Kč za 11/2023, ve výši 1 800 Kč za 12/2023, ve výši 3 400 Kč za 1/2024 žalovaná tento nárok ani výši nerozporovala, soud tak považuje tento nárok žalobce za důvodný.17. Ohledně žalovaného nároku představujícího nárok na vyplacení části mzdy za rozhodné období má soud za prokázané, že žalovaná uhradila žalobci mzdu za 12/2021 ve výši 17 489 Kč, kdy soud s ohledem na platbu v lednu 2022 posoudil rozpor v poznámce platby spočívající v období, za které byla platba uhrazena tak, že se jedná při vyplacení v lednu 2022 o výplatu za předcházející měsíc prosinec 2021 a nikoli prosinec 2020 a ohledně požadované částky žalobcem ve výši 14 900 Kč za 12/2021 soud žalobu posoudil jako nedůvodnou.18. Ve zbývající části rozhodného období má soud zato, že žalovaná neprokázala skutečnost, že mzda byla žalobci fakticky vyplacena, když podle tvrzení žalované měla být hrazena v hotovosti, ačkoli podle pracovní smlouvy měla být hrazena na účet. Vyplacení mzdy v hotovosti nelze dovodit pouze z výplatních pásek žalované, nepodepsaných výdajových pokladních dokladů ani z toho, že žalovaná za rozhodné období odváděla pojistné na sociální a zdravotní pojištění spolu s odvody daně z příjmu fyzických osob ohledně žalobce. Nic na tomto závěru nemůže změnit ani skutečnost, že mezi účastníky řízení existoval citový vztah a žalovaná podle jejího tvrzení neřešila administrativní otázky týkající se žalobce. Soud tak považuje žalobu ohledně požadovaných částek ve výši 10 100 Kč za 1/2022, ve výši 16 100 Kč za 5/2022, ve výši 11 600 Kč za 7/2022, ve výši 4 785 Kč za 8/2022, ve výši 16 100 Kč za 9/2022, ve výši 11 100 Kč za 10/2022, ve výši 12 100 Kč za 11/2022, ve výši 16 100 Kč za 3/2023, ve výši 8 100 Kč za 4/2023, ve výši 16 100 Kč za 5/2023, ve výši 11 100 Kč za 6/2023, ve výši 16 100 Kč za 8/2023, ve výši 15 600 Kč za 9/2023, ve výši 16 100 Kč za 10/2023, ve výši 16 100 Kč za 11/2023, ve výši 16 100 Kč za 12/2023, ve výši 8 800 Kč za 1/2024 za důvodnou.19. Ohledně požadovaného nároku žalobce představujícího náhradu za nevyčerpanou dovolenou má soud zato, že žalovaná neprokázala uhrazení částky 20 086 Kč žalobci tak, jak je uvedena ve mzdovém listě za 1/2024, neboť se podle tvrzení žalované jednalo o platbu v hotovosti, která však nebyla žalovanou prokázána. Soud tak považuje žalobu ohledně částky 18 433 Kč za důvodnou.20. Soud tak žalobě vyhověl co do částky 288 318 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, co do částky 14 900 Kč žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.21. Ohledně požadovaného příslušenství soud postupoval podle § 1968 občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost ve stanovené lhůtě nesplnila, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci vzniklo právo požadovat nejen zapla