Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud Plzeň-město 39 C 167/2026-20 – Bezdůvodné obohacení

Okresní soud Plzeň-město · 25. 8. 2026

bezdůvodné obohacení · smlouva o zápůjčce

Aplikovaná ustanovení

7
§ 2390
Občanský zákoník
§ 2395
Občanský zákoník
§ 2991
Občanský zákoník
§ 580
Občanský zákoník
§ 588
Občanský zákoník

Související právní otázky

3

O co šlo

o 16 090 Kč s příslušenstvím

1

Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku celkem 16 090 Kč. Jednalo se o nesplacenou zápůjčku, náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 10 000 Kč, když předtím byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky zaslány na účet. č. , č. účtu, . Za poskytnutí této zápůjčky, kterou měl žalovaný uhradit do , datum, , byl povinen uhradit poplatek 3 250 Kč. Žalovaný ale žádnou částku neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, . Tam si žalovaný přečetl nabídku na uzavření smlouvy a nastavil si dostupné parametry, jako je splatnost a výše zápůjčky. Pak také vyplnil formulář, kde vyplnil své osobní údaje, potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy a dokumentům porozuměl, odsouhlasil také znění obchodních podmínek žalobce. Poskytl scan dokladu totožnosti se svojí fotografií. Vlastnictví bankovního účtu bylo ověřeno prostřednictvím služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Smlouva o zápůjčce byla podepsána jedinečným PIN, který žalobkyně zaslala žalovanému na jeho telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala informaci o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Žalovaný potvrdil pravdivost těchto dokumentů. Co se týká nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jedná se o poplatky za zaslání písemné výzvy, a to , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu, která byla sjednána v článku 2.3 smlouvy o zápůjčce. Uvádí se, že smluvní pokuta se sjednává ve výši 0,1% denně z dlužné částky, smluvní pokuta byla kapitalizována za dobu od , datum, do , datum, . Žalobkyně byla upozorněna, že ve věci není možné vydat platební rozkaz s ohledem na spotřebitelský charakter sporu, upozornila na to, že smlouvu považuje za neplatnou pro nepřiměřeně vysoký úrok, zároveň vyzvala žalobkyni k tomu, aby předložila doklady o tom, že byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Do dne vyhlášení rozhodnutí však žalobkyně žádným způsobem nereagovala.2. Platební rozkaz ve věci vydán nebyl pro spotřebitelský charakter sporu a nedostatečná tvrzení žalobkyně. Soud dále postupoval podle § 115a o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Skutková tvrzení žalobkyně byla ověřována z listin, které byly předloženy spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soudu byla předložena smlouva o zápůjčce, kterou měl žalovaný podepsat dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. zaručeným PIN kódem , Anonymizováno, . Sjednává se, že je poskytována bezúčelová bezhotovostní zápůjčka 10 000 Kč na účet klienta , č. účtu, . Za poskytnutí finančních prostředků se klient zavazuje uhradit poplatek 3 250 Kč. Pokud by zápůjčka byla vrácena řádně a včas a zároveň byla poskytnuta v rámci marketingové akce, poplatek by se snížil na nula. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky i poplatek vrátit do , datum, . Úroková sazba byla sjednána 0%. Ve smlouvě je také uvedeno, jak vysoké částky je oprávněná žalobkyni účtovat za zaslání výzev či upomínek (bod 2., právnická osoba, témže bodě se sjednává povinnost klienta uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení. Ověření bankovního účtu žalovaného bylo prokázáno protokolem o vlastnictví účtu. Dále pak byly zakládány upomínky o zaplacení dlužné částky z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně , datum, . O tom, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty svědčí údaje ve výpisu z bankovního účtu žalovaného, který je veden u , právnická osoba, . pod číslem , hodnota, , kde je , datum, evidována příchozí úhrada 10 000 Kč od , právnická osoba, Další důkazy soudu předloženy nebyly, byť k tomu byla žalobkyně vyzvána. Žalovaný zároveň nerozporoval poskytnutí finančních prostředků, ačkoliv žalobu převzal osobně dne , datum, . Další důkazy navrhovány, ani prováděny nebyly.4. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 6 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání nebo protiprávního činu. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.8. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožné.9. Podle § 1813 občanského se má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Z předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Posoudil totiž uzavřenou smlouvu jako neplatné právní jednání s odkazem na ustanovení § 580 občanského zákoníku s přihlédnutím k § 6 a 8 téhož předpisu. Soud dospěl k závěru, že ačkoliv je ve smlouvě uváděno, že úročení je 0%, jedná se o ujednání, které neodpovídá vůli stran. Za poskytnutí finančních prostředků byl sjednán jednorázový poplatek ve výši 3 250 Kč, což představuje téměř jednu třetinu půjčené částky. Z pohledu soudu se pouze jedná o skryté ujednání o úroku, neboť nebylo žádným způsobem specifikováno, za jaké konkrétní úkony by poplatek měl být vybírán. Soudu je z úřední činnosti známa činnost žalobkyně, která poskytuje finanční prostředky za účelem generování zisku, jakýkoliv další poplatek, který přirůstá k placené jistině, je tedy třeba chápat jako úrok, platbu za půjčení finančních prostředků. V tomto případě tedy soud vyhodnotil částku 3 250 Kč jako úrok požadovaný za půjčení peněz. Finanční prostředky byly půjčeny na 30 dní, při přepočtu na roční úrokovou sazbu by se jednalo o cca 33% měsíčně. Už při pouhém pohledu na tuto sazbu je zcela zřejmé, že se nejedná o úrok běžný, byť by soud i uvažoval o úroku, který je poskytován nikoliv bankovními společnostmi, ale společnostmi nebankovními, případně by uvažoval o úroku na kreditních kartách, který jak je z úřední činnosti známo, úrokem nejvyšším, aktuálně však nepřesahuje u žádné z institucí 20% ročně, nebylo tomu tak jinak ani v roce 2025. Takto použitý úrok, byť je označen jako poplatek, soud považuje za takový, kterému nelze poskytnout právní ochranu, a protože se jedná o ujednání, které není ze smlouvy oddělitelné, bylo třeba posoudit celou uzavřenou smlouvu jako neplatnou. Soudu navíc nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se žalobkyně byť jen okrajově zabývala zkoumáním toho, zda je žalovaný schopen poskytnutou částku splatit v tak krátké době.12. Nárok tedy soud posoudil pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nezaplatil ničeho, je tedy na místě přiznat zaplacení poskytnuté částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné sazbě jdoucím od data, kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť se jednalo o částky, které vznikly účtováním sankcí z neplatné smlouvy, případně uplatněním poplatků, které ve smlouvě měly být sjednány, ale s ohledem na její neplatnost o jejich aplikaci uvažovat nelze.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy soud považuje poměr úspěchu a neúspěchu ve věci u každého z účastníků za téměř shodný.14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.