Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2026 zaplacení celkem částky 21 580 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 29. 8. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 25 333 Kč, celkem tedy 50 333 Kč, a to formou 15měsíčních splátek po 3 356 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 29. 11. 2023. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 16 607 Kč, poplatek za zpracování 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 841 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila do doby postoupení pohledávky částku 3 420 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 21 580 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 došlo s účinností k témuž datu k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2022, Žádostí o spotřebitelský úvěr (zákaznická karta), Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 29. 8. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 15 pravidelných měsíčních splátkách po 3 356 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období, tedy celkem částku 50 333 Kč, která je tvořena jistinou v částce 25 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 22 948 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 16 607 Kč, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 841 Kč. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 86 % p.a. Dále se žalovaná á zavázala hradit doplňkové pojištění ve výši 2 385 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela, byla vyzvána k splacení celé pohledávky.7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila do 26. 9. 2022 částku 3 420 Kč.8. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení. Soud tedy uložil žalované zaplatit pouze částku 21 580 Kč, která byla žalované poskytnuta a žalovaná jí do současné doby nevrátila – žalovaná uhradila na poskytnutou částku 25 000 Kč dle tvrzení žalobkyně pouze 3 420 Kč (výrok I.).9. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla v řízení zcela úspěch. Výše nákladů řízení je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 079 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 150 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnotyŽádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 349,50 Kč.10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.