Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 325,69 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Požadovaná částka se skládá z nedoplatku jistiny ve výši 48 325,69 Kč a dále je požadován smluvní úrok částečně kapitalizovaný v částce 9 715,98 Kč a úrok z prodlení částečně kapitalizovaný v částce 9 341,13 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Soud zjistil z provedeného dokazování následující skutečnosti:Ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,20 % ročně, úvěr měl být splacen v 96 pravidelných měsíčních splátkách vždy k 14. dni v měsíci po 1 694 Kč. RPSN činila 14,02 % ročně. V čl. VIII., důsledky porušení povinností, bylo sjednáno oprávnění banky úvěr zesplatnit. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a aktuální sazebník poplatků. Byl doložen záznam o podpisu žalovaného.Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo doloženo výpisy z registrů CRIF, CBCB, byla zkoumána rizikovost úvěrovaného formou analýzy, z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období 5 měsíců před poskytnutím úvěru a další. Z výpisu z osobního účtu žalovaného byl zjištěn v měsíci srpnu 2021 příjem ve výši 37 400 Kč, září 2021 ve výši 80 274 Kč, v říjnu 2021 ve výši 105 700 Kč, v listopadu 2021 ve výši 78 300 Kč a prosinci 2021 ve výši 8 000 Kč. Banka pracovala s průměrným příjem 80 260 Kč. Výdaje, se kterými bylo při výpočtu pracováno, činily 55 653 Kč. Výše splátky činila 1 694 Kč.Z výpisu z úvěrového účtu za období březen 2022 vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr v plné výši ke dni 12. 3. 2023.Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 7. 2024 vyplývá, že žalobkyně z důvodu marného upomínání žalovaného, zesplatnila úvěr ke dni 15. 7. 2024 v částce 92 068,71 Kč. Oznámení bylo zasláno žalovanému doporučeně, což bylo doloženo dodejkou.Žalovaný byl vyzýván opakovaně k úhradě, a to např. 1. upomínkou ze dne 25. 2. 2024, upomínkou ze dne 29. 4. 2024, výzvou (1. výzva) ze dne 3. 3. 2024 či předžalobní výzvou ze dne 11. 5. 2026 (doložen podací arch).Na základě Dohody o uznání již splatného dluhu a způsobu jeho splácení ze dne 6. 2. 2025 žalovaný uznal dluh v plné výši a zavázal se jej splácet ve splátkách po 4 000 Kč od února 2025, pod ztrátou výhody splátek.Z přehledu plateb ze dne 20. 10. 2025 vyplývá průběh splácení úvěru žalovaným. Výše nedoplatku jistiny činí 48 325,69 Kč.5. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného, ověřením z bankovních registrů, z informací získaných prostřednictvím databáze CRIF či CBCB, výpisů z účtu žalovaného a dalších údajů vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný však úvěr, úroky ani poplatky v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni podání žaloby v částce 9 341,13 Kč. Dále mu vznikla krom jistiny povinnost uhradit úroky z úvěru, žalobkyní částečně kapitalizované ke dni podání žaloby v částce 9 715,98 Kč.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 321 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 2 417 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 325,69 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.7. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož bylo nutné posoudit, zda byla u žalovaného řádně zkoumána úvěruschopnost, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 483 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 2 417 Kč a dosud bylo zaplaceno 1 934 Kč.