Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Teplicích 19 C 47/2026-68 – Náklady řízení

Okresní soud v Teplicích · 13. 8. 2026

náklady řízení · smlouva o úvěru · náhrada nákladů

Aplikovaná ustanovení

8
§ 2395
Občanský zákoník
§ 2991
Občanský zákoník
§ 573
Občanský zákoník
§ 142
Občanský soudní řád

Související právní otázky

4

O co šlo

o 163 915,85 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 163 915,85 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla distančním způsobem uzavřena dne 27. 12. 2024 Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a žalované byla postupně poskytnuta částka ve výši 79 935 Kč na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě k datu splatnosti sjednanému ve smlouvě v pravidelných denních splátkách počínaje dnem 26. 1. 2025 a konče dnem 13. 9. 2026. Žalovaná si při sjednání smlouvy zvolila volitelné služby, a to službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ za poplatek 91,50 Kč, službu ,,, Anonymizováno, ‘‘ za poplatek 744,29 Kč a zavázala se zaplatit poplatek za vyplacení , Anonymizováno, úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené , Anonymizováno, . Dále se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,87 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná svůj závazek nesplnila, když zaplatila na jistinu pouze částku 270,56 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje pouze za 90 dní.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.4. Z listiny nazvané „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že zde žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako klient. Klient je označen jménem a příjmením žalované, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Předmětem smlouvy je částka až do výše 80 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že tato částka bude převedena na označený bankovní účet klienta a má být vrácena do 20. 6. 2026. V předmětu smlouvy je dále uvedeno sjednání služby „, Anonymizováno, “ za poplatek 3,66 Kč denně, služby „, Anonymizováno, “ za poplatek 165 Kč a informační , Anonymizováno, servis za poplatek ve výši 0,96 Kč denně, poplatek za vyplacení , Anonymizováno, úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, smluvní úroková sazba ve výši 0,866 % denně, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ohledně níž je klient v prodlení až do zaplacení. U podpisu smluvních stran je uvedeno: podepsáno elektronicky dne 27. 12. 2024.5. Dále žalobkyně soudu doložila listiny nazvané „Výpis z posouzení úvěruschopnosti“, „Identifikované příjmy“, „Autorizace ověření totožnosti“ a „Souhlas se zpracováním osobních údajů“ a „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“, kopii výplatního lístku žalované za období listopadu 2024 a kopii občanského průkazu žalované.6. Z listiny nazvané „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a ze zprávy , Anonymizováno, , a. s. ze dne 14. 4. 2026 a výpisu z účtu žalované za období od prosince 2024 do dubna 2025 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na její účet č. , č. účtu, dne 27. 12. 2024 částku 11 000 Kč, dne 30. 12. 2024 částku 4 000 Kč, dne 24. 2. 2025 částku 10 000 Kč, dne 25. 2. 2025 částku 3 053 Kč, dne 17. 3. 2025 částku 14 724,41 Kč, dne 20. 3. 2025 částku 18 241,47 Kč, dne 24. 3. 2025 částku 79,23 Kč a dne 17. 4. 2025 částku 18 838,93 Kč, přičemž tyto částky byly na účet žalované připsány.7. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 11. 2025 a z podacího lístku ze dne 5. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu jí zaslala na adresu trvalého pobytu.8. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi účastníky distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem by byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr až do výše 80 000 Kč a závazek žalované za sjednaných podmínek tento úvěr splatit. Doložené listiny soud považuje za nedostatečné k prokázání tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl tvrzený smluvní vztah a že žalovaná akceptovala tvrzené smluvní podmínky. Podpis žalované v nespecifikované elektronické formě nijak neztotožňuje žalovanou jako fyzickou osobu a neprokazuje její vůli souhlasit s uzavřením smluvního vztahu a akceptaci tvrzených smluvních podmínek. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její účet postupně částku v celkové výši 79 937,04 Kč. Žalovaná tyto finanční prostředky žalobkyni zcela nevrátila, když dle tvrzení samotné žalobkyně zaplatila pouze částku 19 702,70 Kč. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a uložila jí proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 234,34 Kč (jistina). Ve zbytku žalobou uplatněné nároky, které by měly vyplývat z uzavřené smlouvy jako nedůvodné zamítl. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy za sjednaných podmínek, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.9. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku doručení předžalobní výzvy žalované dne 10. 11. 2025. Tedy až dnem 12. 11. 2025 se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud rovněž zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu pouze částečný úspěch.11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.