Žalobce se v projednávané věci domáhal zaplacení částky 135 900 Kč s příslušenstvím jako dlužného nájemného podle nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2023 mezi žalobcem a žalovanou. Předmětem nájmu je dům , Anonymizováno, na st. p. č. , hodnota, a zahrada p. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, . Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 1. 2024. Žalovaná po skončení sjednané doby nájmu předmět nájmu nadále užívala a žalobce ji v zákonné lhůtě písemně nevyzval k opuštění předmětu nájmu, v důsledku čehož došlo k obnovení nájmu dle občanského zákoníku postupně na období do 31. 1. 2025 a následně do 31. 1. 2026. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 900 Kč měsíčně, splatné vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Za období od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2026 činí nájemné celkem 176 400 Kč (36 × 4 900 Kč). Žalovaná uhradila žalobci na nájemné celkem 40 500 Kč, a to platbách dne 6. 10. 2023 (4 900 Kč), dne 11. 3. 2024 (4 900 Kč), dne 30. 4. 2024 (4 900 Kč), dne 15. 5. 2024 (4 900 Kč), dne 15. 5. 2024 (800 Kč), dne 17. 6. 2024 (5 700 Kč), dne 15. 7. 2024 (5 700 Kč), dne 22. 8. 2024 (5 700 Kč), dne 30. 11. 2024 (3 000 Kč). Žalovaná tak žalobci i nadále dluží na nájemném částku 135 900 Kč, kterou neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaná uznala žalobou uplatněný nárok jen pokud jde o dlužné nájemné za období do 31. 3. 2024. Dle jejího tvrzení dům vykazoval zásadní vady, které jej činily neobyvatelným. V domě byla vlhkost, zima, zatuchlý zápach, plíseň. Žalobce nezajistil funkční zdroj vytápění, stávající kotel je emisně nevyhovující a jeho provoz je nelegální. Nemovitost měla skryté vady.3. K jednání nařízenému na den 25. 6. 2026 se žalovaná nedostavila, ač jí bylo předvolání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 25. 5. 2026. Soud tedy věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalované.Po skončení jednání a vyhlášení rozsudku bylo samosoudkyni předloženo podání žalované označené jako návrh na prominutí zmeškání lhůty pro podání odporu. Žalovaná v podání uvedla, že dne 25. 5. 2026 jí byl doručen platební rozkaz v projednávané věci, přičemž odpor proti němu nepodala z objektivních a závažných důvodů daných jejím závažným zdravotním stavem – rozvinutá těžká úzkostná porucha, spánková deprivace, neschopnost soustředění a celková psychická vyčerpanost, v důsledku úmrtí matky dne 9. 2. 2026. Zdravotní stav vyžadoval nasazení medikace, přičemž žalovaná po dobu, než medikace začala účinkovat, nebyla schopná činit úkony vůči soudu. Až následně dne 9. 6. 2026 se její stav zlepšil tak, že byla schopna napsat vyjádření k žalobě a toto soudu dne 12. 6. 2026 odeslat. K podání žalovaná připojila odpor a dále lékařskou zprávu vystavenou dne 18. 6. 2026 , tituly před jménem, , jméno FO, , z níž vyplývá, že pacientka je t.č. zdravotně nezpůsobilá dostavit se k soudnímu jednání. Zdravotní nezpůsobilost je zjevná od smrti maminky dne 9. 2. 2026, kdy pacientka trpí úzkostmi, poruchami spánku, je nesoustředěná, unavená a zapomíná. Zahájena terapie antidepresivem, dále medikace k vyrovnání spánkové deprivace. Zásilka byla žalovanou předána k poštovní přepravě dne 23. 6. 2026 a na podatelnu soudu doručena dne 25. 6. 2026, vyřizující soudkyni následně předložena dne 25. 6. 2026 v 10:15hod.4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 1.2.2023 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalované poskytnout k dočasnému užívání ve formě nájmu dům č. p. , Anonymizováno, na st. p. č. , hodnota, a zahradu p. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , včetně všech součástí a příslušenství. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2024. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 900 Kč měsíčně, přičemž bylo splatné vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce bezhotovostně na účet pronajímatele č.ú. , č. účtu, pod v.s. , var. symbol, .Z potvrzení o transakcích bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobci na nájemné za období od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2026 celkem částku 40 500 Kč, a to platbách dne 6. 10. 2023 (4 900 Kč), dne 11. 3. 2024 (4 900 Kč), dne 30. 4. 2024 (4 900 Kč), dne 15. 5. 2024 (4 900 Kč), dne 15. 5. 2024 (800 Kč), dne 17. 6. 2024 (5 700 Kč), dne 15. 7. 2024 (5 700 Kč), dne 22. 8. 2024 (5 700 Kč), dne 30. 11. 2024 (3 000 Kč).V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná předmět nájmu po skončení sjednané doby vyklidila resp. že by žalobce žalovanou vyzval k popuštění předmětu nájmu; soud tedy vychází z tvrzení žalobce, že předmět nájmu nebyl po skončení nájmu vyklizen resp. žalovaná nebyla žalobcem vyzvána k opuštění předmětu nájmu. Soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že mezi týmiž účastníky je u zdejšího soudu pod sp.zn. 30 C 31/2026 vedeno řízení o vyklizení předmětu nájmu.Z předžalobní výzvy ze dne 15. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu na nájemném a současně k vyklizení předmětu nájmu.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníkPodle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Mezi účastníky řízení vzniknul platný smluvně závazkový vztah z titulu smlouvy o nájmu, na jejímž základě byla žalovaná povinna povinen platit žalobci sjednané nájemné ve výši 4 900 Kč měsíčně. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 1. 2024, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaná po skončení sjednané doby nájmu předmět nájmu nadále užívala a žalobce ji v zákonné lhůtě písemně nevyzval k odevzdání předmětu nájmu, došlo podle shora citovaného zákonného ustanovení občanského zákoníku k obnovení nájmu, tedy založení nevyvratitelné právní domněnky uzavření nové nájemní smlouvy za původně ujednaných podmínek, tj. včetně sjednané výše nájemného; počátek obnoveného nájmu přitom navazuje bezprostředně na původní (skončený) nájem. Žalovaná v období od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2026 nájemné řádně nehradila a v rozsahu žalobou nárokované částky svůj peněžitý závazek vyplývající z nájemní smlouvy řádně nesplnila. Nájemné za období od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2026 činí celkem 176 400 Kč (36 × 4 900 Kč), uhrazeno bylo pouze 40 500 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh uhradila vyšší částku než uvedl a doložil žalobce. Žalovaná nárok žalobou uplatněný uznala pro období do 31. 3. 2024, soud však v této části předmětu řízení nerozhodnul rozsudkem pro uznání, neboť takto byl mohl učinit podle § 153a odst. 1 věta druhá o. s. ř. pouze na výslovný návrh žalobce. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to jak co do jistiny pohledávky, tak co do zákonného úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s § 1970 o. z. v sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Pokud jde o podání žalované doručené soudu dne 25. 6. 2026 a k rukám samosoudkyně téhož dne v 10:15hod po skončení jednání a vyhlášení rozsudku ve shora uvedené věci, lze konstatovat následující. Elektronický platební rozkaz byl ve věci vydán dne 12. 2. 2026 a následně byl s ohledem na nedoručení žalované zrušen usnesením ze dne 26. 3. 2026, pravomocným ke dni 11. 4. 2026. Následně soud k projednání věci nařídil jednání, přičemž předvolání k jednání spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a usnesením s výzvou k vyjádření ve věci samé bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 25. 5. 2026. Žalovaná patrně laicky vyhodnotila uvedené listiny (zejm. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a usnesení s výzvou k vyjádření ve věci samé) jako platební rozkaz, nicméně žádost žalované o prominutí lhůty k podání odporu a jí podaný odpor nemá (s ohledem na předchozí zrušení elektronického platebního rozkazu) ve vztahu k již zrušenému platebnímu rozkazu žádné právní účinky. Podání žalované je možno podle obsahu posoudit jako nesouhlas s žalobou a omluvu z jednání (zejm. s ohledem na připojenou lékařskou zprávu) eventuálně žádost o odročení jednání, nicméně s ohledem na skutečnost, že bylo podání soudu doručeno v den nařízeného jednání a samosoudkyně měla možnost se s jeho obsahem seznámit až po vyhlášení rozsudku, nebylo možno již zvážit případný procesní postup v návaznosti na takto učiněné podání. Nutno podotknout, že žalovaná si nařízeného jednání byla vědoma již od 25. 5. 2026 a byť ve svém podání uvádí, že až 9. 6. 2026 došlo k částečnému zlepšení jejího zdravotního stavu, mohla již v podání dne 9. 6. 2026 soudu tyto skutečnosti sdělit a doložit, takto neučinila. Žalovaná své podání datované dne 18. 6. 2026 (tj. ve stejný den jako přiložená lékařská zpráva) předala k poštovní přepravě až dne 23. 6. 2026, tedy velmi krátce před jednáním soudu, přičemž si musela být vědoma možnosti, že soudu nemusí být podání včas doručeno. Soud nepochybuje o tom, že smrt maminky žalovanou velmi zasáhla, nicméně za situace, kdy soudu v době konání jednání nebyly tyto skutečnosti známy, nebylo možno ani adekvátním způsobem ve věci postupovat. Soud věc projednal a rozhodoval za situace, kdy se žalovaná k jednání bez omluvy nedostavila, přičemž jak i konstatoval při jednání, nebylo možno žalované s ohledem na neomluvenou nepřítomnost při jednání poskytnout procesní poučení v návaznosti na jí uvedenou procesní obranu. Soud byl připraven žalované kromě procesního poučení poskytnout rovněž lhůtu k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, nicméně takto s ohledem na nepřítomnost žalované při jednání neučinil. Za dané procesní situace je soud svým rozhodnutím vázán a na uvedeném nic nemůže změnit skutečnost, že po vyhlášení rozsudku bylo soudu doručeno shora popsané podání žalované.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vzhledem k tomu, že žalované zaslal předžalobní výzvu, má proti neúspěšné žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobcem vynaložené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 436 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 6 540 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání dne 25. 6. 2026) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) ve spojení s § 7, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), mimosmluvní odměny advokáta ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby po 3 270 Kč (jednoduchá výzva k plnění) podle § 11 odst. 2 písm. h) ve spojení s § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu a režijního paušálu za 4 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Předmětem náhrady je rovněž DPH, k níž je právní zástupce žalobce registrován, a to v zákonné sazbě 21 % z odměny a režijních paušálů (základem daně je částka 24 690 Kč) ve výši 5 184,90 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce činí částku 35 310,90 Kč, splatnou k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).8. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř..