111 C 37/2025-65 – Okresní soud v Trutnově

1. V projednávané věci se žalobkyně žalobou podanou dne 2. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 933,64 Kč s příslušenstvím jako nároku vyplývajícího ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 9103383999 uzavřené mezi účastníky řízení dne 18. 2. 2025. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 49 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 78,09 % ročně a poplatků s úvěrem souvisejících v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 3 351 Kč splatných vždy ke každému 22. dni v měsíci počínaje měsícem březnem 2025, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný neuhradil žádnou ze sjednaných splátek úvěru a ocitnul se tak v prodlení se splácením úvěru. Tímto žalovaný své platební povinnosti dle smlouvy porušil, přičemž v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného s úhradou splátky splatné ke dni 22. 3. 2025 delším než 65 dní byl úvěr dle ujednání čl. 6.3. smlouvy o úvěru zesplatněn ke dni 26. 5. 2025.Žalobkyně po částečném zpětvzetí žalobního návrhu a částečném zastavení řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 12. 2025, pod č.j. , spisová značka, , pravomocným ke dni 20. 1. 2026, požaduje zaplacení částky celkem 62 509,91 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 49 000 Kč, úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 2 441 Kč, smluvní pokuty za prodlení s každou splátkou po dobu delší než 30 dní ve výši 998 Kč (2 x po 499 Kč), nákladů za vymáhání ve výši 400 Kč za prodlení s každou splátkou po dobu delší než 15 dní (2 x po 200 Kč) a smluvní pokuty v sazbě 0,1% denně při prodlení s úhradou zesplatněného úvěru ve výši 9 670,91 Kč. Vedle dlužné jistiny žalobkyně dále požaduje příslušenství. Dluh nebyl uhrazen ani na základě předžalobní výzvy.Úvěruschopnost žalovaného ověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.2. Žalovaný se k podané žalobě se nevyjádřil.K jednání nařízenému na den 9. 6. 2026 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou doručeno zásilkou určenou do vlastních rukou postupem dle § 50m o. s. ř. dne 21. 5. 2026. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.3. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru a listin tvořících její nedílnou součást (dodatek návrhu smlouvy o úvěru, příloha návrhu smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, prohlášení klienta, listiny stvrzující identifikaci žalovaného a podpis návrhu smlouvy o úvěru a dodatku smlouvy o úvěru, splátkový kalendář) bylo zjištěno, že dne 18. 2. 2025 byla mezi účastníky řízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. 9103383999, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 49 000 Kč, který se žalovaný se zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 78,09 % ročně a poplatky s úvěrem souvisejících v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 3 351 Kč splatných vždy ke každému 22. dni v měsíci počínaje měsícem březnem 2025, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Pro případ prodlení delšího než 15 dní s úhradou splátky úvěru bylo ujednána povinnost žalovaného hradit náklady spojené s vymáháním pohledávky (upomínací náklady) po 200 Kč v každém jednotlivém případě, pro případ prodlení delšího než 30 dní s úhradou splátky úvěru bylo ujednána povinnost žalovaného hradit jednorázovou smluvní pokutu po 400 Kč v každém jednotlivém případě, pro případ prodlení delšího než 65 dní s úhradou splátky úvěru bylo ujednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit, pro případ prodlení žalovaného se splácením nové jistiny úvěru po zesplatnění byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě úvěrové smlouvy poskytnuta částka v celkové výši 49 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č.ú. , č. účtu, dne 18. 2. 2025.Z upomínek ze dne 22. 4. 2025, 23. 5. 2025 a oznámení o zeplatnění úvěru ze dne 26. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dlužných splátek, přičemž následně v důsledku řádného neplnění platebních povinností žalovaného z titulu smlouvy o úvěru a trvajícího prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.Z dokumentace k úvěruschopnosti žalovaného (hodnocení klienta, doklad totožnosti žalovaného, potvrzení o výplatě mzdy za 11/2024 – 2/2025, výpis SOLUS, výpis NRKI) bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy deklaroval svůj měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru v částce 18 681 Kč, celkové měsíční výdaje včetně životního minima byly deklarovány částkou 9 481 Kč, splátky úvěrů byly deklarovány jako nulová položka. Z potvrzení o provedených platbách vyplývá, že žalovaný obdržel od zaměstnavatele , právnická osoba, dne 11. 11. 2024 mzdu ve výši 18 994 Kč, dne 9. 12. 2024 mzdu ve výši 18 878 Kč, dne 13. 1. 2025 mzdu ve výši 17 254 Kč a dne 11. 2. 2025 mzdu ve výši 19 913 Kč. Z výpisu NRKI vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením úvěrové smlouvy aktivní úvěrové produkty, kdy součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací žalovaného v roli žadatele a spolužadatele (expozice) je představován částkou 681 145 Kč a dluh po splatnosti jako součet celkové nesplacené částky splátkových operací, celkového přečerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové nesplacené částky kreditních karet je představován částkou 15 602 Kč. V registru SOLUS je žalovaný bez negativního záznamu.V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh z titulu úvěrové smlouvy cokoliv uhradil, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na žalovanou pohledávku nebylo uhrazeno ničeho.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet poskytnuta částka 49 000 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nevrátil, přičemž k úhradě byl naposledy upomenut předžalobní upomínkou dne 10. 11. 2025.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou