Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nahradit náklady řízení. Nárok dovozoval ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , kterou měla se žalovaným uzavřít jeho právní předchůdkyně , právnická osoba, . Uvedla, že obchodní závod společnosti , právnická osoba, . byl v roce , Anonymizováno, vložen do žalobkyně jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu dceřiné společnosti - žalobkyně, a žalobkyně se proto stala věřitelem pohledávek náležejících k tomuto závodu. Žalovaná částka má představovat nedoplatek za odběr elektřiny do odběrného místa , adresa, za období od , datum, do , datum, vyúčtovaného fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , která se měla stát splatnou dne , datum, .2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Popřel, že by smlouvu uzavřel; výslovně uvedl, že podpis uvedený na smlouvě není jeho. Popřel rovněž, že by měl jakýkoli vztah k označenému odběrnému místu, že by odebíral elektřinu, kdykoliv hradil faktury nebo zálohy, případně činil žalobkyní tvrzené žádosti o změnu tarifu. Namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace, nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, neprokázání skutečně odebraného množství elektřiny a neprokázání doručení žádného vyúčtování. Popřel, že by kdy s žalobkyní jakkoliv komunikoval.3. Při prvním jednání soud postupoval podle § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř. Vymezil mezi účastníky jako sporné zejména uzavření smlouvy žalovaným, existenci jeho vztahu k odběrnému místu, období a rozsah odběru, úhrady předchozích vyúčtování a záloh, doručení vyúčtování, metodu stanovení účtované spotřeby a přechod pohledávky na žalobkyni.4. Poté soud žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. konkrétně vyzval, aby doplnila rozhodná skutková tvrzení a označila důkazy k jejich prokázání, a poskytl jí k tomu lhůtu do , datum, . Žalobkyně byla výslovně poučena, že ke skutečnostem a důkazům uvedeným po uplynutí této lhůty soud nepřihlédne a že při nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti může být ve věci neúspěšná. Koncentrace řízení proto nastala uplynutím uvedené lhůty (§ 118b odst. 1 o. s. ř.).5. Žalobkyně podala doplnění až dne , datum, . Neuváděla ani neprokazovala, že by tvrzené skutečnosti nebo označené důkazy nemohla bez své viny uplatnit v poskytnuté lhůtě; nešlo ani o důkazy zpochybňující věrohodnost důkazních prostředků, jejichž potřeba by nastala až po koncentraci. Soud proto k tomuto podání, včetně v něm obsažených nových skutkových tvrzení a důkazních návrhů, nepřihlédl. Nešlo přitom o odmítnutí podání, nýbrž o zákonný následek koncentrace řízení při zjišťování skutkového stavu.6. Oba účastníci byli k dalšímu jednání řádně a včas předvoláni. Omluva žalobkyně neobsahovala žádost o odročení. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.7. Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , obchodními podmínkami žalobkyně, oznámením o vkladu závodu , právnická osoba, . do žalobkyně, notářským zápisem o tomto vkladu, vyúčtováním č. , hodnota, ze dne , datum, , výpisem z interního systému žalobkyně o tvrzeném odeslání vyúčtování, předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání a čtyřmi listinami, jež žalobkyně označil za listiny prokazující komunikaci a existenci smluvního vztahu žalobkyně a žalovaného.8. Z notářského zápisu sepsaného dne , datum, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně nabyla od , právnická osoba, . část jejího obchodního závodu představující samostatnou organizační složku „, Anonymizováno, “, a to na základě smlouvy o vkladu části obchodního závodu uzavřené dne , datum, . Tento důkaz však sám o sobě nevypovídá o tom, zda žalovaný uzavřel smlouvu s , právnická osoba, ., zda se stal zákazníkem pro dotčené odběrné místo ani zda mu za období od , datum, do , datum, vznikl závazek k úhradě ceny za dodávku elektřiny.9. Smlouva ze dne , datum, je soukromou listinou. Žalovaný její pravost v rozhodné části konkrétně popřel tvrzením, že podpis na ní není jeho. Žalobkyně, který z listiny vyvozuje pro sebe příznivé právní následky, proto nesla důkazní břemeno o její pravosti. Žalobkyně však včas netvrdila konkrétní okolnosti uzavření smlouvy ani neoznačila důkaz, jímž by bylo možné prokázat, že listinu žalovaný podepsal nebo že smluvní projev učinil jinak. Ze samotné existence listiny nelze při tomto popření učinit skutkový závěr, že smlouvu uzavřel žalovaný.10. Ani čtyři listiny předložené žalobkyní jako žádost o zachování výše záloh, oznámení o uhrazení faktury, nesouhlas s vyčíslenou částkou a žádosti o změnu tarifu nepostačují k uvedenému závěru. Žalobkyně včas nevylíčila konkrétní okolnosti jejich doručení ani neoznačila důkazy o tom, že jejich autorem byl žalovaný. Žalovaný jejich autorství popřel. I ve vztahu k nim proto žalobkyně neunesla důkazní břemeno o pravosti soukromých listin.11. Z vyúčtování č. , hodnota, soud zjistil pouze to, že žalobkyně jednostranně vyúčtovala částku v něm uvedenou. Žalobkyně však včas nedoplnila skutková tvrzení ani nenavrhla důkazy o období dodávky, stavech měřidla nebo jiných vstupních údajích, způsobu a důvodu odhadu spotřeby, cenových podmínkách, výši a datu jednotlivých záloh, případně o jejich úhradě, a o doručení vyúčtování žalovanému. Vyúčtování proto neprokazuje ani dodání elektřiny žalovanému, ani rozsah jeho platební povinnosti, ani splatnost žalované částky.12. Předžalobní upomínka a doklad o jejím odeslání mohou prokazovat jen odeslání této výzvy, nikoli vznik tvrzeného smluvního závazku, dodání elektřiny, výši dluhu ani doručení ročního vyúčtování. Stejně tak žalobkyně neprokázala tvrzené dřívější úhrady faktur či záloh žalovaným.13. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Žalobkyně neprokázala, že žalovaný uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, že byl zákazníkem v označeném odběrném místě nebo že v účtovaném období odebral elektřinu v rozsahu odpovídajícím žalované částce. Neprokázal ani výši, splatnost a doručení vyúčtované pohledávky. Soud neprovedl důkazy, jež žalobkyně označila opožděně v podání z , datum, ; jejich provedení bránila koncentrace řízení.14. Účastníci jsou povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení (§ 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o. s. ř.). Neoznačí-li účastník potřebné důkazy, soud vychází z důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 o. s. ř.).15. Kdo se dovolává soukromé listiny, prokazuje její pravost a správnost (§ 565 občanského zákoníku). Vzhledem ke konkrétnímu popření podpisu žalovaným bylo na žalobkyni prokázat, že smlouva pochází od žalovaného. To se žalobkyni nepodařilo.16. Pro závěr o důvodnosti žaloby by žalobkyně musela prokázat alespoň vznik smluvního závazku mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytnutí vyúčtovaného plnění žalovanému, výši ceny po zohlednění záloh a splatnost dluhu. Neunesení důkazního břemene ohledně kteréhokoli z těchto samostatně rozhodných předpokladů vede k neúspěchu žalobkyně.17. Námitka žalovaného, že mu nebyla oznámena změna věřitele, by sama o sobě aktivní věcnou legitimaci žalobkyně nevylučovala. Při převodu závodu se nabyvatel stává věřitelem pohledávek k závodu náležejících a tato pravidla se použijí obdobně i na jiný převod závodu. Dokud však není postoupení dlužníkovi oznámeno nebo prokázáno, může se dlužník zprostit splněním původnímu věřiteli. V projednávané věci žalovaný netvrdil ani žalobkyně neprokázal, že by žalovaný plnil , právnická osoba, Tato námitka proto není důvodem zamítnutí žaloby. Žaloba je nedůvodná proto, že nebyl prokázán její základ ani výše vůči žalovanému.18. Jelikož žalobkyně neprokázala existenci jistiny, nemůže být úspěšná ani s akcesorickým požadavkem na úrok z prodlení. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.20. Žalovaný byl zastoupen obecným zmocněncem. Odměna za takové zastupování není nákladem řízení ve smyslu § 137 odst. 2 občanského soudního řádu. Obecný zmocněnec se zúčastnil dvou jednání soudu.21. Žalovaný požadoval též náhradu cestovních výdajů obecného zmocněnce za použití vlastního osobního vozidla. Podle § 33 odst. 1 ve spojení s § 30 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., jednacího řádu pro okresní a krajské soudy, se však náhrada za použití vlastního motorového vozidla poskytuje pouze tehdy, byl-li k jeho použití udělen předchozí souhlas soudu. Obecný zmocněnec o takový souhlas nepožádal a soud mu jej neudělil. Náhradu cestovních výdajů za použití soukromého vozidla proto soud nepřiznal.22. Jelikož žalovaný nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a nedoložil náklady způsobilé k náhradě, náleží mu paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhlášky č. 254/2015 Sb. Příprava obecného zmocněnce k účasti na jednání a jeho účast na každém ze dvou jednání je samostatným úkonem; paušální náhrada činí 300 Kč za úkon, celkem tedy 900 Kč.26. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna tyto náklady uhradit k rukám žalovaného, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.)