Podle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku pro uznání soud uvede pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.2. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala určení, že výpověď z nájmu prostor sloužících k podnikání o výměře 140 m2 v přízemí budovy č. p. 727, v k. ú. , adresa, , na LV č. , hodnota, , na adrese , Adresa žalované, 2, je neoprávněná z důvodu neplatnosti. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, Smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (dále jen „Nájemní smlouva“). Předmětem nájmu je podle smlouvy prodejní prostor (prodejna zahradní potřeby) o výměře cca 140 m 2, včetně samostatného skladu v zadní části místnosti, to vše v přízemí budovy č. p. 727 v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, (adresa , adresa, ) (dále jen „Předmět nájmu“). Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Podle čl. 3.3. Nájemní smlouvy se smluvní strany dohodly, že výpověď může být dána i bez uvedení důvodu, v takovém případě výpovědní doba činí dle výslovné dohody smluvních stran 2 měsíce a počíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi druhé straně. Podle čl. 14.1.1. Nájemní smlouvy může nájemce tuto smlouvu vypovědět bez udání důvodu, délka výpovědi ze strany nájemce je 2 měsíce. Pronajímatel může tuto smlouvu vypovědět bez udání důvodu, délka výpovědi ze strany pronajímatele je 6 měsíců. Žalobkyně v žalobě poukazuje na skutečnost, že shora citovaná ustanovení Nájemní smlouvy týkající se výpovědi nájemního vztahu jsou vzájemně rozporná. Obě ustanovení upravují možnost výpovědi bez uvedení důvodu, avšak s odlišnou délkou výpovědní doby. Žalobkyně má za to, že tuto neurčitost ustanovení Nájemní smlouvy je třeba posoudit výkladem dle § 555 a násl. občanského zákoníku.3. Žalobkyně se o nabídce Předmětu nájmu dozvěděla z inzerátu zveřejněného realitní kanceláří , Anonymizováno, , Anonymizováno, na internetu. O smlouvě žalobkyně jednala s žalovanou i s realitní kanceláří. Návrh Nájemní smlouvy byl předložen ze strany žalované jakožto pronajímatele, resp. ze strany realitní kanceláře, o čemž svědčí i to, že v zápatí každé strany Nájemní smlouvy je uvedeno logo realitní kanceláře , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně usuzuje, že se jednalo o předpřipravený vzor nájemní smlouvy používaný touto realitní kanceláří, který je následně upravován dle konkrétních okolností. U Nájemní smlouvy byly specifické podmínky vepsány zejména do čl. 14 a sporadicky také různě do textu, případně ručně. Článek 14 smlouvy tak zachycoval konkrétně sjednané podmínky nájmu a odpovídal i následnému postupu stran, mimo jiné ohledně výše nájemného v prvních měsících nájmu, platby při podpisu smlouvy a povinnosti žalobkyně provést změnu užívání prostor a jejich úpravy na vlastní náklady. Ujednání o dvouměsíční výpovědní době v čl. 3.3. je v přímém rozporu s čl. 14 a žalobkyně předpokládá, že toto ujednání v Nájemní smlouvě zůstalo nedopatřením, a proto žalobkyně považovala toto ujednání za rozporné se skutečnou vůlí účastníků a za neplatné.4. Žalobkyně dále uvedla, že při původních jednáních jí bylo sděleno, že nájem bude sjednán na dobu neurčitou se šestiměsíční výpovědní dobou. Návrh smlouvy zaslaný dne , datum, skutečně obsahoval nájem na dobu neurčitou. Z důvodu jazykové bariéry žalobkyně požádala svou kamarádku o pomoc při přečtení tohoto návrhu, která jí právě skutečnost o smlouvě na dobu neurčitou sdělila. Žalobkyně poté s ohledem na zamýšlené investice požádala o změnu na nájem na dobu určitou pěti let, neboť vycházela z toho, že jí tak bude zajištěna možnost užívat prostory po celou tuto dobu, s výjimkou případného porušování jejích smluvních povinností, takto byla žádost žalobkyně o změnu odůvodněna vůči žalované. Dne , datum, jí byl zaslán upravený návrh smlouvy s informací, že doba nájmu byla změněna na pět let tak, jak bylo žádáno žalobkyní, resp. její kamarádkou. Žalobkyně tvrdila, že vzhledem ke své omezené znalosti českého jazyka a okolnostem jednání měla za to, že tím byla vyloučena i možnost bezdůvodné výpovědi ze strany žalované. Z tohoto důvodu žalobkyně také dovozuje závěr o neplatnosti ujednání obsaženého v čl. 14.1.1. Nájemní smlouvy, které umožňovalo žalované vypovědět nájem bez uvedení důvodu se šestiměsíční výpovědní dobou, jelikož ohledně výpovědi bez uvedení důvodu byla žalovanou uvedena v omyl.5. Žalobkyně má za to, že ustanovení o výpovědi bez uvedení důvodu jsou oddělitelná od ostatního obsahu Nájemní smlouvy, a proto se jejich neplatnost nemá dotknout nájemní smlouvy jako celku. Z tohoto důvodu považovala za neplatnou jak výpověď založenou na čl. 3.3. smlouvy, tak alternativně i výpověď opřenou o čl. 14.1.1. větu druhou Nájemní smlouvy.6. Žalobkyně zajistila změnu užívání pronajatých prostor na prodejnu potravin, provedla stavební úpravy, zejména opravu podlahy, výměnu elektroinstalace, revizi a úpravu osvětlení, a pořídila vybavení prodejny a zásoby zboží, které s ohledem na účel nájmu sestává především ze zboží podléhající rychlé zkáze. Náklady na tyto investice vyčíslila v řádu nižších milionů korun. I z těchto důvodů žalobkyně požadovala jasně stanovenou dobu nájmu bez možnosti výpovědi bez uvedení důvodu, neboť by jí v případě ukončení nájmu takovým způsobem mohlo zůstat velké množství neprodaného zboží, které však není možno uskladnit do doby, než by znovu zahájila činnost v nějaké jiné provozovně.7. Žalovaná doručila žalobkyni dne , datum, výpověď datovanou dnem , datum, . Ve výpovědi uvedla, že nájem vypovídá bez uvedení důvodu podle článku 3.3. smlouvy, s dvouměsíční výpovědní dobou běžící od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Žalobkyně namítala neplatnost této výpovědi jednak pro její opření o rozporné, resp. neplatné smluvní ujednání, jednak proto, že možnost bezdůvodné výpovědi podle jejího tvrzení nebyla platně sjednána.8. Žalobkyně uvedla, že se následně pokoušela se žalovanou věc řešit. Žalovaná jí měla jako důvod ukončení nájmu sdělit, že žalobkyně nedodržela údajný příslib provozovat v prostorách výlučně prodej asijských potravin. Žalobkyně tento příslib popřela; tvrdila, že se před uzavřením smlouvy dotazovala, zda může provozovat obecnou prodejnu potravin, a obdržela kladnou odpověď. Sjednanému účelu nájmu „prodejna potravin“ podle ní její provoz odpovídal.9. Proti výpovědi žalobkyně dne , datum, prostřednictvím svého zástupce vznesla písemné námitky, a to e-mailem, datovou zprávou i doporučeným dopisem, a vyzvala žalovanou k jejímu zpětvzetí. Žalovaná výpověď ve lhůtě nevzala zpět.10. Žalovaná se podáním doručeným soudu dne , datum, vyjádřila tak, že se k žalobě nemůže vyjádřit, jelikož tato jí nebyla doručena, obecně však konstatovala, že žalobní návrh odmítá a žádá, aby soud žalobu odmítl, popř. po provedeném dokazování zamítl.11. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).12. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.13. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.14. Povinnosti vyjádřit se na výzvu činěnou ve smyslu § 114b o. s. ř. dostojí žalovaný tím, že v písemném podání uvede ty skutkové okolnosti, na kterých buduje svou obranu proti žalobě, aby soud mohl stanovit okruh sporných skutečností, které budou předmětem dokazování. Fikce uznání je tedy spojena nejen se situací, kdy se žalovaný nevyjádří, ale rovněž se situací, kdy žalovaný ve vyjádření neuvede skutečnosti, na kterých staví svou obranu proti žalobou uplatněnému nároku. Žalovaný se tedy ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. vyjádří a zabrání tak fikci uznání nároku a vydání rozsudku pro uznání jen, jestliže z jeho včasného písemného vyjádření vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává a jestliže v základních obrysech vylíčí rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu.15. Z obsahu spisu vyplývá, že žaloba byla žalované doručena spolu s usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (výzva podle § 114a o. s. ř., tzn. běžná výzva k vyjádření) dne , datum, prostřednictvím datové schránky, do které se dne , datum, přihlásila oprávněná osoba ve smyslu § 8 odst. 1 až 4 zák. č. 300/2008 Sb. Tato skutečnost je doložena potvrzením o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 33 verte spisu.16. Protože na tuto běžnou výzvu žalovaná nereagovala, soud žalovanou vyzval k vyjádření tzv. kvalifikovanou výzvou ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř. obsaženou v usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V citovaném usnesení bylo výslovně zmíněno, že se má žalovaná vyjádřit k žalobě, která jí byla doručena dne , datum, . Toto usnesení bylo žalované doručeno do datové schránky dne , datum, . Lhůta pro vyjádření byla usnesením stanovena na 30 dnů od doručení. Konec lhůty tedy připadl na pondělí , datum, . Žalovaná se vyjádřila až dne , datum, , přičemž uvedla pouze, že žalobní návrh odmítá a žádá, aby soud žalobu odmítl, popř. po provedeném dokazování zamítl.17. Takové vyjádření zaprvé není včasné a zadruhé není kvalifikovaným vyjádřením, jelikož neobsahuje žádná rozhodující skutková tvrzení obrany. Je-li doručení žaloby prokázáno, nejde ani o sdělení vážného důvodu bránícího vyjádření. Samotné popření nároku se slibem pozdějšího odůvodnění nelze považovat za dostatečné vyjádření (viz usnesení NS sp. zn. , spisová značka, ).18. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, uvádí, že: „V případě, že nárok zcela neuzná (tj. uzná-li nárok jen zčásti nebo co do základu, popřípadě jej neuzná vůbec), musí písemné vyjádření obsahovat též vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě, popřípadě označení důkazů, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení. Vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce; obrana žalovaného spočívá v tom, že – ačkoliv pravdivost některých tvrzení žalobce může potvrzovat - vyvrací svými konkrétními údaji pravdivost jiných tvrzení žalobce, popřípadě že uvádí další skutečnosti, které žalobce netvrdil, na jejichž základě by spor měl vyznít ve prospěch žalovaného.“19. V poměrech dané věci je tedy nepochybné, že žalovaná nesplnila svou povinnost vylíčit konkrétní rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu, a taktéž nesplnila svou povinnost tato svá tvrzení podložit listinnými důkazy, případně tyto soudu označit. S ohledem na uvedené nastala fikce uznání nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř.20. V dané věci není vydání rozsudku pro uznání vyloučeno, když jsou naplněny podmínky řízení, ohledně uplatněného žalobního nároku na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu lze uzavřít a schválit smír a žalobní nárok žalobkyně není ani v rozporu s hmotným právem. Vzhledem k tomu rozhodl soud o věci rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř., aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.).21. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jejího práva. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, ;odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby a výzvě k plnění;sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. z tarifní hodnoty , částka, (určené podle § 9 odst. 3 písm. e) cit. vyhl.) činí částku , částka, ;celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku , částka, ;tři režijní paušály po , částka, za výše uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy , částka, ;DPH ve výši 21 % ze základu , částka, , tedy DPH ve výši , částka, .Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku , částka, , kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.22. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.