11 Tdo 2/2026 — Nejvyšší soud

11 Tdo 2/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:21. 1. 2026 Spisová značka:11 Tdo 2/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:11.TDO.2.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Provádění důkazů Dotčené předpisy:§ 283 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:5. 3. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1109/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 2/2026-497 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 1. 2026 dovolání obviněného O. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, podané proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 9. 2025, sp. zn. 4 To 260/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 5 T 49/2024, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného O. M. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5. 6. 2025, sp. zn. 5 T 49/2024, byl obviněný O. M. (dále též jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl okresním soudem podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci v podobě finanční hotovosti ve výši 22.540 Kč. 2. Výše citovaný rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích byl v zákonné lhůtě napaden odvoláním obviněného podaným proti výroku o vině i výroku o trestu. O tomto řádném opravném prostředku následně rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem, který svým usnesením ze dne 3. 9. 2025, sp. zn. 4 To 260/2025, odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. 3. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Litoměřicích se obviněný předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: v přesně nezjištěné době nejméně od srpna 2023 do července 2024 na přesně nezjištěném místě v okrese Ústí nad Labem a na horním vlakovém nádraží v XY, nejméně ve 3 případech za úplatu přenechal pervitin M. K. vždy množství nejméně 0,2 g, za které mu platil částky 400 Kč až 500 Kč, v přesně nezjištěné době nejméně od července 2023 do prosince 2023 na vlakovém nádraží v XY, okres XY nejméně v 10 případech za úplatu přenechal pervitin L. K., který mu za dávku v množství nejméně 0,3 g platil vždy částku okolo 500 Kč, v přesně nezjištěné době nejméně od ledna 2024 do konce dubna 2024 na přesně nezjištěných místech v XY, nejméně v 15 případech předal pervitin M. K., který mu za množství 1 g platil částku nejméně 1.200 Kč, v přesně nezjištěném období od 1. 1. 2024 do 4. 1. 2024, od 18. 2. 2024 do 19. 2. 2024, od 20. 3. 2024 do 1. 4. 2024, od 18. 4. 2024 do 23. 5. 2024, od 28. 6. 2024 do 30. 7. 2024 na horním vlakovém nádraží v XY, nejméně ve 2 případech předal prostřednictvím třetí neznámé osoby pervitin D. M. v přesně nezjištěném množství, za které mu poskytl přesně nezjištěné množství zlata, v přesně nezjištěné době nejméně od ledna 2023 do 5. 8. 2024 na dolním vlakovém nádraží v XY, nejméně ve 4 případech za úplatu přenechal pervitin S. K., který mu za množství na jednu dávku platil vždy částku 300 Kč, v přesně nezjištěné době, nejméně od 15. 2. 2024 do 21. 2. 2024, od 24. 2. 2024 do 26. 2. 2024, od 2. 3. 2024 do 20. 3. 2024, od 29. 4. 2024 do 29. 5. 2024, od 29. 6. 2024 do 18. 7. 2024, na horním a dolním vlakovém nádraží v XY a v přilehlém okolí, nejméně ve 13 případech za úplatu přenechal pervitin nezletilému P. G., který mu za množství od 0,2 g do 0,7 g platil částky od 200 Kč do 700 Kč, dne 16. 3. 2024 v době od 19:40 hodin do 20:00 hodin na horním vlakovém nádraží v XY, nabídl pervitin v přesně nezjištěném množství M. N., který si od něj žádný pervitin nepřevzal, přičemž metamfetamin (pervitin) je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. vydaném podle § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 9. 2025, sp. zn. 4 To 260/2025, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5. 6. 2025, sp. zn. 5 T 49/2024, napadl obviněný O. M. prostřednictvím svého obhájce dovoláním, přičemž tak učinil v celém jejich rozsahu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle jeho mínění jsou skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byl uznán vinným, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 5. Obviněný v úvodu odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl, že soud prvního stupně své rozhodnutí opřel zejména o výpovědi svědků, které hodnotil selektivně, nikoliv ve vzájemných souvislostech. Žádný ze soudů nižších stupňů přitom neuvedl, proč neuvěřil výpovědi dovolatele a svědků vypovídajících v jeho prospěch, čímž byla porušena zásada in dubio pro reo. Z tohoto důvodu shledává obviněný v provedeném dokazování a skutkových závěrech extrémní rozpory a napadená rozhodnutí soudů nižších stupňů považuje za vadná pro nejasnost a neúplnost skutkových zjištění, jakož i pro nevypořádání se se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Na základě provedeného dokazování totiž nelze dospět ke zjištění, že z jeho strany došlo ke spáchání skutku uvedeného v obžalobě. V podrobnostech pak obviněný poukazuje na skutkové námitky obsažené v jeho odvolání ze dne 25. 7. 2025 s tím, že na ně nebylo krajským soudem dostatečně věcně reagováno. 6. Obviněný dále namítl, že v proběhlém řízení bylo porušeno rovněž jeho právo na obhajobu, a to v důsledku skutečnosti, že soud prvního stupně při čtení výpovědi svědka P. K. postupoval podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. ř., ačkoli pro to nebyly splněny zákonné podmínky. Svědek P. K. byl totiž pro soud dosažitelný, jelikož se dne 15. 4. 2025 nacházel v budově Okresního soudu v Litoměřicích, neopustil území České republiky a v jiných kauzách byl úspěšně předvolán. Podle obviněného je tedy zřejmé, že svědek P. K. mohl a měl být před soudem prvního stupně vyslechnut. Čtený protokol o výslechu jmenovaného svědka je proto s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2867/16, procesně nepoužitelným důkazem. 7. Z výše uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, stejně jako jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích, a následně vrátil okresnímu soudu věc k novému projednání a rozhodnutí. 8. K dovolání obviněného zaslal své písemné stanovisko ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 1 NZO 980/2025-10, státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který úvodem konstatuje, že z obsahu dovolání je patrno, že obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se má vztahovat k odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích, pročež měl dovolatel patrně záměr usnesení odvolacího soudu napadnout podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. Obviněný přitom ve svém dovolání podle státního zástupce opakuje obhajobu, kterou uplatnil již před okresním soudem a kterou shrnul ve svém odvolání. S těmito námitkami se proto již vypořádal odvolací soud a státní zástupce tak v podrobnostech odkazuje na odůvodnění jeho usnesení. 9. K jednotlivým námitkám obsaženým v podaném dovolání pak státní zástupce konkrétně konstatuje, že zaměřil-li je obviněný proti skutkovým zjištěním, učinil tak pouze ve zcela obecné poloze. Nepokusil se tedy popsat, jaká konkrétní skutková zjištění rozporuje a jakým důkazům tato odporují. Namísto odůvodnění svých námitek se omezil na nepřípustný odkaz na své odvolání, přičemž takto formulovanou argumentaci nelze podřadit pod žádný ze zákonem vymezených dovolacích důvodů. 10. Stran dovolací argumentace směřující proti procesní použitelnosti čtené výpovědi svědka P. K. státní zástupce uvádí, že ani v této obviněný blíže nevymezil, proč se podle jeho mínění jedná o důkaz rozhodující pro