11 Tdo 319/2024 — Nejvyšší soud

11 Tdo 319/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 4. 2024 Spisová značka:11 Tdo 319/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:11.TDO.319.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:19. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 319/2024-265 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 4. 2024 o dovolání obviněné M. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 2024, sp. zn. 11 To 312/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové vedené pod sp. zn. 3 T 61/2023, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněné M. M. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 10. 2023, č. j. 3 T 61/2023-198, byla obviněná M. M. (dále též jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Za to byla podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Současně okresní soud podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku vymezil obviněné povinnost uhradit poškozené L. P. způsobenou škodu ve výši 1.107.000 Kč. 2. Proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové podala obviněná odvolání, a to do výroku o vině i trestu. O tomto řádném opravném prostředku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 1. 2024, č. j. 11 To 312/2023-227, tak, že odvolání obviněné podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. 3. Podle skutkových zjištění okresního soudu se obviněná shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustila tím, že: v období minimálně od 24. 4. 2022 do 24. 9. 2022 v Hradci Králové, XY a na dalších blíže nezjištěných místech, využila těžké životní situace L. P., nar. XY, spojené s rozchodem s dlouholetým přítelem a pod příslibem pomoci tzv. zaříkáváním, které mělo spočívat v napravení její životní situace a později i v souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem poškozené, který měla zlepšit, vylákala od L. P. postupně celkem v 21 případech různě vysoké finanční částky s tím, že tyto po provedení rituálu zaříkávání vrátí, ač věděla, že peníze nevrátí, ale použije je pro sebe, což následně i udělala, když na výzvu poškozené učiněnou koncem května roku 2022, aby peníze vrátila, toto odmítla s tím, že v případě ukončení rituálu zaříkávání se její zdravotní stav výrazně zhorší, čímž poškozené L. P. způsobila škodu v celkové výši 1.107.000 Kč, a tohoto jednání se dopustila přesto, že byla rozsudkem Okresního soudu Hradci Králové ze dne 9. 1. 2017, č. j. 6 T 154/2016-141, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 4. 2017, č. j. 12 To 60/2017, odsouzena pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, který dne 3. 11. 2021 vykonala. II. Dovolání obviněné a vyjádření k němu 4. Obviněná M. M. podala proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 2024, č. j. 11 To 312/2023-227, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 10. 2023, č. j. 3 T 61/2023-198, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřila proti výroku o vině. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázala na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu v jeho první a třetí variantě, neboť je přesvědčena, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a taktéž, že ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Vyjma toho dovolatelka odkázala na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, neboť má za to, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném hmotněprávním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Jelikož řádný opravný prostředek obviněné byl odvolacím soudem zamítnut, přestože v řízení mu předcházejícím byly (podle jejího mínění) dány výše uvedené dovolací důvody, obviněná ve svém dovolání odkázala rovněž na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu v jeho druhé variantě. 5. Úvodem dovolatelka předeslala až přílišnou stručnost a s ní související nedostatečné odůvodnění usnesení odvolacího soudu, v rámci kterého se krajský soud fakticky nevypořádal s jejími námitkami vznesenými proti rozsudku soudu prvního soudu. Podle jejího mínění krajský soud vyhodnotil provedené důkazy nesprávně za současného opomenutí rozporů, které panují mezi výpovědí poškozené a doloženými listinnými důkazy, pročež toto rozhodnutí označila za nepřezkoumatelné. Samotné trestní řízení je však podle dovolatelky zatíženo nejen procesními vadami, ale i nesprávným hmotněprávním posouzením projednávaného skutku. 6. Krajský soud na základě své tautologické úvahy potvrdil domněnku soudu prvního stupně o tom, že ze strany poškozené došlo k předání finančních prostředků její osobě, a to přesto, že inkaso z její strany nebylo důkazně prokázáno. Tuto skutečnost soudy nižších stupňů dovodily toliko ze směnky vystavené poškozenou. Tvrzení poškozené o spáchání úmyslného podvodu, který měl být obviněnou realizován prostřednictvím vykonání rituálu (provedeným zdarma) za pomoci poškozenou odevzdaných peněz, které však budou po rituálu vráceny, považuje obviněná za zcela absurdní (zvláště když podvedená je osobou vysokoškolsky vzdělanou). V rámci dokazování musí být bez důvodných pochybností prokázáno naplnění znaku obohacení (ať vlastní či jiné osoby) za současného vyčíslení jeho rozsahu i faktické neoprávněnosti. Samotná škoda musí být v příčinné souvislosti s omylem podváděné osoby (respektive s její neznalostí podstatných skutečností) i s majetkovou dispozicí prováděnou v důsledku takového omylu. Ostatně výši škody (vyjádřenou v konkrétní finanční částce) je nutné prokázat bez důvodných pochybností, neboť jde nejen o zákonný znak skutkové podstaty trestného činu podvodu, ale zároveň o částku nahrazovanou v rámci adhezního řízení (vykonatelný právní titul). 7. V návaznosti na to dovolatelka prohlásila, že výpůjčku před datem splatnosti či směnečný vztah před splatností směnky nelze objektivně hodnotit jako neoprávněné obohacení. Okresní soud se přitom dostatečně nevypořádal ani s otázkou okamžiku, kdy vlastně měla obviněná pojmout úmysl nevrátit svěřenou (tj. vypůjčenou) částku poškozené, přestože se jedná o definiční znak skutkové podstaty trestného činu podvodu. Pokud pachatel jedná v úmyslu nevrátit svěřenou hodnotu od samého počátku, pak je nutné hovořit o skutkové podstatě trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku. Pojme-li však pachatel myšlenku na nevrácení svěřené hodnoty až v průběhu inkriminovaného období (např. až po vypůjčení prostředků), pak je nutné projednávaný skutek vyhodnotit jako trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku. Nicméně oba soudy nižších stupňů se těmito otázkami nikterak nezabývaly. Podvodný úmysl přitom neprokazuje ani průběžná komunikace mezi ní a poškozenou či postupné předávání finančních částek, které v souhrnu dosáhly celkové výše 1.107.000 Kč. 8. Podle mínění obviněné soudy nižších stupňů závěr o výši škody založily toliko na výpovědi poškozené a listinách doložených její osobou. Nicméně poškozenou doložená tabulka s přehledem o postupném předávání jednotlivých finančních částek nemá žádnou vypovídající hodnotu. Je pravdou, že dne 24. 4. 2022 byla výstavci L. P. a M. M. v XY vystavena směnka na částku 1.065.000 Kč, přičemž datum vystavení se shoduje s předáním první finanční hotovosti v částce 5.000 Kč. Avšak v této souvislosti dovolatelka označila za „poněkud zvláštní“, že sama poškozená odsunula splatnost směnky na leden 2023, nicméně i přesto již v říjnu 2022 podala trestní oznámení, v rámci kterého uvedla škodu, kterou prokázala v té době nesplatnou směnkou. Soudy obou stupňů vyhodnotily tuto směnku jako důkaz prokazující výši vzniklé škody, nicméně podle obviněné se jedná o důkaz nesprávně hodnocený, neboť směnka je specifický právní institut, který nemusel být vystaven v důsledku protiprávního jednání. To dokládá její samotný obsah s ohledem na skutečnost, že datum jejího vystavení předchází interval období, ve kterém měla být její osobou páchána projednávaná trestná činnost. 9. Podle názoru dovolatelky soudy nižší