11 Tdo 481/2024 – Nejvyšší soud

11 Tdo 481/2024-9876 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 7. 2024 jednak o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného M. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha - Ruzyně, a jednak o dovolání F. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 2023, sp. zn. 11 To 53/2023, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 20 T 17/2021, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného M. P. a dovolání obviněného F. P. odmítají. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 20 T 17/2021, byl obviněný F. P. (dále též jen „obviněný č. 1“ či „dovolatel“) uznán vinným jednak zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku a jednak přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl krajským soudem odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 68 odst. 1 a odst. 2 tr. zákoníku byl dále obviněnému č. 1 uložen peněžitý trest ve výměře 300 denních sazeb po 2.500 Kč, tedy v celkové výši 75.000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku pak bylo obviněnému č. 1 povoleno hradit uložený peněžitý trest ve splátkách po 2.500 Kč měsíčně, a to za podmínky, že výhoda splátek odpadne, pokud dílčí splátku nezaplatí včas. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl dále jmenovaný obviněný společně se spoluobviněným M. G. odsouzen k trestu propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně. 2. Obviněný M. P. (dále též jen „obviněný č. 2“) pak byl citovaným rozsudkem krajského soudu uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku. Za uvedené jednání a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 12. 6. 2020, sp. zn. 1 T 49/2020, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl jmenovaný obviněný krajským soudem odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 68 odst. 1 a odst. 2 tr. zákoníku byl dále jmenovanému obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 250 Kč, tedy v celkové výši 50.000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku pak bylo obviněnému č. 2 povoleno hradit uložený peněžitý trest ve splátkách po 2.500 Kč měsíčně, a to za podmínky, že výhoda splátek odpadne, pokud dílčí splátku nezaplatí včas. To vše za současného zrušení výroku o trestu z výše označeného rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 20 T 17/2021, byl v zákonné lhůtě napaden odvoláním obviněného M. P. ve výroku o vině i trestu, jakož i odvoláním obviněného F. P. v části výroku o vině, v níž byl jmenovaný obviněný uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku, a v celém výroku o trestu. O těchto řádných opravných prostředcích následně rozhodl Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne 20. 11. 2023, sp. zn. 11 To 53/2023, a to tak, že napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 20 T 17/2021, z podnětu odvolání obou obviněných podle § 258 odst. 1 písm. b), d) a odst. 2 tr. ř. zrušil, a to ohledně obviněného M. P. v celém rozsahu a ohledně obviněného F. P. v jím napadeném rozsahu. 4. Citovaným rozsudkem vrchního soudu byl následně obviněný M. P. za splnění podmínek podle § 259 odst. 3 tr. ř. uznán vinným účastenstvím ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zvlášť závažném zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaném ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené jednání a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 12. 6. 2020, sp. zn. 1 T 49/2020, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl jmenovaný obviněný vrchním soudem odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. To vše za současného zrušení výroku o trestu z výše označeného rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný F. P. pak byl týmž rozsudkem vrchního soudu uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené jednání a za přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal odvoláním jmenovaného obviněného napadený rozsudek krajského soudu nedotčen, byl vrchním soudem odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný č. 2 dále odsouzen k trestu propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části rozsudku soudu druhého stupně. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku vrchní soud vyslovil rovněž ochranné opatření zabrání věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části jeho rozsudku. 5. Podle skutkových zjištění Vrchního soudu v Praze (ve vztahu k jím přezkoumávanému jednání) se obvinění M. P. a F. P. předmětné trestné činnosti dopustili společně s další osobou (tj. spoluobviněným M. G.) tím, že: ačkoli si byli vědomi, že nedisponují povolením k nakládání s omamnými a psychotropními látkami ve smyslu ustanovení § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, přičemž mezi psychotropní látky patří i pervitin (metamfetamin), který jako tato látka jednak je obsažen v Seznamu II Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.), jednak je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., vydaného na základě § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., v rámci skupiny osob vytvořené za účelem výroby pervitinu z tablet léků obsahujících pseudoefedrin, jejímiž členy byli v České republice kromě nich nejméně již odsouzení P. D., nar. XY, P. F., nar. XY, Z. J., nar. XY, R. K., nar. XY, a K. P., nar. XY, a která své aktivity vyvíjela nejméně od poloviny roku 2017 do října 2019 zejména na různých místech Jihočeského a Plzeňského kraje a dále v Polsku a Rumunsku, přičemž činnost skupiny záležela jednak v obstarávání chemikálií potřebných k výrobě pervitinu, a to mimo jiné na území Polské republiky, kde byly zajišťovány zejména červený fosfor a jód, jednak v opakovaných cestách jedním či dvěma osobními vozidly z České republiky do města XY v Rumunsku, kde v lékárně společnosti Deyfarm 2000 od jejího zaměstnance I. H. byla kupována léčiva s obsahem nejméně 30 mg hydrochloridu pseudoefedrinu v jedné tabletě (značek ParaSinus, Modafen, Ibusinus, Tedolfen, Revigrip Sinus a případně i značek jiných), poté došlo k jejich ukrytí do vozidla či do jednoho ze dvou vozidel, jež byla k cestě do Aradu použita, a jejich přepravě do České republiky, kde sloužily k výrobě pervitinu za využití k tomu potřebných chemikálií a laboratorního náčiní, a takto vyrobený pervitin byl následně nejméně z podstatné části určen k další distribuci a také distribuován, přičemž obviněný M. P. se nejméně v níže specifikovaných případech vědomě podílel na výše popsaném dovozu tablet léků s p