11 Tdo 741/2024 — Nejvyšší soud

11 Tdo 741/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 9. 2024 Spisová značka:11 Tdo 741/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:11.TDO.741.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Dotčené předpisy:§ 283 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zákoníku § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 741/2024-435USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 9. 2024 o dovolání obviněného R. H. B., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2024, sp. zn. 9 To 86/2024, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 69/2023, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. H. B. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2024, č. j. 88 T 69/2023-347, byl obviněný R. H. B. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku. Za jeho spáchání byl podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 84 odst. 1 tr. zákoníku za podmínek § 81 odst. 1 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu. 2. Proti výše uvedenému rozsudku Městského soudu v Brně podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 4. 2024, č. j. 9 To 86/2024-382 tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. odmítl jako nedůvodné. 3. Podle skutkových zjištění Městského soudu v Brně se obviněný shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že: nejméně od prosince 2022 až do 26. 1. 2023 z místa svého faktického bydliště v Brně na ulici XY, opakovaně objednal a nechal na své jméno a adresu doručit bez patřičného oprávnění léčiva obsahující zolpidem, konkrétně: a) v přesně nezjištěný den v měsíci lednu 2023 nejméně v jednom případě si nechal zaslat ze Slovinska do České republiky prostřednictvím služeb společnosti Česká pošta, s. p., poštovní zásilku adresovanou na jméno MR. R. H. B., BYT XY, XY, XY BRNO, CZECH REPUBLIC, obsahující celkem 600 ks tablet léku označeného Hemofarm Belbien 10 mg zolpidem v blistrech, b) v přesně nezjištěné době před 26. 1. 2023 si objednal a nechal zaslat z Velké Británie prostřednictvím služeb společnosti Česká pošta, s. p., poštovní zásilku adresovanou na jméno MR.R. H. B., BYT XY, XY, XY BRNO, CZECH REPUBLIC obsahující celkem 13 ks blistrů po 10 tabletách, tedy celkem 130 ks tablet, léku označeného Hemofarm Belbien 10 mg zolpidem, v místě bydliště pak měl uloženo kromě shora uvedeného dalších 401 tablet označených Hemofarm Belbien 10 mg zolpidem, od stejného léčiva dále 26 ks prázdných blistrů po deseti kusech a 468 tablet v blistrech označených Sanval 10 mg zolpidem, přičemž některé blistry již byly částečně využívány, celkem si tedy nechal zaslat ze zahraničí nejméně 1.599 ks tablet s látkou zolpidem o objemu 15.990 mg, přičemž toto množství měl zároveň ve své dispozici, další tabletky v počtu nejméně 260 kusů pak spotřeboval, přičemž si musel být vědom toho, že zolpidem náleží mezi psychotropní látky zařazené do přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, které provádí § 44c odst. 1 zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 3 T 35/2022, který nabyl právní moci dne 25. 10. 2022, odsouzen mimo jiné pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku mimo jiné k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců, tedy do 25. 4. 2025. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Obviněný R. H. B. podal proti shora citovanému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2024, č. j. 9 To 86/2024-382, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2024, č. j. 88 T 69/2023-347, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřil proti výroku o vině a proti výroku o trestu propadnutí věci. Odkázal přitom na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť je přesvědčen, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Vyjma toho dovolatel odkázal i na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť má za to, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Ve vztahu k výroku o vině dovolatel uvedl, že po celé trestní řízení namítá, že odborná literatura ve vztahu k užívání (respektive zneužívání) zolpidemu popisuje řadu případů, kdy jedinci pod silným vlivem tohoto hypnotika dokázali vykonávat řadu složitých úkolů, jako je např. řízení motorového vozidla, cestování letadlem nebo vyřizování určitých svých povinností, a to přesto, že po jeho užití se v podstatě nacházeli ve stavu „transu“. V této souvislosti obviněný podotkl, že v době své komunikace s prodejcem zolpidemu (na internetu) se nacházel právě v takovém stavu, což významným způsobem ovlivnilo jeho paměť. 6. Dále dovolatel akcentoval, že užívání velkého množství léků (které mu předepisovala jeho psychiatrická lékařka) musely se zolpidemem vzájemně korelovat a v důsledku toho i ovlivňovat jeho psychiku. Přitom je spolehlivě zjištěno, že k tzv. polyfarmakoterapii může dojít již při současném užívání čtyř druhů léčiv. On však v inkriminovanou dobu užíval vysoké dávky celkem osmi léků (užívaných při medikaci psychiatrických diagnóz), pročež musely být vedlejší účinky takové terapie nevyhnutné. Zpětně je však vyloučeno popsat důsledky interakce velkého množství léků (včetně zolpidemu) na jeho úsudek, uvažování či paměť. Nicméně ke zpracovanému znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ve kterém znalec MUDr. František Honzák konstatoval, že obviněný byl schopen v době páchání trestné činnosti dostatečně rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání – dovolatel zdůrazňuje, že tento znalec zcela pominul známé vedlejší účinky zolpidemu i neznámé interakce mezi jím užívanými dalšími léčivy. Z těchto důvodů městskému soudu prakticky neposkytl odbornou odpověď na jeho obhajobu, a proto se s ní soud ani nemohl vypořádat. 7. Ve vztahu k výroku o trestu, respektive k výroku o propadnutí věci, dovolatel namítl, že usnesením odvolacího soudu byla potvrzena správnost výroku Městského soudu v Brně o propadnutí dvou elektronických zařízení – a to tabletu zn. Apple iPad a telefonu zn. Apple iPhone. K tomu dovolatel namítl, že policista služebního čísla XY (který zpracoval vyhodnocení informací z odborného vyjádření) uvedl, že „lze se důvodně domnívat“, že uživatel prostřednictvím zařízení Apple iPad objednal lék zolpidem v nezjištěném množství a v nezjištěném množství případů. Dovolatel namítl, že tento policista nebyl ve spisovém materiálu nikterak ztotožněn (pro svou případnou výpověď před soudem), ale především se dopustil právního hodnocení, které jeho osobě nikterak nepřísluší. 8. V návaznosti na to obviněný poukázal na „přemrštěnost“ skutkového závěru o jeho vině, když ze shora uvedených zjištění toliko dvě obsahují teoretickou možnost, že z jeho strany mohlo dojít k nákupu předmětného léčiva. Avšak aby bylo možné určitou věc označit za propadlou, je nutné učinit právní závěr, že předmětná věc byla nástrojem trestné činnosti. Jedná se tedy o věc, která byla ke spáchání trestného činu užita nebo určena. Přímý vztah mezi těmito dvěma přístroji a trestnou činností však nebylo podle obviněného prokázáno, neboť žádný ze soudů propojení těchto zjištění s jeho trestnou činností fakticky neověřil. Pokud se Městský soud v Brně (za následného souhlasu krajského soudu) spolehl na hodnocení věci policistou služebního čísla XY, tak oba svým postupem zatížily svá rozhodnutí pochybením. 9. Závěrem dovolatel shrnul, že městský soud si neopatřil potřebné odborné znalosti k posouzení jeho obhajoby a pouze se spolehl na právní závěr policisty zkoumajícího zabavené věci, aniž by provedl vlastní hodnocení důkazů. Skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků projednávanéh