21 Cdo 1013/2006 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1013/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 4. 2007 Spisová značka:21 Cdo 1013/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.1013.2006.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1013/2006 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce F. Z., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému C. S., a.s., zastoupenému advokátem, o 28.000,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 16 C 27/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. listopadu 2005 č. j. 20 Co 205/2005-155, takto: Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 5.2.1997 domáhal, aby mu žalovaný vydal \"vkladní knížku na heslo ve prospěch F. Z. jakožto osobní účet mzdy\". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že v době pracovního poměru účastníků, který trval od 1.2.1991 do 31.12.1996 a během kterého pracoval u žalovaného jako \"ředitel divize I.\", uzavřel se žalovaným dne 30.12.1992 (s dodatkem ze dne 31.1.1995) dohodu o srážkách na osobní účet mzdy, podle které se ze žalobcovy \"zaručené mzdy\" převádělo od \"druhého měsíce vždy měsíčně po nástupu pravidelně 9%\" na \"osobní účet\", který vlastně představovala \"vkladní knížka na heslo ve prospěch jména zaměstnance\", s níž disponoval výlučně žalovaný. Po skončení pracovního poměru měl žalovaný podle smlouvy \"vrátit žalobci vkladní knížku do 3 měsíců\"; žalobce však dne 2.1.1997 obdržel od žalovaného \"výtku\", na základě které \"s odvoláním na odst. 2 bod a) této dohody\" žalovaný zkrátil žalobci převedenou část mzdy ve výši 28.000,- Kč z důvodu, že \"zavinil svým jednáním ztrátu zákazníka - Finančního úřadu v B.\". Žalobce má za to, že \"žádným způsobem nepoškodil jméno ani pověst žalovaného\"; nechal proto vkladní knížku \"zablokovat\", \"blokace\" však trvá jen po dobu 1 měsíce a vklad poté může být vydán žalovanému, který ji má u sebe. Poté, co Městský soud v Brně usnesením ze dne 4.11.1999 č.j. 16 C 27/97-62 žalobce vyzval ve smyslu ustanovení § 43 odst.1 o.s.ř. k \"doplnění\" žaloby tak, aby \"žalobní petit byl natolik přesný, určitý a srozumitelný, že po jeho podřazení do výroku soudního rozhodnutí bez sebemenší úpravy soudem může být případně nařízen a proveden výkon rozhodnutí\", a aby tedy \"vydávanou věc blížeji identifikoval\", žalobce podáním ze dne 23.11.1999 doručeným Městskému soudu v Brně dne 26.11.1999 sdělil, že se domáhá po žalovaném zaplacení 28.000,- Kč \"jakožto částky, která mu byla sražena na osobní účet mzdy\". Městský soud v Brně usnesením vyhlášeným při jednání dne 13.9.2000 připustil změnu žaloby tak, aby \"namísto rozhodnutí, jímž by byl žalobce uznán povinným vydat žalobci vkladní knížku na heslo ve prospěch F. Z. jakožto osobní účet mzdy, bylo vydáno rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci 28.000,- Kč s příslušenstvím jakožto částku, která byla sražena na osobní účet mzdy\". Žalovaný nejprve namítal, že žalobce nesplnil u zákazníka povinnost \"provádět průběžné osobní kontroly v oblasti technologie úklidů\", což bylo příčinou \"ztráty zakázky\"; bylo proto \"spravedlivé\" provést z osobního účtu mzdy žalobce srážku ve výši 28.000,- Kč. Později uvedl, že v době uzavření dohody o srážkách na osobní účet mzdy nebylo možné použít ustanovení § 113 zákoníku práce, neboť \"pro podnikatelskou sféru\" to vylučovalo ustanovení § 22 zákona č. 1/1992 Sb., a že částku 28.000,- Kč by bylo možné žalobci vyplatit jen z důvodu bezdůvodného obohacení. Vůči žalobcově nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalovaný vznesl námitku promlčení. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 18.10.2000 č.j. 16 C 27/97-108 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 10.245,- Kč a že žalobce je povinen zaplatit České republice \"na účet Městského soudu v Brně\" doplatek soudního poplatku ve výši 120,- Kč. Na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že písemně uzavřená dohoda o srážkách na osobní účet mzdy ze dne 30.12.1992 je \"absolutně\" neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s ustanovením § 121 odst.1 zákoníku práce, které \"sice připouští v prvé větě prvního odstavce, že srážky lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nicméně podmínkou oprávnění jedné ze smluvních stran, v daném případě zaměstnavatele, výše uvedené srážky provést je průkaznou skutečností, že existuje povinnost zaměstnance sražené částky uhradit nebo doručení vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu o povinnosti neprávem přijaté částky vrátit\". Z výsledků dokazování navíc podle soudu prvního stupně nevyplývá, že by žalobce byl ve vztahu k neplnění \"svých práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů\" shledán \"jako skutečným delikventem\". K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9.8.2004 č.j. 47 Co 112/2001-130 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně, že se nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným, a dovodil, že o této námitce nemůže rozhodnout odvolací soud a musí se s ní vypořádat soud prvního stupně, neboť \"jinak by odvolací soud odňal účastníkům možnost řádného opravného prostředku proti svému rozhodnutí\". Městský soud v Brně poté rozsudkem ze dne 9.12.2004 č.j. 16 C 27/97-138 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 8.850,- Kč. Znovu dospěl k závěru, že písemná dohoda o srážkách na osobní účet mzdy ze dne 30.12.1992 je \"absolutně neplatná\" pro rozpor s ustanovením § 121 odst. 1 zákoníku práce, neboť \"srážky ze mzdy, na základě dohody o srážkách ze mzdy, lze provést jen pro průkaznou skutečnost, tedy že existuje povinnost zaměstnance sražené částky uhradit nebo doručení vykonatelného rozhodnutí příslušného státního orgánu o povinnosti zaměstnance neprávem přijaté částky vrátit\". Soud prvního stupně současně označil za \"absolutně neplatnou i část týkající se dohody o ukládání mzdy žalobce u žalovaného\", neboť, aby \"taková dohoda podle ustanovení § 113 zákoníku práce byla platná, musí obsahovat nejen určení části mzdy, která se převádí na osobní účet, ale i rozsah a podmínky krácení převedené části mzdy a termíny výplaty mzdy z osobního účtu\"; \"podmínky krácení převedené části mzdy jsou v dohodě vymezeny \"neurčitě a nekonkrétně\", když v ní použitý \"termín nedostatečná aktivita pracovníka či neschopnost jeho maximálního pracovního nasazení bez ohledu na čas a osobní pohodlí, případně nedostatečný podíl na zabezpečení úkolu\", je natolik \"neurčitý, že nelze dospět k závěru, že by tato dohoda obsahovala i stanovení konkrétních podmínek pro krácení převedené části mzdy\", a \"dohoda je rovněž neurčitá v části, která se týká termínu výplaty mzdy z osobního účtu, neboť žádný termín pro výplatu krácené mzdy účastníky stanoven nebyl\". Protože \"dohoda ze dne 30.12.1992 je i v části týkající se zřízení osobního účtu mzdy označené jako ukládání části mzdy žalobce u žalovaného absolutně\" neplatná, nelze při posouzení promlčení žalobcova nároku vycházet z obecné tříleté promlčecí lhůty podle ustanovení § 101 občanského zákoníku \"pro tzv. promlčení ze smlouvy\", ale z dvouleté promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 107 odst.1 občanského zákoníku, neboť žalovaný \"zadržoval žalobci část mzdy bez právního důvodu, resp. z neplatného právního úkonu\". Žalobce se dozvěděl o \"zadržení částky 28.000,- Kč\" z písemné výtky, která mu byla předána dne 2.1.1997; vzhledem k tomu, že zaplacení částky 28.000,- Kč se žalobce domáhal změnou žaloby doručenou soudu dne 26.11.1999 a že dvouletá promlčecí lhůta uplynula dnem 2.1.1999, byla námitka promlčení uplatněna důvodně. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8.11.2005 č.j. 20 Co 205/2005-155 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil, aby zaplatil žalobci 28.000,- Kč s 21% úrokem od 1.4.1997 do zaplacení, a rozh