21 Cdo 1070/2021 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1070/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 11. 2021 Spisová značka:21 Cdo 1070/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:21.CDO.1070.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dobré mravy Zneužívání výkonu práv a povinností Zástavní právo Neplatnost právního jednání (o. z.) Dotčené předpisy:§ 1 odst. 2 o. z. § 580 o. z. § 588 o. z. § 563 o. z. § 8 o. z. § 547 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 2. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1070/2021-341 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobkyně H. H., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr., Mag. iur. Janem Toscherem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Pražská č. 2230/8, proti žalovanému CLEAR BALANCE, SE se sídlem v Praze 8 – Libni, Podlipného č. 942/11, IČO 24811718, zastoupenému Mgr. Matejem Dvořákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Školská č. 695/38, o určení, že úvěrové smlouvy jsou neplatné a že nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 22 C 343/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. října 2020 č. j. 28 Co 129/2019-306, takto: Rozsudek krajského soudu (s výjimkou výroku o částečném zrušení rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 10. dubna 2019 č. j. 22 C 343/2017-190 a o vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení) se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobou podanou u Okresního soudu v Jihlavě dne 9. 11. 2017 se žalobkyně domáhala, aby bylo určeno, že smlouvy o úvěru č. CA 100383/2014 ze dne 11. 3. 2014 a č. CA 100463/2014 ze dne 28. 11. 2014 uzavřené mezi žalobkyní a společností CREDIT ALLIANCE, SE se sídlem v Praze 9, Freyova č. 983/25, IČO 24805394, jsou neplatné a že „zástavní právo k pozemku p. č. st. XY, o výměře 329 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova č. p. XY, rodinný dům, část obce XY, a k pozemku p. č. XY, o výměře 135 m2, zahrada, kdy vklad tohoto práva byl v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. XY zapsán na LV XY na základě rozhodnutí Katastrálního úřadu pro XY, KP XY, č. j. XY, podle smlouvy o zřízení zástavního práva č. CA 100463/2014 ze dne 28. 11. 2014, právní účinky vkladu ke dni 1. 12. 2014, zřízené k zajištění pohledávek zástavního věřitele CLEAR BALANCE, SE, IČO 24811718, se sídlem Podlipského 942/11, 180 00 Praha 8, a to k zajištění úvěru 300 000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru č. 100383/2014, zajištění podmíněné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení ve stejné výši pro případ neplatnosti smlouvy o úvěru, zajištění vrácení půjčené částky pro případ odstoupení od smlouvy o úvěru, zajištění případných budoucích nároků, a to společně do výše jedenapůlnásobku půjčené částky, a dále k zajištění úvěru 400 000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru č. 100463/2014, zajištění podmíněné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení ve stejné výši pro případ neplatnosti smlouvy o úvěru, zajištění vrácení půjčené částky pro případ odstoupení od smlouvy o úvěru, zajištění případných budoucích nároků, a to společně do výše jedenapůlnásobku půjčené částky, kdy zajišťované dluhy mohou vznikat ode dne 11. 3. 2014 po dobu 298 měsíců, neexistuje“. V žalobě uvedla zejména, že dne 11. 3. 2014 byla mezi společností CREDIT ALLIANCE, SE (na straně věřitele), synem žalobkyně A. H. (na straně dlužníka) a žalobkyní (označenou jako „vedlejší účastník“) uzavřena smlouva o úvěru č. CA 100383/2014, na jejímž základě byl sjednán úvěrový rámec ve výši 700 000 Kč a bylo dohodnuto, že věřitel poskytne dlužníkovi první dílčí úvěr ve výši 300 000 Kč. Dne 28. 11. 2014 byla mezi týmiž účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. CA 100463/2014, která upravovala podmínky čerpání druhého úvěru a v níž bylo dohodnuto, že věřitel poskytne dlužníkovi druhý dílčí úvěr ve výši 400 000 Kč. Společně se smlouvou o úvěru č. CA 100463/2014 ze dne 28. 11. 2014 byla k zajištění „pohledávky věřitele za dlužníkem dle smlouvy o úvěru č. CA 100383/2014 ze dne 11. 3. 2014 a dle smlouvy o úvěru č. CA 100463/2014 ze dne 28. 11. 2014“ (dále též jen „předmětné úvěrové smlouvy“) dne 28. 11. 2014 uzavřena mezi společností CREDIT ALLIANCE, SE, a žalobkyní (jako zástavcem) zástavní smlouva č. CA 100463/2014 (dále též jen „předmětná zástavní smlouva“), na jejímž základě bylo zřízeno zástavní právo k výše označeným nemovitým věcem (dále jen „předmětné nemovité věci“). Dne 28. 2. 2017 žalovaný, který jako postupník uzavřel se společností CREDIT ALLIANCE, SE, smlouvu o postoupení pohledávek z předmětných úvěrových smluv a stal se rovněž zástavním věřitelem, zaslal žalobkyni výzvu ke „sjednání smíru a k případnému okamžitému splacení pohledávek“, neboť žalovaný přistoupil k „zesplatnění“ úvěru, když obligační dlužník A. H. podal na sebe dne 18. 11. 2016 insolvenční návrh a tuto skutečnost včas neoznámil žalovanému, přičemž po žalobkyni žádal úhradu 1 518 462 Kč. Dne 12. 4. 2017 bylo žalovaným žalobkyni zasláno oznámení o započetí výkonu zástavního práva. Žalobkyně má za to, že předmětné úvěrové smlouvy a zástavní smlouva jsou absolutně neplatné. Důvod pro absolutní neplatnost předmětných úvěrových smluv a zástavní smlouvy spatřuje zejména v tom, že od roku 2005 trpí těžkou degenerativní chorobou sítnice obou očí (je „prakticky slepá“), přičemž její právní jednání spočívající v podpisu předmětných úvěrových smluv a předmětné zástavní smlouvy nebylo učiněno ve formě stanovené zákonem, že nebyla dána její vůle jako jednající osoby, neboť se nemohla řádně seznámit s obsahem smluv a nebylo jí známo, „jaký právní úkon činí“, a že úvěrové smlouvy byly sjednány v rozporu s ustanoveními na ochranu slabší strany a svým obsahem (s ohledem na sjednané úrokové a sankční nároky) se příčí dobrým mravům. Žalovaný zejména namítal, že žalobkyně se s obsahem všech smluv seznámila, že tvrzení o nevidomosti žalobkyně je pouze účelové a žalobkyně byla při sjednávání a podepisování smluv schopna se s jejich obsahem seznámit, neboť podpis žalobkyně byl příslušným „Úřadem MČ Praha 7“ legalizován, a to ve dvou různých termínech (11. 3. 2014 a 28. 11. 2014) a před dvěma různými ověřujícími úřednicemi, a že žalobkyně byla s vkladem zástavního práva srozuměna, neboť jí byla v důsledku uzavření předmětné zástavní smlouvy příslušným katastrálním úřadem zaslána „informace o vyznačení plomby“. Dále uvedl, že předčasné „zesplatnění“ úvěru včetně budoucích splátek z důvodu porušení na straně dlužníka není v rozporu s dobrými mravy a že žalobkyně v předmětných smlouvách o úvěru vystupuje „pouze jako osoba poskytující zajištění“, přičemž „hlavním dlužníkem“ je A. H., který smlouvy uzavíral jako podnikatel a pro účely svého podnikání. Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 10. 4. 2019 č. j. 22 C 343/2017-190 žalobu zamítl a rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává a že žalobkyně je povinna zaplatit státu (na účet Okresního soudu v Jihlavě) na náhradě nákladů řízení, které spočívají v „přiznaném svědečném“, 2 579 Kč. Nejprve soud prvního stupně dovodil, že je v této věci „dán“ naléhavý právní zájem, když „žalobkyně v zásadě správně požaduje jednak určit, že úvěrové smlouvy jsou neplatné a současně, že neexistuje zástavní právo dle smlouvy ze dne 28. 11. 2014, neboť bez takového určení je její právní postavení nejisté a právo (vlastnické k jejím nemovitostem) ohroženo“. Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně je od roku 2005 „prakticky slepá“, neboť trpí degenerativní chorobou sítnice obou očí, rozezná pouze světlo a není schopná číst, že žalobkyně se k jednání o smlouvách i následně k jejich podpisu dostavila bez jakékoli asistence (slepecké hole, vodicího psa nebo asistentky z neziskové organizace), přičemž podpis listin prováděla za pomoci psací pomůcky (plastové tabulky s výřezem, který žalobkyni vymezil na listině prostor k podpisu), že k podpisu smluv v březnu 2014 se jako „hlavní dlužník“ dostavil syn žalobkyně, který jednal v pozici podnikatele, společně s žalobkyní, která se jednání účastnila jen z důvodu poskytnutí zajištění úvěru vlastní nemovitostí, že s úvěrovou dokumentací se žalobkyně rozhodla seznámit prostřednictvím svého syna, že na jednání, které trvalo přibližně dvě hodiny, nebyla sice žalobkyni smluvní dokumentace předčítána „hlasitě slovo od slova“, ale bylo jí zdůrazněno vše podstatné, že v pořadí druhá schůzka v listopadu 2014 se opakovala v obdobném duchu a že žalobkyně ani v jednom případě nežádala doplňující informace a neprohlašovala nic v tom smyslu, ž