21 Cdo 3840/2014 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3840/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 9. 2015 Spisová značka:21 Cdo 3840/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.3840.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přípustnost dovolání Pracovněprávní vztahy Okamžité zrušení pracovního poměru Povinnosti zaměstnanců Pracovní kázeň Zavinění Dotčené předpisy:§ 55 odst. 1 písm. b) předpisu č. 262/2006Sb. § 38 odst. 1 písm. b) předpisu č. 262/2006Sb. § 301 předpisu č. 262/2006Sb. § 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 11. 2015 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 13.11.2015II.ÚS 3339/15JUDr. Jiří Zemánekodmítnuto7.6.2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3840/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně PharmDr. R. K., zastoupené Mgr. Danielem Maškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, proti žalované JUDr. Ing. Heleně Horové, se sídlem v Praze 3 -Vinohradech, Libická č. 1917/8, jako insolvenční správkyni úpadce Dekron a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 6, Jednořadá č. 1051/53, IČO 254 54 552, zastoupené Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo nám. č. 24, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 61/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2012 č. j. 23 Co 165/2012-248, takto: I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Vojtěcha Novotného, advokáta se sídlem v Praze 1, Karlovo nám. č. 24. Odůvodnění: Dopisem ze dne 28. 3. 2008 zaměstnavatel Dekron a.s. sdělil žalobkyni, že s ní okamžitě ruší pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Důvod tohoto opatření spatřovala v tom, že žalobkyně „přes opakovaná upozornění znovu porušila zákaz provádění hotovostních plateb nad 1.000,- Kč bez předchozího souhlasu“, že „při kontrole nakládání s peněžní hotovostí v lékárně dne 21. 2. 2008 bylo zjištěno, že řádně neodvádí denní tržby“, a že „v souhrnu odevzdala částku o cca 60.000,- Kč nižší, než odpovídá prodanému zboží“, a konečně, že „kontrolou evidence zboží v lékárně bylo zjištěno, že neoprávněně nakládala se zbožím“, když „řadu položek zboží eviduje z prodejny cenou 0,- Kč, ačkoli zboží bylo prodáno zákazníkům za běžné ceny, čímž je značně zkreslena skladová evidence“, a že „se zbožím, které žalobkyně označila za prošlé, disponovala v rozporu s právními předpisy a s provozním řádem lékárny tím, že je poskytla neznámým třetím osobám“. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 28. 3. 2008 je neplatné. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že striktním dodržováním pokynů, aby si hotovostní platby přesahující 1.000,- Kč nechala schvalovat příslušným zaměstnancem žalovaného, by byl v podstatě ochromen provoz lékárny, protože část zboží by bez hotovostních plateb přesahujících 1.000,- Kč vůbec nebyla do lékárny dodavateli dodána. Jestliže tedy v některých případech prováděla platby za příjem zboží převyšující částku 1.000,- Kč bylo to odůvodněno naléhavou provozní potřebou lékárny. Ke zjištění při kontrole provedené dne 21. 2. 2008 uvedla, že důvodem neodvedení finančních prostředků je, že „pravděpodobně došlo ke ztrátě těchto finančních prostředků“. Bezprostřední příčina ztráty spočívá ve skutečnosti, že přístup do všech prostor lékárny a tím i k finanční hotovosti měl po celou dobu trvání pracovního vztahu žalobkyně nekontrolovaný počet osob, že žalobkyni po nástupu do práce nebyly předány všechny klíče od lékárny, neboť dostala k dispozici 4 ks klíčů, a později se dověděla, že těchto klíčů existuje 7 ks. V návaznosti na toto zjištění byly na žádost žalobkyně vyměněny zámky od vchodu lékárny a k další ztrátě finančních prostředků již nedošlo. Z pracovní smlouvy nevyplývá, že by převzala zodpovědnost za ztrátu svěřených hodnot, nebyla uzavřena dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, a ve vztahu k obecné odpovědnosti žalobkyně ve vztahu k nakládání s finančními prostředky žádnou svou povinnost neporušila. Ohledně tvrzení o údajném neoprávněném nakládání se zbožím žalobkyně poukázala na to, že s cenou 0,- Kč nebo 0,50 Kč bylo evidováno jen zboží po expirační době, a pokud takové zboží bylo vydáno, jednalo se zejména o výdej zboží v součinnosti s nadřízenou zaměstnankyní žalobkyně paní D. Obvodní soud pro Prahu 4 poté, co usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.11.2009 č.j.: MSPH 78 INS 6662/2009-A-10 byl zjištěn úpadek Dekron a.s. „v likvidaci“, na jeho majetek prohlášen konkurs a insolvenčním správcem ustanovena JUDr. Ing. Helena Horová, rozsudkem ze dne 28. 5. 2010 č.j. 15 C 61/2008-127 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18.800,- Kč na náhradě nákladů řízení na účet zástupce žalobkyně. Ve věci samé dospěl k závěru, že byl sice vydán pokyn, že žalobkyně nemůže platit hotově více než 1.000,- Kč, nicméně vzhledem ke zvýšení obratu za tržby pouze za volný prodej kosmetiky a ostatních doplňků soud nepovažuje toto rozhodnutí společnosti o omezení placení a nákupu za hotové „za rozhodnutí, které by mělo vést ke zlepšení finanční situace společnosti, ale spíše za rozhodnutí účelové“. Plnění pracovních povinností je sice základní povinností zaměstnance, ale „jestliže pokyny nadřízených jsou v rozporu s tím, aby se dosáhlo vyšší tržby v lékárně, pak je těžko považovat porušení těchto pokynů za hrubé porušení pracovních povinností souvisejících s plněním pracovních povinností“. Pokud se týče ztráty tržby v částce 60.000,- Kč ani zde soud neshledal, že by bylo řádně prokázáno, že ke ztrátě došlo pouze jednáním žalobkyně, neboť tržby byly vybírány i ostatními zaměstnanci, kteří v případě nepřítomnosti žalobkyně sami přepočítali peníze a peníze uložili do trezoru. I když byl od trezoru pouze jeden klíč, byl ponecháván v lékárně a tak měli přístup všichni zaměstnanci. „Není možno shrnout“, že pouze žalobkyně odpovídala za tržby, neboť neměla ani podepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti. Jde-li o vedení evidence došlého zboží, pak podle názoru soudu prvního stupně není možno vzít za prokázané, že by všechny chyby, které se v tomto systému našly, byly chybami žalobkyně, a že by jen ona porušila své povinnosti spojené s výkonem práce. Za tohoto stavu nebylo prokázáno, že by se žalobkyně dopustila porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2011 č. j. 23 Co 564/2010-177 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Ztotožnil se s námitkami žalované v tom, že podstatnou část rozsudku tvoří popis provedených důkazů a opisy výpovědi svědků, a že soud v rozsudku zcela pominul další jeho náležitosti předepsané v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. a zdůraznil, že je rovněž povinností soudu výslovně se vypořádat i s tím, proč nečiní z některých provedených důkazů žádná zjištění a uvést, o které důkazy jde. Z těchto důvodů odvolací soud považoval rozsudek za nesrozumitelný a v odvolacím řízení nepřezkoumatelný. Ke vznesené námitce ohledně účastenství odvolací soud poukázal na to, že soud prvního stupně v průběhu řízení rozhodl o vstupu insolvenční správkyně do řízení, že žalovaná v odvolání označila tuto žalovanou shodně, jak to učinil soud prvního stupně v napadeném rozsudku, a že odvolání bylo podáno advokátem, kterého insolvenční správkyně zmocnila k zastupování v tomto řízení. Proto je nepochybné, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou. Obvodní soud pro Prahu 4 poté rozsudkem ze dne 19. 10. 2011 č. j. 15 C 61/2008-193 žalobě opět vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni na náhradě nákladů řízení 37.880,- Kč „na účet právního zástupce žalobkyně“. Ve věci samé vycházel ze zjištění, že po nástupu žalobkyně došlo ke značnému zvýšení obratu, snažila se získávat zboží, které nedodával velkoobchod jako lékárenské zboží, především kosmetiku a doplňky stravy, které dodávaly společnosti, které s ohledem na dřívější jednání nebyly ochotny poskytovat toto zboží na faktury a žádaly zaplacení tohoto zboží v hotovosti. „Přes znalost těchto skutečností“ vedení společnosti vydalo začátkem roku 2008 pokyn, že žalobkyně nesmí platit za hotové částky vyšší než 1.000,- Kč, pokud to není sc