22 Cdo 1241/2010 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1241/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 1. 2012 Spisová značka:22 Cdo 1241/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:22.CDO.1241.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Stavba neoprávněná Věcná břemena Dotčené předpisy:§ 135c obč. zák. § 151o odst. 3 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 2. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1241/2010 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobců: a) J. N., a b) J. N., obou bytem v P., zastoupených JUDr. Janou Borskou, advokátkou se sídlem v Táboře, Žižkovo náměstí 5, proti žalovanému Ing. R. Š., bytem v P., zastoupenému JUDr. Václavem Kalinou, advokátem se sídlem v Písku, Heydukova 101/2, o zřízení věcného břemene a o vzájemném návrhu žalovaného na odstranění stavby, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 3 C 266/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. listopadu 2009, č. j. 6 Co 1285/2008-549, ve znění opravného usnesení ze dne 4. března 2010, č. j. 6 Co 1285/2008-580, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. listopadu 2009, č. j. 6 Co 1285/2008-549, ve znění opravného usnesení ze dne 4. března 2010, č. j. 6 Co 1285/2008-580, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Prachaticích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. března 2008, č. j. 3 C 366/2002-381, zřídil „ve prospěch vlastníka stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního, postavené a zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště P., pro obec a kat. území S., za účelem přístupu, užívání, oprav a údržby stavby za náhradu věcné břemeno práva cesty přes pozemek, zapsaný u téhož úřadu pro obec a kat. území S., v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu Ing. M. P. ze dne 27. ledna 2005, č. 920-518/2004, který je nedílnou součástí rozsudku“ (výrok I. rozsudku). Uložil žalobcům, aby žalovanému zaplatili náhradu za zřízení věcného břemene v částce 145.730,- Kč (výrok II. rozsudku). Dále zamítl vzájemný návrh žalovaného na odstranění označené stavby stojící na st. parc. č. 382 (výrok III. rozsudku) a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. – VI. rozsudku). Soud prvního stupně zjistil, že žalovaný je vlastníkem předmětného pozemku na základě darovací smlouvy ze dne 28. února 2000 s právními účinky vkladu dnem 5. dubna 2000 od dárkyně M. K., které bylo obnoveno vlastnické právo k tomuto pozemku rozhodnutím „Okresního úřadu Prachatice, okresního pozemkového úřadu, ze dne 20. září 1999, č. j. PU-205/91/91/I/0/1097/99“. Na pozemku se nachází stavba chaty žalovaného a stavba, postavená jako ohřívárna pro lyžaře, která rozhodnutím Okresního národního výboru v P. byla povolena k trvalému užívání dnem 10. ledna 1963. Kupní smlouvou ze dne 18. února 2000 TJ Sokol S. prodala tuto stavbu žalobcům za kupní cenu 300.000,- Kč. Žalobci koupili stavbu s vědomím, že se nachází na cizím pozemku. Dopisem ze dne 28. června 2000 adresovaným stavebnímu odboru Městského úřadu ve V., postoupeným Obecnímu úřadu ve S., žalobci ohlásili nutnost opravy střechy a klempířských prvků, vnitřních částí obvodových zdí, venkovních omítek, částí podlah a vnitřních omítek, oken, malby, nemající vliv na charakter užívání stavby. Obecní úřad ve S. proti provedení stavebních úprav v uvedeném rozsahu neměl výhrady. Ze znaleckého posudku Ing. A. H., soud zjistil, že žalobci na stavbě provedli i práce nad rámec ohlášených stavebních úprav a že těmito opravami došlo ke změně vzhledu objektu. Podle znalkyně by bylo neekonomické stavbu bourat. Šetřením na místě samém za účasti znalců Ing. A. H.., a Ing. L. B. soud zjistil, že původní zdivo stavby žalobců bylo odstraněno až na základy. Sklep a základy netvoří první nadzemní podlaží, ale jsou součástí prvního podzemního podlaží. Dispoziční řešení původního prvního nadzemního podlaží je zjistitelné pouze v jednom směru, a to ve vnějším rozměru stavby, jež odpovídá stávajícím základům. Z původní stavby do nové byly zřejmě použity jen dva trámy. Soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu vysloveným v rozsudku ze dne 16. listopadu 2007, č. j. 6 Co 2341/2007-353, jímž byl zrušen dřívější rozsudek soudu prvního stupně, se postavil na stanovisko, že stavba žalobců není stavbou neoprávněnou, neboť ze stavby oprávněné se stavební činností nemohla stát stavba neoprávněná. Uvedl, že rekonstrukce stavby byla nutná v důsledku jejího poškození. Stavba nadále stojí na původních základech. Nelze proto aplikovat § 135c obč. zák., ale je třeba věc posuzovat podle § 151o odst. 3 obč. zák. Protože žalobci nejsou vlastníky pozemku, na nichž stavba stojí, soud zřídil ve prospěch vlastníka stavby předmětné věcné břemeno. Při stanovení náhrady za zřízené věcné břemeno soud vycházel ze znaleckého posudku Ing. L. B., který věcné břemeno ocenil částkou 145.730,- Kč. Žalobu žalovaného na odstranění stavby žalobců zamítl s tím, že by uložením takové povinnosti žalobcům došlo k neoprávněnému zásahu do jejich vlastnických práv ke stavbě. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobců i žalovaného rozsudkem ze dne 13. listopadu 2009, č. j. 6 Co 1285/2008-549, ve znění opravného usnesení ze dne 4. března 2010, č. j. 6 Co 1285/2008-580, výroku I. rozsudku potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, pokud jím byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného na odstranění stavby (výrok III.) a rozhodnuto o nákladech řízení a soudním poplatku (výroky V. a VI.). Výrokem II. rozsudku změnil rozsudek soudu prvního stupně v jeho výroku I. a II. tak, že zřídil ve prospěch žalobců a dalších vlastníků stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního, postavené na pozemku a zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště P., pro obec a kat. území S., věcné břemeno spočívající v právu chůze přes pozemek v obci a kat. území S., zapsaný tamtéž, v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu Ing. E. S. ze dne 28. 1. 2009, č. 1061-986/2009, který je nedílnou součástí rozsudku. Ve výroku III. rozsudku uložil žalobcům, aby žalovanému zaplatili náhradu za zřízení věcného břemene v částce 2.310,- Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud se odchýlil od právního názoru, který vyslovil ve svém dřívějším rozsudku ze dne 16. listopadu 2007, a dospěl k závěru, že stavba žalobců je stavbou neoprávněnou, a věc je proto třeba posuzovat podle § 135c obč. zák. Uvedl, že původní stavba – objekt ohřívárny - byla stavbou oprávněnou. Teprve stavební činností žalobců v souvislosti s nutnou opravou objektu se tato stavba stala stavbou neoprávněnou. Bylo prokázáno, že žalobci při provádění oprav objekt postupně demolovali, zasáhli do nosných konstrukcí a tak vznikla stavba nová. Protože tato stavba stojí na pozemku žalovaného, jde o stavbu neoprávněnou. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že odstranění této stavby by nebylo účelné. Neshledal podmínky pro přikázání stavby do vlastnictví žalovaného. Podle § 135c odst. 3 obč. zák. žalobcům a dalším vlastníkům předmětné stavby zřídil věcné břemeno spočívající v právu chůze přes pozemek v nezbytném rozsahu vyznačeném geometrickým plánem Ing. E. S. ze dne 28. ledna 2009, tedy v rozsahu užším, než jak je zřídil soud prvního stupně. Při stanovení náhrady za zřízené věcné břemeno odvolací soud vyšel ze znaleckého posudku Ing. arch. J. K. ze dne 6. května 2009, jenž ji vyčíslil částkou 2.310,- Kč, a ze znaleckého posudku znaleckého ústavu v oboru ekonomika Bohemian Appraisal, a. s., ze dne 13. srpna 2009, potvrzujícího správnost znaleckého posudku Ing. arch. J. K. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, podle jeho obsahu z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž napadl rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu. Namítl, že rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 23. července 2007 byla zamítnuta žaloba na zřízení věcného břemene podle § 151o odst. 3 obč. zák. a zamítnut vzájemný návrh žalovaného na odstranění stavby na pozemku parc. č. st. 382. Tuto stavbu soud přikázal do vlastnictví žalovaného a žalovanému uložil, aby žalobcům zaplatil částku 687.890,- Kč. Tento rozsudek napadl odvoláním žalovaný, a to jen pokud jde o náhradu v částce 687.890,- Kč, kterou považoval za vysokou. Odvolací soud rozsudkem ze dne 16. listopadu 2007 zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 23. července 2007 v celém rozsahu, př