22 Cdo 1881/2017 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1881/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 6. 2017 Spisová značka:22 Cdo 1881/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:22.CDO.1881.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ochrana vlastnictví Sousedská práva Dotčené předpisy:§ 1042 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 9. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1881/2017 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců a) M. H. a b) M. H., zastoupených JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2 – Vinohradech, Jugoslávská 481/12, proti žalovanému Ing. R. K., zastoupenému JUDr. Pavlem Myslivcem, advokátem se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Fügnerovo náměstí 1808/3, o povinnosti zdržet se odvodu dešťové vody a pěstování pnoucích rostlin, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9 C 308/2015, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2016, č. j. 27 Co 263/2016-84, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2016, č. j. 27 Co 263/2016-84, se ve výroku I. v části, v níž byl potvrzen výrok I. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 21. dubna 2016, č. j. 9 C 308/2015-46, v rozsahu, kterým byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému „zdržet se na pozemku zapsaného na listu vlastnictví č. 31, vedeném Katastrálním úřadem, Katastrální pracoviště Nymburk pro obec R., katastrální území R. pěstování rostlin, pnoucích se po zdi a střeše rodinného domu stojícího na pozemku, vše zapsáno na listu vlastnictví 1440, vedeném Katastrálním úřadem, Katastrální pracoviště Nymburk, pro obec R., katastrální území R.,“ a ve výrocích II. a III., a rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 21. dubna 2016, č. j. 9 C 308/2015-46, ve výroku I. v rozsahu, kterým byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému „zdržet se na pozemku zapsaného na listu vlastnictví č. 31, vedeném Katastrálním úřadem, Katastrální pracoviště Nymburk pro obec R., katastrální území R. pěstování rostlin, pnoucích se po zdi a střeše rodinného domu stojícího na pozemku, vše zapsáno na listu vlastnictví 1440, vedeném Katastrálním úřadem, Katastrální pracoviště Nymburk, pro obec R., katastrální území R.,“, a ve výroku II. ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Nymburce k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 4. 2016, č. j. 9 C 308/2015-46, zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému zdržet se odvodu dešťové vody z domu, zapsaného na LV č. 31 pro obec a k. ú. R. ke zdi rodinného domu stojícího na pozemku č. 200, vše zapsáno na LV č. 1440 pro obec a k. ú. R., a na uložení povinnosti žalovanému zdržet se na pozemku č. 201, zapsaného na LV č. 31 pro obec a k. ú. R. pěstování rostlin, pnoucích se po zdi a střeše rodinného domu stojícího na pozemku č. 200, vše zapsáno na LV č. 1440 pro obec a k. ú. R. (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně ohledně nároku na zdržení se odvodu dešťové vody z domu k domu žalobců uvedl, že z fotografií a především z místního šetření bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný svádí veškerou dešťovou vodu okapem do jímky a následně do kanalizace. Pokud byla dešťová voda svedena trubkou k domu žalobců, jednalo se o krátký časový úsek při opravě jímky žalovaným, a proto v této části byla žaloba podána zcela nedůvodně. Stran nároku na zdržení se pěstování loubince trojlaločnatého (dále též „předmětná rostlina“) pnoucího se po zdi a střeše rodinného domu stojícího na pozemku č. 200 v obci a k. ú. R., soud považoval i v této části žalobu za nedůvodnou. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, k čemuž v dané situaci nedošlo. Žalovaný sice vysadil u zdi domu předmětnou rostlinu, který se pne na zdi domu žalobců, soud však přihlédl k tomu, že se jedná o zeď, která se nachází na hranici pozemku žalovaného a žalovaný má mít možnost si ji esteticky vylepšit. Shodně situaci řešilo i město R. v lednu 2014, kdy uložilo žalovanému povinnost odstranit předmětnou rostlinu ze střechy a z okapů a povinnost nadále udržovat předmětnou rostlinu ve stavu, aby nedocházelo k opětovnému rozrůstání do okapů a na střechu žalobců. Tuto povinnost žalovaný zcela plní, což bylo prokázáno jednak fotografiemi, jednak místním šetřením. Žalobci v řízení účelově měnili svá tvrzení, když se původně domáhali odstranění náletových rostlin v části přiléhající k nemovitosti žalobců a povinnosti žalovaného udržovat tuto část pozemku, následně žalobu změnili na povinnost odstranit předmětnou rostlinu s tím, že žalobcům vadí především přesah do okapu a na střechu. Poté, co při místním šetření bylo zjištěno, že předmětná rostlina do střechy ani okapu nezasahuje, žalobci začali tvrdit, že je poškozuje i předmětná rostlina pnoucí se po zdi pod okapem. K odvolání žalobců Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 1. 12. 2016, č. j. 27 Co 263/2016-84, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že „žalovaný je povinen zdržet se na pozemku st. parc. č. 201, k. ú. R., obec R., pěstování rostlin pnoucích se po zdi a střeše rodinného domu stojícího na pozemku st. parc. č. 200, k. ú. R., obec R., a to v rozsahu, jímž by takové rostliny přesahovaly nad spodní okraj okapu a dále na střechu uvedeného domu“; jinak rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.). V odůvodnění odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně věc správně hodnotil podle § 1012 a § 1013 občanského zákoníku a uzavřel, že nelze v plném rozsahu žalobě vyhovět. S ohledem na doplněné dokazování je však namístě omezení žalovaného při pěstování popínavých rostlin tak, aby se zabránilo přesahům předmětné rostliny nad spodní okraj okapu a dále na střechu domu žalobců, a to s ohledem na v současnosti pěstovaného velmi vitálního jedince popínavé rostliny s rychle přirůstajícími výhony, které snadno a rychle opakovaně zarůstají nejen zeď, ale rovněž okap umístěný pod střechou daného domu žalobců a dále se popínají směrem na střechu tohoto domu. V tomto rozsahu reálně hrozí poškození správného „výkonu funkce okapu“, protože od zarostlého okapu nelze bezpečně očekávat spolehlivé a účinné zachycování dešťové vody a je zde nebezpečí zarůstání výhonů pod střechu. Na střeše domu pak popínající výhony předmětné rostliny rovněž překračují hranice obou sousedních pozemků sporných stran a mohou negativně ovlivňovat její vysychání. Obavy jsou s ohledem na prokázané opakované přerůstání předmětné rostliny oprávněné. Žalobci požadovaný zákaz pěstování popínavých rostlin u zdi jejich domu vůbec by nebyl s přihlédnutím k důsledkům, které současný stav pěstování předmětné rostliny působí na obou stranách sporu, ani v souladu s rozumným uspořádáním věcí, ani by neodpovídal obvyklým místním poměrům. Takový zákaz by vedl k závažnějšímu zásahu do vlastnických práv žalovaného, než žalobou tvrzený zásah do vlastnických práv žalobců působený tímto pěstováním. Předmětná rostlina se pne vzhůru přesně po hranici pozemků obou stran sporu a pouze v rozsahu, v němž přesahuje a dále popíná střechu domu žalobců, zasahuje svými výhonky přes tuto hranici. Zeď domu žalobců, u níž je předmětná rostlina vysazena, sice tato rostlina využívá jako oporu k růstu, nicméně provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by v důsledku tohoto docházelo k jakémukoli poškozování této zdi domu žalobců. Předmětná zeď byla omítnuta žalovaným a jedná se o rovnou plochu nevykazující žádné trhliny, praskliny ani spáry. Ve zdi nejsou dveře ani okna a z učiněných skutkových zjištění se nepodává, že by předmětná rostlina zarůstala do jediného zde přítomného větracího otvoru. Z dokazování nevyplynulo, že by způsobovala na zdi domu žalobců jakoukoli škodu včetně jimi tvrzené vlhkosti. Odborným vyjádřením popisovaná nebezpečí poškození zdi pak s ohledem na charakter předmětné zdi nehrozí a žalobce ani nijak neobtěžuje. Prostor pozemku navazujícího na danou zeď, kde je předmětná rostlina pěstována, pak tvoří malý, uzavřený a pěkně upravený dvorek ve vlastnictví žalovaného a pěstování rostliny výrazně tento prostor esteticky pozvedá a zkvalitňuje; toto estetické hledisko nelze přitom považovat za marginální. Žalobci požadované úplné odstranění předmětné rostliny by naopak vedlo ke zhoršení současné estetické kvality, aniž by mohlo přinést jakýkoli pozitivní dopad do výkonu vlastnického práva žalobců k domu, které není tímto pěstováním nijak ohrožo