22 Cdo 2085/2015 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2085/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 3. 2017 Spisová značka:22 Cdo 2085/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:22.CDO.2085.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dokazování Dotčené předpisy:§ 213 o. s. ř. § 157 odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 11. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2085/2015-226 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně L. B., zastoupené JUDr. Zdeňkem Veberem, advokátem se sídlem v Plzni – Jižním Předměstí, Purkyňova 593/10, proti žalovaným: 1) F. N. a 2) J. N., zastoupeným Mgr. Bc. Rudolfem Vinšem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Západní 1448/16, o odstranění stavby a o vzájemném návrhu na uvedení pozemku do původního stavu, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 15 C 85/2013, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. ledna 2015, č. j. 14 Co 370/2014-199, takto: Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. ledna 2015, č. j. 14 Co 370/2014-199, se ve výroku I. bodě 2. a ve výrocích II. až IV. ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Karlových Varech (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 10. 7. 2014, č. j. 15 C 85/2013-166, zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně odstranit stavbu plotové zdi postavené na hranici mezi pozemky v obci K. V. a katastrálním území . (dále jen „plotová zeď“), a odstranit zatrubnění bezejmenného vodního toku, na pozemku v místě prostupu pod plotovou zdí v rourách na hranicích pozemků, v obci K. V. a k. ú. T., zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro K. k., Katastrální pracoviště K. V., a provést zatrubnění téhož úseku v rourách (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost uvést pozemek v obci K. V. a k. ú. T. do původního stavu vyrovnáním terénní nerovnosti oproti pozemku 1 v obci K. V. a k. ú. T., navezením zeminy o objemové hmotnosti 1800 kg/m3 do výšky 80 cm nad současnou výši terénu (do výšky původní základové spáry) pod úhlem 24 stupňů, a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žalovaní na hranici pozemku odstranili původní plot poškozený padlým stromem rostoucím na pozemku žalobkyně, ze strojového pletiva na ocelových sloupcích a na jeho místě postavili plot z plotových tvarovek „Liapor“. K požadavku žalovaných jako objednatelů byl proveden výkop základů plotové zdi o hloubce 120–150 cm v trase oplocení namísto obvyklých základů v hloubce 60–80 cm, když je o hlubší základy požádala žalobkyně prostřednictvím svého manžela před stavbou plotové zdi. Plotová zeď zasahuje v několika místech částečně do pozemku žalobkyně, jedná se však podle znalce o přípustnou odchylku nemající vliv na údaje zapsané v katastru nemovitostí. Stavba plotu byla dokončena v roce 2010, v březnu 2012 došlo k odtěžení zeminy ze strany pozemku pod úroveň základové spáry plotu. Jednalo se o odtěžení zeminy – rostlého terénu, následně byl pozemek zarovnán a na něj byla navezena asfaltová drť a tím vytvořeno parkoviště. Žalovaní po dokončení stavby oplocení podali žádost o dodatečné povolení stavby oplocení, řízení však bylo zastaveno, neboť žalovaní nepředložili stavebnímu úřadu souhlasné vyjádření povodí O., s. p., se stavbou plotu, kupní smlouvu s vlastníkem pozemku a přepracovanou projektovou dokumentaci včetně statického posouzení plotové zdi. Ze statického posouzení stavby vyplynulo, že plotovou zeď nelze považovat za staticky stabilní a stavba není bezpečná pro účel užití. Na základě uvedeného soud prvního stupně žalobu žalobkyně zamítl, neboť o hlubší základy požádala žalované žalobkyně prostřednictvím manžela, tím se neprokázalo její tvrzení, že od ní žalovaní neměli souhlas se stavbou plotové zdi na hranici obou pozemků. Žalobkyně neměla připomínky k vytyčení hranic pozemků a nebylo prokázáno, že by plotová zeď byla zčásti umístěna na jejím pozemku, když podle znalce je zásah v některých místech v mezích přípustné odchylky. Naopak soud prvního stupně vyhověl vzájemné žalobě, když odtěžení zeminy z pozemku žalobkyně bylo prokázáno výpověďmi svědků, přičemž se jednalo o skutečnou zeminu, nikoliv o nějaký návoz. K otázce stability postavené plotové zdi se vyjádřil znalec, který uvedl, že stavba plotové zdi je stabilní, prošla 2 zimními cykly bez viditelných změn na její stavebně-technický stav včetně stability. Žalovaní požádali o dodatečné stavební povolení, neboť si nebyli jisti, zdali lze stavbu provést bez tohoto rozhodnutí. K důkazu byl předložen statický posudek, v jehož závěru je uvedeno, že ve stavu původní hloubky založení 1,3 m plotová zeď vyhovuje jak v ohledu vlastní mechanické odolnosti, tak i v ohledu dimenze základu. Odtěžením nadložní zeminy na pozemku došlo ke snížení hloubky založení, a tak nelze považovat posuzovanou zeď za staticky stabilní, a proto znalec doporučil obnovení nadloží základové spáry do původní úrovně se spádováním daným úhlem vnitřního tření nadloží s použitím patřičné zeminy; do té doby doporučil pozemek ve vzdálenosti bližší než 2,6 m od rubu zdi neužívat automobily. Soud vyšel z žalobního návrhu a přihlédl k tomu, že žalobkyně v květnu 2014 zaslala žalovaným návrh na mimosoudní dohodu s tím, že je ochotna na svůj pozemek v celé délce plotové zdi navést do výše 50 cm zeminu v případě, že žalovaní zpevní okraje postavené plotové zdi; dospěl tak k závěru o důvodnosti podaného návrhu. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. 1. 2015, č. j. 14 Co 370/2014-199, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., pokud jím byla zamítnuta žaloba na určení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně odstranit krajní části plotové zdi v délce 2 m z každé strany (výrok I. bod 1), a změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že zamítl vzájemný návrh žalovaných, kterým se domáhali uložení povinnosti žalobkyni uvést pozemek v obci K. V. a k. ú. T. do původního stavu vyrovnáním terénní nerovnosti oproti pozemku v obci K. V. a k. ú. T., navezením zeminy (výrok I. bod 2), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. až IV.). Odvolací soud se v odůvodnění ztotožnil se zjištěným skutkovým stavem, když soud prvního stupně provedl dostatek důkazů a správně ve smyslu § 157 odst. 2 občanského soudního řádu odůvodnil, proč neprovedl další žalobkyní navržené důkazy. Ani podle odvolacího soudu tak není nezbytné provést revizní znalecký posudek či posudek o stanovení hloubky základů oplocení. Ve vztahu k právnímu posouzení odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně aplikoval nikoliv § 127 odst. 1 občanského zákoníku, nýbrž § 417 občanského zákoníku, pro jehož aplikaci je nezbytná existence vážného ohrožení žalobkyně nebo jejího majetku. Odvolací soud se ztotožnil s posouzením nároku žalobkyně. K odvolacím námitkám konstatoval, že v průběhu řízení byla dostatečně prokázána vědomost o tom, že žalovaní hodlají postavit novou plotovou zeď, že je požádala o provedení hlubších základů, že neměla výhrady proti vytyčení hranic pozemků účastníků a že nebylo ani prokázáno tvrzení, že by plotová zeď byla zčásti umístěna na jejím pozemku, jakož i tvrzení, že žalovaní věděli o odstranění dočasně umístěného materiálu na pozemku žalobkyně. Naopak bylo zjištěno, že žalobkyně až po dokončení stavby odtěžila zeminu ze strany pozemku po úroveň základové spáry plotu. Pro věc bezvýznamnou byla námitka ohledně nesouladu se stavebněprávními předpisy. K námitce o chybně zatrubněném bezejmenném potoku odvolací soud uvedl, že žalovaní „předělali“ potok na koryto o dostatečné kapacitě. Nebyl dán ani nárok podle § 417 odst. 2 občanského zákoníku. Ze statického posudku a jeho doplnění vyplývá, že skutečná hloubka založení plotové zdi je větší než původně uvažovaná a aktivní zemní tlak je eliminován mechanickými vlastnostmi zatěžující zeminy. Ve stavu zjištěných hloubek založení plotová zeď vyhovuje jak v ohledu vlastní mechanické odolnosti, tak i v ohledu dimenze základu. Znalec se tak odchýlil od svých původních závěrů, kde uvedl, že odtěžením zeminy na pozemku došlo ke snížení hloubky založení, a tak nelze považovat zeď za staticky stabilní. V závěrech původního posudku znalec doporučil do doby provedení této úpravy vyloučit přetížení osobními vozidly, tyto závěry však znalec v doplnění posudku nepotvrdil, dokonce uvedl, že netrvá na závěrech svého statického posudku, n