22 Cdo 2977/2010 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2977/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 5. 2012 Spisová značka:22 Cdo 2977/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:22.CDO.2977.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Podílové spoluvlastnictví Dotčené předpisy:§ 142 odst. 1,3 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 6. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2977/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobkyně J. H., zastoupené JUDr. Martinem Kölblem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, proti žalované 1) J. G., zastoupené Mgr. Jiřím Buchvaldkem, advokátem se sídlem v Praze, Ovocný trh 2/580, a 2) S. – F. G., zastoupenému JUDr. Zdeňkem Lacinou, advokátem se sídlem ve Strakonicích, Bezděkovská 53, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 4 C 262/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. října 2009, č. j. 5 Co 454/2008-559, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. října 2009, č. j. 5 Co 454/2008-559, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se v předmětné věci domáhala zrušení spoluvlastnictví jí a žalovaných k nemovitostem - budově č. p. 320, jiná stavba, nacházející se na pozemku parc. č. 276/1, budově č. p. 375, jiné stavbě, nacházející se na pozemku parc. č. 276/2, k pozemku parc. č. 276/1 a pozemku parc. č. 276/2, to vše v katastrálním území B., zapsaným na listu vlastnictví č. 4391 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště ve Strakonicích (dále též jen ,,předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že není možné s žalovanými dosáhnout dohody o užívání společné věci, přičemž jediným řešením je podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Navrhla, aby soud nemovitosti vypořádal tím způsobem, že jí přikáže do výlučného vlastnictví budovu č. p. 320 na pozemku parc. č. 276/1 v katastrálním území B. Ve vlastnictví žalovaných by pak zůstala budova č. p. 375 na pozemku parc. č. 276/2 v katastrálním území Blatná. Žalovaní naopak nesouhlasili s rozdělením nemovitostí, které tvoří dohromady nemovitou kulturní památku – Zámek Blatná. Tvrdili, že zámek je stavebně technicky propojen, napojen na jedinou elektrickou, vodovodní a kanalizační přípojku a je opatřen jen jedním vjezdem. Se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasili. Navrhli však, aby soud přikázal předmětné nemovitosti do jejich podílového spoluvlastnictví a zavázal je k vyrovnání spoluvlastnického podílu žalobkyni. Okresní soud ve Strakonicích (dále jen ,,soud prvního stupně“) řešil především otázku, zda lze nemovitosti, které jsou předmětem řízení, rozdělit či nikoliv. Soud prvního stupně konstatoval, že Zámek Blatná tvoří ucelený areál a je přístupný veřejnosti a vede zde prohlídková trasa. Budova č. p. 320, jiná stavba, nacházející se na pozemku parc. č. 276/2 v katastrálním území obce Blatná je dále využívána k pořádání koncertů, výstav a kulturních akcí městem Blatná. V řízení před soudem prvního stupně byl vypracován znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem Ing. J. Z., který dospěl k závěru, že nemovitosti lze rozdělit a navrhl dvě varianty rozdělení. Rozdělení nemovitostí neposuzoval z hlediska zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Ve věci vydal k žádosti předchůdkyně žalovaného 2) Národní památkový ústav vyjádření, z nějž vyplynul jednoznačný požadavek a zájem státní památkové péče na jednotné správě a péči o areál, protože fyzické rozdělení budov či ploch, ze kterých je areál složen, se jeví jako nevhodné. Dále byl vypracován posudek statika Ing. K. L., který konstatoval konstrukční a statické propojení paláce Rejtů, Rožmitálského a Rozdražovského, včetně věže. Za jedinou „samostatnou část“ zámku označil palác Bavorský. Ve věci dále vypracoval studii doc. Ing. F. K., autorizovaný architekt, a doporučil jednotnou majetkovou správu za účelem zaručení optimální komplexní ochrany a údržby bez nekoordinovaných zásahů. Ing. J. B. v technické zprávě o napojení Zámku Blatná na inženýrské sítě upozornil, že při rozdělení komplexu bude nutné zbudovat nové sítě pro oddělené části a v případě kanalizace by bylo nutné komplexně vyřešit kanalizaci celého zámku, neboť stávající rozvody jsou nevyhovující. Rovněž Ing. arch. A. G. ve svém vyjádření považoval rozdělení navržené soudním znalcem za nepřijatelné a upozornil na možné odepření udělení stavebního povolení ze strany stavebního úřadu. I akademický architekt doc. Ing. V. G. ve svém vyjádření zdůraznil nutnost respektovat celistvost areálu, když rozdělení majetku je podle jeho názoru ve vážném rozporu s tímto požadavkem. Znalec z oboru stavebnictví, Ing. M. P., navíc uvedl, že není možné docílit vznik samostatných věcí vzhledem k jejich provozní propojenosti a přístupům k objektu. Asociace majitelů hradů a zámků se také vyslovila proti rozdělení zámku. Městský úřad Blatná, odbor výstavby, upozornil na nutnost znát přesné stavební úpravy, návrhy technických instalací, stavební zásahy do konstrukcí a upozornil na nutnost vyžádat si závazné stanovisko ve smyslu § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v souvislosti s navrhovanými stavebními úpravami. Znalecký posudek Ing. O. J. se vyslovil proti rozdělení předmětných nemovitostí na dvě samostatné části, neboť by tím bylo znemožněno účelné využívání národní kulturní památky pro veřejnost a rozdělení by navíc přineslo jen další neshody a problémy způsobené nutným zřízením věcných břemen. Soud prvního stupně konstatoval, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě konfliktní, dokonce mezi sebou vedli již 26 soudních sporů, jeden z nich není doposud pravomocně skončen. Soud prvního stupně se přiklonil k názoru, že nemovitosti jsou reálně nedělitelné, a to s přihlédnutím k účelnému využití věci a prevenci dalších sporů mezi účastníky, když obě varianty rozdělení předmětných nemovitostí v posudku soudního znalce Ing. J. Z. předpokládaly zřízení věcných břemen, resp. ponechání některých částí nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví. Zohlednil i skutečnost, že žalovaní vyjádřili neochotu účastnit se stavebního řízení a hradit náklady na stavební úpravy, které by bylo třeba provést v návaznosti na rozdělení nemovitých věcí. Z těchto důvodů soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků (výrok I. rozsudku) a předmětné nemovitosti přikázal do vlastnictví žalovaných tak, že do vlastnictví žalované 1) přikázal podíl 7/8 na předmětných nemovitostech a žalovanému 2) přikázal podíl 1/8 na předmětných nemovitostech (výrok II. rozsudku). Zavázal je rovněž povinnými zaplatit žalobkyni peněžní částky jako náhradu za spoluvlastnický podíl v poměru jejich spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech (výrok III. rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhodl ve výrocích IV. - V. rozsudku soudu prvního stupně. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 16. října 2009, č. j. 5 Co 454/2008-559, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zrušené podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádal tak, že budovy rozdělil mezi účastníky, když do vlastnictví žalobkyně přikázal ,,část budovy č. p. 320, jiná stavba, historicky označovaná jako Bavorovský palác stojící na stavební parcele St. 276/1 a část budovy č. p. 375, jiná stavba, historicky označovaná jako Renesanční krček stojící na stavební parcele St. 276/2“ a do podílového spoluvlastnictví žalovaných přikázal ,,části budovy č. p. 320, jiná stavba, historicky označované jako Rejtův palác a Rožmitálský palác, stojící na stavební parcele St. 276/1, část budovy č. p. 375, jiná stavba, historicky označovaná jako Rozdražovský palác, stojící na stavební parcele St. 276/2, a budova historicky označovaná jako Obranná věž, stojící na stavebních parcelách St. 276/1 a St. 276/2“, a to v poměru podílů 7/8 žalované 1) a 1/8 žalovanému 2). Rozhodnutí soudu prvního stupně dále změnil tak, že žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. 276/1 a 276/2, zapsaných na listu vlastnictví č. l. 4391 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště ve Strakonicích; též rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit žalobkyni přiměřenou náhradu (výrok I. rozsudku). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III. rozsudku). Odvolací soud doplnil dokazování ohledáním na místě samém a konstatoval, že ze sta