23 Cdo 2153/2024 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2153/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 12. 2025 Spisová značka:23 Cdo 2153/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:23.CDO.2153.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 2613 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:12. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2153/2024-499 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph. D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně SALIT spol. s r.o., se sídlem v Praze, Kubelíkova 1224/42, identifikační číslo osoby 29132983, zastoupené JUDr. Michalem Kociánem, advokátem se sídlem v Praze, Vinohradská 2133/138, proti žalované Hradecká Letecká Servisní s.r.o., se sídlem v Hradci Králové, Jana Černého 541, identifikační číslo osoby 27549241, zastoupené Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem se sídlem v Praze, U Trezorky 921/2, o zaplacení 1.117.445 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 66/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 3. 2024, č. j. 47 Co 208/2023-452, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 3. 2024, č. j. 47 Co 208/2023-452, jakož i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 9. 2023, č. j. 13 C 66/2021-378, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 1.117.445 Kč za provedení pokládky strojně hlazené drátkobetonové podlahy na základě potvrzené cenové nabídky. 2. Okresní soud v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 9. 2023, č. j. 13 C 66/2021-378, žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.117.445 Kč s příslušenstvím ve výroku specifikovaným (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II a III). 3. Krajský soud v Hradci Králové (dále též „odvolací soud“) rozsudkem označeným v záhlaví prvoinstanční rozhodnutí potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 4. Odvolací soud vyšel mj. z toho, že dle smlouvy o dílo měla žalobkyně provést pokládku strojně hlazené drátkobetonové podlahy za sjednanou jednotkovou ceny za metr čtvereční. „Podle stavebního deníku byly práce na betonáži zahájeny 15. 6. 2020 a ukončeny […] dne 16. 6. 2020 poté, co došlo k nestandardnímu průběhu tuhnutí betonu ve středové ploše cca 50 m2, s tím, že způsob nápravy bude stanoven na základě zjištěných skutečností. […] Po navazující vzájemné komunikaci a vyjádřeních dodavatelky betonu žalobkyně dopisem ze dne 17. 8. 2020 požádala žalovanou o zpřístupnění areálu za účelem odborného provedení opravy části podlahy tak, aby odpovídala ostatní bezvadné části. Tentýž požadavek žalobkyně zopakovala 7. 9. 2020 a 17. 9. 2020 […]. Žalovaná dne 2. 9. 2020 učinila poslední výzvu žalované k řádnému provádění díla […]. Zde rekapitulovala dosavadní stav a nevyhovující pevnost betonu v dotčeném místě a domáhala se zjednání nápravy při provádění díla ve smyslu § 2593 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Současně vyjádřila ochotu dílo s vadou snížené pevnosti betonu převzít, ovšem za splnění jí vymíněných čtyř podmínek […]. Především žádala celoplošnou opravu podlahy způsobem jí stanoveným nejpozději do 20. 9. 2020. Následně dopisem ze dne 10. 9. 2020 […] žalovaná od smlouvy o dílo odstoupila, neboť k žádné nápravě v přiměřené době nedošlo a smlouva byla dodávkou vadné záměsi betonu podstatně porušena. Přitom vyzvala žalobkyni k neprodlenému odstranění celé podlahy a k uvedení haly (hangáru) do původního stavu. Žalobkyně odstoupení označila za neplatné […].“ 5. Dle odvolacího soudu „dílo bylo zčásti realizováno vadně a nebylo ani dokončeno minimálně kvůli chybějícímu vytmelení spár, tedy nelze zvažovat odpovědnost za vady díla“ a žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení ceny díla jeho provedením. Dle § 2593 o. z. žalovaná sice mohla v rámci kontroly provádění díla požadovat, aby žalobkyně zajistila nápravu a prováděla dílo řádně. Odstoupení od smlouvy žalované však nebylo platné, neboť nevyčkala uplynutí jí stanovené doby ke zjednání nápravy a k tomu připojila další podmínky a přikazovala způsob opravy, čímž podmiňovala svoji ochotu dílo převzít. Odstoupením tedy smlouva o dílo nezanikla a nadále trvala povinnost žalobkyně dílo provést, přičemž z dokazování vyplynulo, že žalobkyně byla ochotna dílo řádně dokončit. „Žalovaná však nesouhlasila s opravou prováděného díla způsobem, který měla právo zvolit žalobkyně, a žádostem žalobkyně o zpřístupnění hangáru prokazatelně nevyhověla. V říjnu 2020 žalovaná do díla zasáhla a znemožnila žalobkyni dílo dokončit. Nechala totiž odstranit vadu podlahy prostřednictvím třetích osob – přebroušení a dvojí nátěr celé plochy v ceně 565.278 Kč […]. Dne 10.11.2020 získala žalovaná kolaudační souhlas k užívání a dále pronajala místa pro parkování letounů. Tím ovšem zanikl závazek žalobkyně dílo dokončit a předat z důvodu následné nemožnosti plnění ve smyslu § 2006 o. z.“ Dle odvolacího soudu žalobkyni dle § 2613 o. z. náleží cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil. „Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní ceny za skutečně realizované práce. Dle faktury a k ní přiloženého soupisu […] se účtovaná cena skládá z částky za hydroizolaci a betonovou směs na podlaze, od čehož je odečtena podspotřeba z důvodu menší tloušťky desky, přičemž veškeré jednotkové ceny odpovídají cenám sjednaným dle cenové nabídky. Z toho žalovaná obecně zpochybňovala pouze poslední položku účtovanou za čerpadlo betonu ve výši 38.845 Kč. K tomu třeba odkázat na cenovou nabídku, dle níž cena za použití čerpadla betonu tvořila součást sjednané ceny dle fakturace.“ II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí závisí: a) „Na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to sice otázky, zda lze ustanovení § 2593 o. z. aplikovat v případech, kdy již není možné provést dílo řádným způsobem (zejména v důsledku neodstranitelné vady díla)“; b) „Na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to sice otázky, zda objednatel způsobil zánik závazku zhotovitele dílo dokončit a předat z důvodu následné nemožnosti plnění ve smyslu § 2006 o. z., jestliže objednatelem provedená činnost (v tomto případě přebroušení a dvojí nátěr celé plochy podlahy) nepředstavuje řádné dokončení díla z hlediska splnění ujednaných parametrů díla“; c) Na vyřešení otázky hmotného práva, při níž se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když při aplikaci § 2613 o. z. „v rámci posouzení toho, na jakou částku má žalobkyně nárok, nepřihlédl ke kvalitě prováděného díla a nezabýval se tím, na jakou slevu z ceny díla by měla žalovaná nárok v důsledku kvalitativních nedostatků díla“. 7. V otázce shora označené písm. a) dovolatelka namítá, že odvolací soud pominul povahu realizovaného díla, nevratnost žalobkyní způsobených pochybení, a tedy nemožnost dokončení díla řádným způsobem. „Pevnostní vada betonu (v dotčené části haly) nešla odstranit povrchovou opravou, neboť zatěžuje celou tloušťku betonové podlahy.“ Kromě toho je právní posouzení nesprávné i „z důvodu extrémního rozporu s provedenými důkazy, protože soudy obou stupňů dospěly bez existence jediného důkazu k závěru, že mezi účastníky došlo k ujednání změny tloušťky betonové podlahy z 200 mm na 180 mm.“ V tom dovolatelka spatřuje porušení práv garantovaných v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 8. V otázce shora označené písm. b) dovolatelka namítá, že odvolací soud posoudil nesprávně, zda zapříčinila zánik závazku zhotovitele dílo dokončit a předat způsobením následné nemožnosti plnění. Domnívá se, že šlo o tzv. subjektivní nesplnitelnost dluhu, která však k aplikaci § 2006 o. z. nepostačuje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2013, sp. zn. 28 Cdo 420/2013, nebo rozsudek ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1787/2007, či ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3334/2010). Z toho důvodu nemůže obstát závěr, že žalovaná zmařila provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá. 9. U otázky označené písm. c) dovolatelka namítá, že odvolací soud při stanovení ceny nepřihlédl ke kvalitě prováděného díla a nezabýval se tím, na jakou slevu z ceny díla by m