23 Cdo 3583/2019 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3583/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 8. 2021 Spisová značka:23 Cdo 3583/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.3583.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Konkludentní právní úkon Dotčené předpisy:§ 275 odst. 4 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 11. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 3337/21 IV.ÚS 3413/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3583/2019-2171 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně Siemens, s. r. o., se sídlem v Praze 13, Siemensova 1, identifikační číslo osoby 00268577, zastoupené JUDr. Tomášem Černým, advokátem se sídlem v Praze, U Mlýnského kanálu 687/7, proti žalované T. F. & S. C. R., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Petrem Neumannem, advokátem se sídlem v Praze, Jungmannova 733/6, o zaplacení částky 107 386 303,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 22 Cm 55/2011, o dovoláních žalobkyně a žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 4 Cmo 180/2018-2065, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Dovolání žalované se odmítá v rozsahu, v jakém jím byl napaden rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 4 Cmo 180/2018-2065, v části druhého výroku potvrzující výrok I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018, č. j. 22 Cm 55/2011-1715, co do částky 892 514,60 Kč s příslušenstvím. III. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 4 Cmo 180/2018-2065,v části druhého výroku, jíž byl potvrzen výrok I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018, č. j. 22 Cm 55/2011-1715, co do částky 16 071 600 Kč s příslušenstvím, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018, č. j. 22 Cm 55/2011-1715, v části výroku I co do částky 16 071 600 Kč s příslušenstvím, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalované zaplacení částky 107 386 303,20 Kč s příslušenstvím (tvořené níže popsanými dílčími nároky) na základě tvrzení, že její právní předchůdkyně Siemens Engineering, a. s., identifikační číslo osoby 45273324 (dříve VA TECH EZ, a. s.) uzavřela se žalovanou (jako subdodavatelkou) formou několika písemných dokumentů vyhotovených v rámci kontraktačního procesu smlouvu, jejímž předmětem byla kompletní dodávka a montáž stabilního hasicího zařízení, tzv. „sprinklerů“ (dále též jen SHZ“), pro projekt obchodního a administrativního centra „Palladium Praha“ (dále též jen „projekt Palladium“), byť následně nedošlo k podpisu navrhovaného textu komplexní písemné smlouvy o dílo. 2. Žalobkyně takto v řízení požadovala po žalované zaplacení částek (jako dílčích nároků): 1) 892 514,60 Kč jako poplatku za zařízení staveniště ve výši 2 % z každé faktury, 2) 231 286,60 Kč jako slevy z ceny díla ve výši 5 % z každé faktury za neposkytnutí zádržného, 3) 853 733,70 Kč jako vrácení žalovanou opakovaně účtovaných a předchůdkyní žalobkyně proplacených částek, které měly být podle rozpočtu účtovány pouze jedinou paušální platbou, 4) 24 688 095,60 Kč jako úhrady nákladů vynaložených předchůdkyní žalobkyně na provedení částí díla náhradními dodavateli z důvodu řádného neplnění díla žalovanou, 5) 528 391,50 Kč jako vrácení žalovanou fakturovaných a předchůdkyní žalobkyně proplacených částek za domnělé vícepráce, 6) 573 636,50 Kč jako vrácení žalovanou duplicitně účtovaných a předchůdkyní žalobkyně proplacených totožných položek rozpočtu (dvakrát uhrazený shodný materiál a práce), 7), 8) a 14) 3 x 4 462 573,10 Kč jako smluvních pokut za zastavení prací žalovanou ve dnech 1. 6. 2007 a 11. 6. 2007 a za přerušení prací žalovanou dne 23. 10. 2007, 9), 11), 13a) a 15) 4 x 4 462 573,10 Kč jako smluvních pokut za neoprávněné uplatnění zadržovacího práva k dokumentům potřebným pro kolaudaci projektu ve dnech 20. 9. 2007, 17. 10. 2007, 19. 10. 2007 a pro další kolaudační řízení dne 5. 12. 2007, 10) 4 462 574 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s předáním dokumentů potřebných pro kolaudaci projektu, 12) 11 900 000 Kč jako vrácení částky zaplacené předchůdkyní žalobkyně na zálohovou fakturu neoprávněně účtovanou žalovanou dne 17. 10. 2007, 13b) 16 071 600 Kč jako vrácení částky zaplacené předchůdkyní žalobkyně na základě faktury neoprávněně vystavené žalovanou na částku 595 000 EUR za vydání certifikátů nutných pro kolaudaci projektu, 16) 2 393 139,90 Kč jako vrácení žalovanou fakturovaných a předchůdkyní žalobkyně proplacených částek za další domnělé vícenáklady, 17) 9 322 038,10 Kč jako náhrady škody vzniklé v důsledku zatopení 4. a 5. podzemního podlaží stavby způsobené chybným ovládáním regulačního ventilu sprinklerového tanku (zásobníku vody pro systém hasicího zařízení), z toho 6 423 098,30 Kč bylo zaplaceno společnosti STRABAG, a. s. a 2 898 939,80 Kč tvořily náklady prostojů zaměstnanců předchůdkyně žalobkyně, 18) 2 231 287 Kč jako úhrady vícenákladů předchůdkyně žalobkyně za projektové řízení a ztížení činnosti v důsledku četných porušení povinností žalovanou účtované v paušální výši 5 % ze žalovanou oprávněně fakturovaných částek. 3. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 2. 2018, č. j. 22 Cm 55/2011-1715, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 864 114,60 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), žalobu co do částky 78 522 188,60 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II), žalobkyni zavázal k náhradě nákladů České republice za svědečné, tlumočné a znalečné ve výši 27 660 Kč (výrok III), žalované uložil povinnost zaplatit České republice na náhradu těchto nákladů řízení částku 10 231 Kč (výrok IV) a rozhodl o povinnosti žalobkyně k náhradě nákladů řízení žalované ve výši 4 235 794,20 Kč (výrok V). 4. Soud prvního stupně ve velmi rozsáhlém odůvodnění rozsudku vyšel ze zjištění, že předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako komplexní dodavatelka odborných domovních profesí na projektu Palladium na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností STRABAG, a. s., jakožto generální dodavatelkou tohoto projektu. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná (jako subdodavatelka) v rámci kontraktačního procesu předpokládaly uzavření „klasické“ smlouvy o dílo mezi nimi. K jejímu podpisu však nedošlo. Smlouva o dílo mezi nimi byla uzavřena formou písemných dokumentů vyhotovených stranami v rámci kontraktačního procesu (dlouhého seznamu dodávek a výkonů v PDF formátu – tzv. „Langtext LV“, cenové nabídky žalované č. VM-5306/R2 ze dne 24. 3. 2006, oboustranně podepsaného jednacího protokolu ze dne 13. 4. 2006, který na nabídku navazoval a zároveň na ni odkazoval, soupisu jednotkových cen – položkového rozpočtu formou „excelové“ tabulky, jenž byl přílohou jednacího protokolu, a žalovanou přijaté a oboustranně podepsané „Objednávky – Kupní smlouvy č. N20/1084216 z 24. 4. 2006“ datované nad podpisy 4. 5. 2006 – dále též jen „objednávka“), které ve svém souhrnu obsahovaly základní náležitosti smlouvy o dílo. Předmětem díla byla dodávka a montáž SHZ pro projekt Palladium, včetně technologického vybavení požární nádrže dle zadávacích podkladů, prováděcího projektu č. K.H. 21-25010 od VA TECH EZ Praha ze dne 7. 12. 2005 a dle zadání směrodatného výkazu (takto byl předmět popsán v nabídce žalované), podle kterých byla uvažována pouze ochrana v jedné vrstvě, přičemž případná další ochrana v dutinách nebo nájemních plochách, tzv. druhá vrstva sprinklerové ochrany, měla být řešena dalšími jednotlivými zakázkami individuálně naceněnými podle projektů a nebyla předmětem dohodnutého díla. Byť nebyl v průběhu řízení tento prováděcí projekt zpracovaný SPRINKLERPLAN WIEN do spisu založen, jeho existence byla prokázána ze svědeckých výpovědí a nebyla stranami sporována. Bylo z něj možno seznat rozsah a předmět dodávky a též se podle něj montovalo. Cena díla byla uvedena nejprve v nabídce žalované a poté upřesněna v jednacím protokolu a v objednávce ve výši 25 055 611 Kč za jednotku bez DPH, následně bylo fakturováno podle soupisu provedených prací na bázi jednotkových cen. Všeobecné smluvní podmínky pro zhotovitele VA TECH EZ, a. s. pro projekt PALLADIUM (dále též jen „VSP“), které měly být podle textu objednávky její přílohou, se podle soudu prvního stupně nestaly součástí smluvní dokumentace, podle které měl být a byl projekt Palladium realizován, neboť nebylo prokázáno, že by ve smyslu § 273 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, zrušeného ke dni 1. 1. 2014 (dále jen „obch. zák.“)