23 Cdo 3708/2021 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3708/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 3. 2023 Spisová značka:23 Cdo 3708/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.3708.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Převod nemovitostí Pozemkový úřad Zemědělská půda Dotčené předpisy:§ 10 odst. 4 předpisu č. 503/2012 Sb. ve znění do 31.07.2016 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:5. 7. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3708/2021-1224 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Marka Doležala a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobců a) M. M., narozené XY, b) A. H., narozené XY, c) J. M., narozeného XY, všichni bytem v XY, všichni zastoupeni Mgr. Pavlem Francem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 567/33, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 01312774, za účasti vedlejších účastníků na straně žalované P. R., narozeného XY, bytem v XY, a Z. B., narozené XY, bytem v XY, XY, oba zastoupeni JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, o povinnosti uzavřít smlouvu o úplatném převodu pozemku, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 13/2016, o dovolání žalobců a), b) a c) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2021, č. j. 14 Co 230/2018-944, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 4. 2021, č. j. 14 Co 230/2018-1069, t a k t o: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2021, č. j. 14 Co 230/2018-944, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 4. 2021, č. j. 14 Co 230/2018-1069, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobci se ve zde souzené věci domáhali nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. č. XY v kat. úz. XY, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví č. XY, do jejich podílového spoluvlastnictví oproti uhrazení kupní ceny, a to na základě § 10 odst. 4 věty druhé zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále též jen „zákon o SPÚ“), ve znění účinném do 31. 7. 2016. Žalovaná odmítla předmětný pozemek převést s odůvodněním, že pozemek funkčně nesouvisí se stavbou ve spoluvlastnictví žalobců a není tak dán předpoklad, za jehož splnění jí vzniká povinnost k převodu. 2. Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 19. 6. 2018, č. j. 10 C 13/2016-355, žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení. 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že: a) Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, v kat. úz. XY o rozloze 758 m2, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY. Tento pozemek sousedí s předmětným pozemkem parc. č. XY, zahrada, v kat. úz. XY, o výměře 3606 m2, jenž je ve vlastnictví České republiky a právo hospodaření k němu má Státní pozemkový úřad. Předmětný pozemek sousedí též s pozemkem parc. č. XY ve vlastnictví obce XY. Pozemky parc. č. XY a parc. č. XY se na rozdíl od předmětného pozemku nacházejí bezprostředně u silnice (veřejné komunikace). b) Dům žalobců na pozemku parc. č. XY je stavbou určenou k bydlení a k tomuto účelu jej žalobci využívají. Předmětný pozemek je od roku 1965 užíván rodinou žalobců, od roku 2004 na základě nájemních smluv uzavřených na dobu neurčitou s Pozemkovým fondem České republiky. Žalobci a jejich právní předchůdci na předmětném pozemku vysadili trvalé porosty, vybudovali oplocení a zřídili stavbu kůlny a hospodářského přístřešku. Pozemek je využíván jako zahrada pro pěstování ovoce a zeleniny a pro chov domácího zvířectva a k rekreaci. c) Co se týče územních poměrů v obci XY, v sousedství domu žalobců (na jejich straně ulice) jsou pozemky uspořádány vždy tak, že na pozemek zastavěný domem navazuje další pozemek užívaný jako zahrada nebo sad. d) Na předmětném pozemku a pozemku p. č. XY je (podle znaleckého posudku Ing. Petra Ondraschka) takový hydrologický stav, že předmětný pozemek slouží pro odtok pramenů, které vyvěrají na hranici obou pozemků, přičemž při jeho narušení by byl ohrožen rodinný dům žalobců z důvodu podmáčení. Tomu však lze zabránit vybudováním drenáže a jímek na obou pozemcích. e) Žalobci se snaží získat předmětný pozemek do vlastnictví dlouhodobě. Bez úspěchu zůstala též jejich poslední žádost ze dne 30. 3. 2015 podaná podle zákona o SPÚ. O bezplatný převod pozemku zažádala u žalované též obec XY. 4. Soud prvního stupně věc posoudil podle § 10 odst. 4 věty druhé zákona o SPÚ ve znění účinném do 31. 7. 2016 a žalobu shledal důvodnou. Konstatoval především, že žalobci jsou vlastníky stavby na sousedícím pozemku, předmětný pozemek je zahrada, tedy pozemek zemědělský, a žalobci jsou na základě nájemní smlouvy oprávněnými uživateli tohoto pozemku. Usoudil též, že je splněn i požadavek funkčního spojení předmětného pozemku se stavbou na sousedícím pozemku ve vlastnictví žadatelů. 5. Stran funkčního spojení soud prvního stupně argumentoval, že dům žalobců je stavbou určenou k bydlení a k tomuto účelu jej žalobci využívají. Předmětný pozemek je již více než půl století užíván rodinou žalobců jako zahrada k pěstování ovoce a zeleniny a pro chov domácího zvířectva. Na pozemek s domem žalobců tento pozemek přirozeně navazuje obdobným způsobem, jak je tomu u sousedních nemovitostí. Z tohoto uspořádání nemovitostí je zřejmé, že v XY, stejně jako jinde na moravském venkově v místech s tradiční zástavbou, je obvyklý způsob užívání nemovitostí takový, že k pozemku s obytnou budovou přiléhá zemědělský pozemek užívaný obyvateli domu k pěstování ovoce a zeleniny či k chovu domácího zvířectva. Jedná se o způsob hospodaření, který je na venkově tradiční a obvyklý a při němž obyvatelé domu čerpají ze sousedního zemědělského pozemku užitky v podobě výpěstků, a tyto nemovitosti spolu tvoří funkční celek v podobě malého rodinného hospodářství. Žalobci tímto tradičním a obvyklým způsobem na předmětném pozemku hospodaří a tím tento pozemek přináší užitek domu v jejich spoluvlastnictví. Je zde tedy zcela jasný vztah funkční závislosti domu žalobců a sousedícího pozemku a užitná hodnota domu je závislá na tom, zda k němu přiléhá pozemek, z něhož mohou obyvatelé domu brát užitky. Pokud by k domu předmětný pozemek nepřiléhal a obyvatelé domu by z něj nemohli brát užitky tak, jak je na venkově obvyklé, jejich dům by ztratil na své užitné hodnotě, neboť by mu bylo odejmuto zázemí pro obvyklé hospodaření. 6. Soud prvního stupně dodal, že vztah funkční závislosti mezi pozemky vyplývá rovněž z hydrogeologické situace; podle hydrogeologického posudku je situace řešitelná vybudováním drenáže a jímek na obou pozemcích, což by v případě, že by předmětný pozemek připadl do vlastnictví jiné osoby, přivodil velmi komplikované sousedské vztahy. 7. K žádosti obce XY o bezúplatný převod předmětného pozemku soud prvního stupně vysvětlil, že podle § 10 odst. 5 zákona o SPÚ ve znění účinném do 31. 7. 2016 má před obcí přednost vlastník, popř. spoluvlastník sousedícího pozemku, a uzavřel, že nárok žalobců na úplatný převod předmětného pozemku je dán. 8. Krajský soud v Brně k odvolání obou stran rozsudkem ze dne 28. 1. 2021, č. j. 14 Co 230/2018-944, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 4. 2021, č. j. 14 Co 230/2018-1069, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. 9. Odvolací soud zpochybnil skutkový závěr soudu prvního stupně stran hydrologických poměrů, jinak se ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně nikterak nevymezil. Věc shodně se soudem prvního stupně posoudil podle ustanovení § 10 odst. 4 věty druhé zákona o SPÚ ve znění účinném do 31. 7. 2016, usoudil však, že podmínka funkční souvislosti předmětného pozemku s domem žalobců splněna není. 10. Odvolací soud konstatoval, že otázka funkční souvislosti pozemků a staveb je v judikatuře řešena nejčastěji při zkoumání důvodnosti restitučního nároku na vydání náhradních pozemků, jen některá rozhodnutí se však týkají souvislosti rodinného domu a zahrady, resp. pozemků užívaných k zemědělskému hospodaření přiléhajících k zemědělské usedlosti nebo bytového domu a oploceného areálu zahrádek sloužících k užívání vlastníkům bytů. Výslovný závěr o tom, v jakých parametrech je zahrada u rodinného domu jeho příslušenstvím a tedy ve funkční souvislosti s ním, z nich podle jeho názoru nevyplývá. Byť je z těchto rozhodnutí zřejmé, že závěr o příslušenství zahrady k rodinnému domu a tedy o funkční souvislosti těchto nemovitostí bude zpravidla namístě, nelze přehlédnou