24 Cdo 1222/2024 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1222/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 11. 2025 Spisová značka:24 Cdo 1222/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.1222.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vklad do katastru nemovitostí Služebnost (o. z.) Katastr nemovitostí Dotčené předpisy:§ 104a odst. 2 předpisu č. 127/2005 Sb. ve znění do 30.06.2025 § 17 odst. 2 předpisu č. 256/2013 Sb. § 66 odst. 1 předpisu č. 357/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:11. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1222/2024-110 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobkyně CETIN a.s., se sídlem v Praze 9, Českomoravská č. 2510/19, IČO: 040 84 063, zastoupené Mgr. Jakubem Juráskem, advokátem se sídlem v Praze 2, Svobodova č. 138/5, za účasti 1) České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, IČO: 697 97 111, a 2) České republiky – Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká č. 1024/11a, IČO: 013 12 774, o povolení vkladu služebnosti do katastru nemovitostí, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 83 C 7/2023, o dovolání účastnice 2) České republiky – Státního pozemkového úřadu proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. ledna 2024, č. j. 5 Co 11/2023-66, takto: I. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. ledna 2024, č. j. 5 Co 11/2023-66, se mění tak, že se rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. září 2023, č. j. 83 C 7/2023-42 mění tak, že se žaloba zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou domáhala povolení vkladu služebnosti k v žalobě označeným pozemkům v rozsahu dle geometrického plánu na základě územního rozhodnutí a nahrazení správního rozhodnutí, kterým byl její návrh na vklad zamítnut. Žalobkyně uvádí, že je podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť a účastníci 1) a 2) jsou státními organizačními složkami s právem hospodařit na předmětných pozemcích. Protože Městský úřad XY vydal pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby žalobkyně – podzemního vedení veřejné komunikační sítě na těchto pozemcích – vznikla žalobkyni podle § 104a odst. 2 věty třetí zákona o elektronických komunikacích časově neomezená služebnost k předmětným pozemkům. Jako vkladovou listinu předložila žalobkyně pravomocné územní rozhodnutí, osvědčení podle zákona o elektronických komunikacích, geometrický plán a prohlášení žalobkyně o dokončení stavby. Ke vkladu služebnosti do katastru nemovitostí mělo podle žalobkyně dojít podle § 1262 odst. 1 o. z. na základě jiné právní skutečnosti jako je tomu v daném případě. 2. Krajský soud v Ostravě jako soud I. stupně rozsudkem ze dne 25. 9. 2023, č. j. 83 C 7/2023-42, výrokem I povolil vklad služebnosti k v rozsudečném výroku specifikovaným pozemkům „v rozsahu dle geometrického plánu č. 448/5/2023 ze dne 11. 1. 2023 na základě územního rozhodnutí Městského úřadu XY, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí ze dne 9. 3. 2022, sp. zn. OVÚPŽP2776/2021Or, č. j. XY, které nabylo právní moci 6. 4. 2022.“ Výrokem II tímto nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY ze dne 29. 5. 2023, č. j. XY. Výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud shrnul, že katastrální úřad vycházel ze závěru, že zákonná věcná břemena, která mají specifický režim, lze zapsat vkladem doloženým souhlasným prohlášením podle § 66 odst. 2 katastrální vyhlášky, a že obsah předložených listin neodůvodňoval navrhovaný vklad. Soud vyložil, že podle § 104a odst. 1 zákona o elektronických komunikacích podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť vzniká na základě pravomocného povolení oprávnění zřídit a provozovat na pozemcích ve vlastnictví státu vedení komunikační sítě. Toto oprávnění je služebností a odstavec 2 téhož ustanovení výslovně předpokládá zápis takovéto služebnosti do katastru nemovitostí po dokončení stavby veřejné komunikační sítě, a podle tohoto odstavce návrh na zápis služebnosti do katastru nemovitostí podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť. Jde o případ zápisu do katastru, aniž by zvláštní zákon určoval listinu, na jejímž základě má být vklad do katastru zapsán. Z úpravy oprávnění k užití nemovitosti ve vlastnictví státu pro zřízení a provoz veřejné podzemní komunikační sítě lze dovodit, že vkladovou listinou bude územní rozhodnutí o umístění podzemní komunikační sítě. Žalobkyně současně doložila, že došlo k dokončení stavby prohlášením a geometrickým plánem byl vymezen rozsah, v jakém jsou pozemky stavbou komunikační sítě dotčeny. Ustanovení § 1262 o. z. stanoví, že zřizuje-li se služebnost k věci zapsané ve veřejné seznamu na základě jiné právní skutečnosti (oproti zřízení služebnosti právním jednáním), zapíše se služebnost do veřejného seznamu i v takovém případě. Zápis služebnosti umožňuje § 66 odst. 1 písm. d) katastrální vyhlášky. Územní rozhodnutí má charakter potvrzení orgánu veřejné moci a splňuje zákonné náležitosti podle § 66 odst. 5 písm. a) – f) katastrální vyhlášky. Územní rozhodnutí je veřejnou listinou a podléhá omezenému přezkumu podle § 16 odst. 1 katastrální vyhlášky a § 17 odst. 2 katastrálního zákona. Občanský zákoník v § 1262 odst. 1 a zákon o elektronických komunikacích v § 104a odst. 2 zápis služebnosti veřejné komunikační sítě do katastru nemovitostí výslovně předvídají. 3. K odvolání účastnice 2) České republiky – Státního pozemkového úřadu Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 25. 1. 2024, č. j. 5 Co 11/2023-66, potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve formulačně upraveném znění, v němž služebnost vymezil takto: „- zřizovat a provozovat podzemní vedení veřejné komunikační sítě včetně vytyčovacích bodů a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, - vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách, modernizaci nebo odstraňování vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících elektronických komunikačních zařízení, - provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející veřejné komunikační síti.“ Odvolací soud uvedl, že se soud I. stupně věcí správně zabýval v rozsahu, v němž byl návrh předmětem vkladového řízení, a nepřekročil rozsah interpretačního oprávnění, resp. povinnosti k posouzení k návrhu předložených listin, a proto žádné procesně nepřípustné dokazování provedeno nebylo, jak bylo namítáno. Při výkladu právních předpisů se nelze omezovat na jejich doslovné znění, nýbrž je nutné je vykládat podle jejich smyslu a účelu, jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu. Předmětná oprávnění k pozemkům ve vlastnictví ČR či státní příspěvkové organizace vzniká bez dalšího ze zákona na základě pravomocného územního rozhodnutí či územního souhlasu. Návrh na zápis těchto skutečností do katastru po dokončení stavby veřejné komunikační sítě podává podnikatel, kterým je žalobkyně (§ 104a odst. 1 a 2 zákona o elektronických komunikacích). Pokud služebnost vzniká jinou právní skutečností než v důsledku právního jednání (v tomto případě v důsledku územního rozhodnutí) je podle katastrálního zákona potřeba podat návrh na její vklad do katastru nemovitostí (§ 6 katastrálního zákona), přičemž vkladovou listinou je stejnopis územního rozhodnutí. Právní úprava zakládá aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, a to po dokončení stavby veřejné komunikační sítě. Nelze než dovodit, vkladovou listinou je územní rozhodnutí, z nějž splnění předpokladů podle § 104a odst. 1 a 2 bez dalšího plyne. Jestliže služebnost vzniká ze zákona na základě vydaného územního rozhodnutí bez dalšího, potom není rozhodné, zda stavební úřad v jeho odůvodnění uvede věcně právní důsledky svého rozhodnutí (vznik služebnosti), či nikoli. Obsah služebnosti je určen zákonnou úpravou jako důsledek vydání předmětného rozhodnutí. Katastrální úřady mají míru interpretační povinnosti, vztahující se k obsahu vkladové listiny, tuto povinnost nelze vykládat způsobem, jak činí odvolatel, nýbrž v kompetenci katastrálního úřadu je posoudit, zda pro účely povolení vkladu byly splněny podmínk