25 Cdo 534/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 534/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 1. 2025 Spisová značka:25 Cdo 534/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.534.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Solidarita dlužníků Narovnání Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 511 obč. zák. § 585 obč. zák. § 438 obč. zák. § 439 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:6. 3. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 09.05.2025I.ÚS 1357/25 Jan Wintr odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost6. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 534/2024-428 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: J. P., zastoupený JUDr. Liborem Šlaufem, advokátem se sídlem Spálená 29, Praha 1, proti žalovanému: J. Š., zastoupený JUDr. PhDr. Karolinou Spozdilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Národní 416/37, Praha 1, o zaplacení 896 971 Kč, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 16 C 93/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, č. j. 25 Co 132/2023-386, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právní zástupkyně JUDr. PhDr. Karoliny Spozdilové, Ph.D., na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 899 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 3. 11. 2022, č. j. 16 C 93/2018-285, zamítl žalobu na zaplacení 1 096 971 Kč s příslušenstvím, rozhodl o náhradě nákladů řízení a doplňujícím usnesením ze dne 14. 6. 2023, č. j. 16 C 93/2018-334, zastavil řízení co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 003 029 Kč od 16. 2. 2018 do zaplacení. Ve sporu o vypořádání mezi společně a nerozdílně odpovídajícími spoluškůdci řešil otázku, zda součástí škody, kterou mají oba účastníci zaplatit poškozené společnosti Pražská energetika, a. s. (dále též jen „poškozená“), je i příslušenství pohledávky či nikoliv. Dospěl k závěru, že úroky z prodlení a náklady poškozené na vymáhání pohledávky v občanskoprávním nebo trestním řízení jsou součástí škody, kterou jsou zavázáni účastníci uhradit poškozené společně a nerozdílně a vůči sobě vzájemně tak, jakým způsobem měli prospěch z trestné činnosti, tedy v dané věci v procentním poměru 79 : 21. Podle § 2916 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), totiž platí, že kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil poškozené více, než měl podle uvedeného poměru uhradit, není žaloba důvodná, neboť celkový dluh obou účastníků činil 6 760 027,33 Kč (sestává z náhrady škody přisouzené v trestním řízení ve výši 4 149 726 Kč, z příslušenství uplatněného v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 ve výši 1 938 125,13 Kč, z nákladů řízení v řízení vedeném u téhož soudu ve výši 188 176,20 Kč a z nákladů poškozené v rámci trestního řízení ve výši 484 000 Kč). Pokud by byla připočtena i částka 1 023 672 Kč, kterou žalobce zaplatil poškozené, jde o dluh ve výši 7 783 699 Kč. S ohledem na poměry dané mírou zavinění žalobce a žalovaného by měl žalobce z tohoto dluhu uhradit 6 149 122 Kč a žalovaný 1 634 577 Kč. 2. Krajský soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 25. 10. 2023, č. j. 25 Co 132/2023-386, změnil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku ve věci samé tak, že uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci 315 742,34 Kč s příslušenstvím, ve zbývajícím rozsahu jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalobce a žalovaný byli pravomocně odsouzeni rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2015, sp. zn. 40 T 10/2015, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 4 To 24/2016, a bylo jim uloženo, aby poškozené Pražské energetice, a. s., společně a nerozdílně nahradili škodu ve výši 4 149 746 Kč. Pro vymožení této povinnosti bylo vůči žalobci a žalovanému zahájeno exekuční řízení u soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, vedené pod sp. zn. 081 EX 04063/2016, na jehož základě žalovaný ve prospěch poškozené uhradil 223 982,39 Kč. Poškozená tentýž nárok uplatnila rovněž občanskoprávní žalobou ze dne 25. 3. 2014 a v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 162/2014 po vydání trestního rozhodnutí požadovala již jen příslušenství této pohledávky, tedy úroky z prodlení, náklady na zastoupení advokátem v trestním řízení a náhradu související vzniklé škody. V rámci tohoto řízení byla uzavřena dohoda o narovnání mezi žalobcem a poškozenou ze dne 30. 5. 2017, ve které se žalobce zavázal zaplatit a následně i zaplatil poškozené 4 200 000 Kč, proto bylo vůči žalobci toto řízení zastaveno. Protože proti žalovanému bylo řízení vedeno dále, přistoupil k jednání s poškozenou a i on následně uzavřel dne 22. 12. 2017 dohodu o narovnání, v níž poškozená vyčíslila své nároky vůči žalovanému částkou 1 938 125,13 Kč jako příslušenství částky 3 990 000 Kč, náhradu nákladů řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 162/2014 ve výši 188 176,20 Kč, a dále náhradu nákladů obhajoby v trestním řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 40 T 10/2015 v částce 484 000 Kč. Strany se dohodly na tom, že žalovaný zaplatí poškozené 2 000 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč po dobu výkonu trestu odnětí svobody žalovaného a 12 500 Kč od 4. kalendářního měsíce po propuštění žalovaného z výkonu trestu odnětí svobody. Touto dohodou byly vypořádány veškeré nároky, které požadovala poškozená. Uvedené splátky žalovaný platí pravidelně každý měsíc. Žalobce dále uhradil poškozené částku 1 023 672 Kč dne 4. 9. 2013, přičemž tato škoda vznikla fiktivními fakturami Ensto Czech, s.r.o. Na tuto částku zaplatil žalovaný žalobci částku 200 000 Kč dne 2. 9. 2013. 3. Odvolací soud z toho vyvodil, že částka 4 149 746 Kč, která byla v trestním řízení uložena účastníkům řízení k úhradě poškozené, se skládá z částek 3 990 000 Kč přímo odčerpané z majetku poškozené trestným jednáním účastníků řízení a 159 726 Kč představující úrok z prodlení vyměřený poškozené finančním úřadem z důvodu dodatečného vyřazení finančních částek z poškozenou zaúčtovaných výdajů. Trestnou činností obou účastníků řízení vznikla na majetku poškozené škoda v celkové výši 5 013 672 Kč (a to přímo touto trestnou činností, tedy zde bez oné částky 159 726 Kč), přičemž součástí této částky je i 1 023 672 Kč představujících škodu vzniklou fiktivními fakturami Ensto Czech, s.r.o. Veškerá tato škoda vznikla v období let 2010 až 2013. Žalobce získal trestnou činností celkem 3 963 037 Kč (což odpovídá po zaokrouhlení 79 % z částky 5 013 672 Kč) a žalovaný 1 050 635 Kč (což odpovídá 21 % z částky 5 013 672 Kč). Žalobce podle dohody o narovnání ze dne 30. 5. 2017 zaplatil 4 200 000 Kč ve dvou splátkách tak, že celá částka byla poškozené předána dne 13. 11. 2017. Žalobce zaslal žalovanému dne 21. 1. 2018 výzvu k plnění, v níž stanovil lhůtu k plnění do 15. 2. 2018; výzva byla žalovanému doručena dne 25. 1. 2018. Poškozená dopisem ze dne 10. 3. 2014 vyzvala žalovaného k úhradě škody ve výši 3 990 000 Kč, a to do dne 20. 3. 2014. V trestním řízení nebyla poškozené přiznána náhrada nákladů řízení. Žalovaný uhradil poškozené prostřednictvím převodů finančních částek z účtu za období od 8. 6. 2018 do 20. 10. 2023 celkem 760 000 Kč. V řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 bylo ve vztahu mezi účastníky tohoto řízení (poškozenou a žalovaným) rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to s odůvodněním, že ve lhůtě jednoho roku nepodal návrh na pokračování v řízení žádný z účastníků řízení, v důsledku čehož bylo řízení zastaveno, a proto nelze hovořit o procesním zavinění zastavení řízení u kteréhokoliv z účastníků. 4. Po právní stránce odvolací soud věc s odkazem na přechodné ustanovení § 3028 o. z. posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“), neboť škoda vznikla do roku 2013. Podle § 439 obč. zák. vyložil, že právo na regresní plnění vznikne v okamžiku, kdy jeden ze škůdců splní poškozenému více, než by na něj případně připadalo podle jeho podílu. Pro rozhodnutí věci bylo tedy zcela zásadní stanovit, jaká byla celková výše škody. Odvolací soud souhlasil se soudem prvního stupně, že uzavření dohody o narovnání ze dne 30. 5. 2017 mezi poškozenou a žalobcem nemohlo mít vliv na práva a povinnosti žalovaného, kter