25 Cdo 942/2024 — Nejvyšší soud

25 Cdo 942/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 5. 2024 Spisová značka:25 Cdo 942/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.942.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ochrana osobnosti Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 11 obč. zák. § 13 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:11. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 942/2024-292 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: Z. Z., zastoupená JUDr. Pavlem Utěšeným, advokátem se sídlem náměstí Míru 15, Praha 2, proti žalované: Česká televize, IČO 00027383, se sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 192/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2023, č. j. 3 Co 73/2019-264, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 4. 2019, č. j. 37 C 192/2013-155, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované omluvy ve znění: „Manželé K. Z. a Z. Z. se nedopustili trestného činu podvodu vůči České televizi a OSA. Tvrzení, že manželé Z. neoprávněně vykazovali autorskou odměnu za užitou hudbu, jsou nepravdivá. Tvrzením o trestné činnosti manželů Z. byl způsoben zásah do jejich osobnostních práv a Česká televize se tímto omlouvá“ uveřejněné do 30 dnů od právní moci rozsudku v celostátním vydání deníku Hospodářské noviny, vydavatel Economia, a.s., Hospodářské Noviny iHNed ISSN 1213-7693 (výrok I), v celostátním časopisu Týden, vydavatel EMPRESA MEDIA, a.s. (výrok II), na internetových stránkách www.novinky.cz, provozovatel BORGIS, a.s. (výrok III), a na internetových stránkách www.ihned.cz, provozovatel Economia, a.s. (výrok IV), dále zamítl žalobu na zaplacení 5 000 000 Kč (výrok V) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VI). Žalobkyně se, původně se svým manželem K. Z., domáhala ochrany osobnosti, do níž měla žalovaná zasáhnout tím, že ve sdělovacích prostředcích uveřejnila informace, že se žalobkyně s manželem vůči ní dopustili podvodu, když neoprávněně vykazovali autorskou odměnu za užitou hudbu. Žalobkyně a její manžel požadovali uveřejnění omluv a zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 2 500 000 Kč pro každého z nich, po manželově úmrtí v průběhu řízení setrvala žalobkyně na náhradě újmy v celkové výši 5 000 000 Kč s tím, že z toho 2 500 000 Kč požaduje z titulu posmrtné ochrany manžela. Městský soud v Praze vyšel ze zjištění, že dne 3. 3. 2009 v magazínu Hospodářských novin, veřejně přístupném na www.vikend.ihned.cz, vyšel článek popisující podvod v České televizi s poplatky za autorská práva hudebních skladatelů, jména žalobkyně ani jejího manžela v článku nefigurovala. Den poté vyšel na webových stránkách www.novinky.cz článek s titulkem Bývalá pracovnice ČT posílá poplatky za hudbu na soukromý účet. Podle článku žalovaná podezřívala bývalou zaměstnankyni Z. Z., že měla do výkazu skladeb užitých žalovanou, zpracovaného pro OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, z. s., (dále jen „OSA“) uvádět opakovaně jako autora jméno Ch. G., což byl pseudonym K. Z., i u skladeb, jejichž autorem nebyl. Zda jde pouze o shodu jmen, nebylo zřejmé. Článek obsahoval i vyjádření tehdejšího mluvčího žalované, podle kterého žalovaná v několika případech zjistila nesrovnalosti ve výkazech pro OSA a zjišťuje rozsah škody, nejedná se však o milionové částky, jak uvedly Hospodářské noviny. Rovněž zdůraznil, že žalovaná o žádné peníze nepřišla, neboť platí OSA roční paušál bez ohledu na to, kolik hudby použije. V článku ČT platila fiktivnímu skladateli, zařídila to žena ze dne 5. 3. 2009, uveřejněném na webových stránkách www.tyden.cz, deník uvedl jméno žalobkyně i jejího manžela. Podle citací mluvčího obsažených v článku šlo o případ lidského selhání, se kterým se potýkají všechny instituce, kterými proudí peníze. Žalovaná doposud na bývalou zaměstnankyni trestní oznámení nepodala, neboť nezná přesnou výši škody a interní kontrola doposud neskončila. Podle článku ČT platila fiktivnímu skladateli, posílá na něj policii, uveřejněném na www.zpravy.aktualne.cz, podala žalovaná trestní oznámení na dva své bývalé zaměstnance, kteří se měli dopustit podvodu s autorskými poplatky. I tento článek obsahoval vyjádření mluvčího žalované, že v rámci interní kontroly žalovaná zjistila chybné vykazování hudebních děl v hlášení použité hudby. K článku přiléhalo dodatečné sdělení, že žalobkyně a její manžel byli pravomocně obžaloby zproštěni. O podání trestního oznámení informoval článek Česká televize se brání, podala trestní oznámení ze dne 13. 3. 2009, uveřejněném na webových stránkách www.tyden.cz, ve kterém deník uvedl jméno žalobkyně i jejího manžela. Pro tento článek mluvčí uvedl, že výše ztrát není zatím známa a věc vyřizuje právní oddělení žalované. Dále znovu zdůraznil, že žalovaná má od OSA hromadné oprávnění, za které se platí odměna ve formě paušální roční částky. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 31. 10. 2012, sp. sn. 4 T 20/2011, zprostil žalobkyni s jejím manželem obžaloby pro neoprávněné vykazování délky užití hudebních děl. Městský soud v Praze žalobu posoudil podle § 11, § 13 a § 15 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) a shledal ji nedůvodnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by původcem zásahu byla žalovaná. Žalovaná neprohlásila, že by se žalobkyně a její manžel dopustili podvodu, nebo že by neoprávněně vykazovali autorskou odměnu. Ke kauze se sice vyjadřoval mluvčí žalované, jeho prohlášení však nebyla nijak dehonestující, naopak mírnila tvrzení deníků. Jestli někdo publikoval dehonestující výroky, byly to právě jednotlivé deníky. Ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy v penězích navíc uzavřel, že žalobkyně nemá podle § 15 obč. zák. nárok na zaplacení 2 500 000 Kč jako postmortální ochrany svého manžela a nárok na zaplacení 2 500 000 Kč za zásah do její osobnosti byl podle § 101 obč. zák. promlčen; vznesení námitky promlčení žalovanou přitom neshledal v rozporu s dobrými mravy. 2. Rozsudkem ze dne 10. 2. 2020, č. j. 3 Co 73/2019-192, Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V, ve výrocích I až IV ho změnil tak, že uložil žalované do 30 dnů od právní moci rozsudku uveřejnit v celostátním vydání deníku Hospodářské noviny a časopisu TÝDEN a po dobu jednoho týdne na internetových stránkách www.novinky.cz a www.ihned.cz omluvu v požadovaném znění a rozhodl o nákladech řízení před oběma soudy. Ztotožnil se s nedůvodností žaloby na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dospěl k závěru, že žalovaná zasáhla do osobnosti žalobkyně a jejího manžela, neboť ze skutkového zjištění soudu prvního stupně vyplynulo, že v článku Česká televize se brání, podala trestní oznámení ze dne 13. 3. 2009 bylo uvedeno jméno žalobkyně a jejího manžela s tím, že jsou podezřelí z trestného činu podvodu a žalovaná na ně podala trestní oznámení. Ačkoli samotné podání trestního oznámení není zásahem do osobnostních práv, údaje v článku uvedené – jména žalobkyně a jejího manžela ve spojitosti s trestným činem podvodu „nepochybně od žalované pochází“ a byly zásahem do osobnosti, který měl potenciál ztížit, ne-li zcela znemožnit, další profesní uplatnění žalobkyně a jejího manžela. 3. K dovolání žalované Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 16. 12. 2021, č. j. 25 Cdo 3442/2020-236, zrušil rozsudek odvolacího soudu v části, kterou byly změněny výroky I až IV rozsudku soudu prvního stupně, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolacímu soudu vytkl skutkový závěr, že jména žalobkyně a jejího manžela ve spojitosti s trestným činem podvodu pocházely od žalované, který podle dovolacího soudu neměl oporu v provedeném dokazování. 4. Vrchní soud v Praze ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 16. 10. 2023, č. j. 3 Co 73/2019-264, kterým potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I až IV (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II a III). Odvolací soud doplnil dokazování o výslechy autorů jednotlivých článků a ztotožnil se s právním posouzením soudu prvního stupně. Uzavřel, že k tíži žalované lze přičítat pouze vyjádření jejího tiskového mluvčího, který zodpovídal dotazy novinářů. Jeho odpovědi (byť není jisté, zda byly v článcích přímou citací, neboť mohly být parafrázovány, když je tiskový mluvčí neměl možnost před publikací článků autorizovat) se na tvrzeném zásahu spočívajícím v uveřejnění informace o podvodu žalované a jejího manžela nikterak nepodíle