26 Cdo 1726/2025 — Nejvyšší soud

26 Cdo 1726/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2025 Spisová značka:26 Cdo 1726/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.1726.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Společenství vlastníků jednotek Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 1209 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:9. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 1726/2025-122 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatele I. D., zastoupeného Mgr. Martou Vyškovskou, advokátkou se sídlem v Brně, Moravské náměstí 690/15, za účasti Společenství vlastníků XY, zastoupeného Mgr. Martou Hubkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Nerudova 320/6, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 138/2021, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 1. 2025, č. j. 4 Cmo 93/2024-103, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se domáhal určení, že je neplatné usnesení č. 9.7, přijaté shromážděním účastníka (Společenství vlastníků XY – dále též jen „Společenství“) dne 4. 4. 2021, jímž byl udělen souhlas s uzavřením aktualizované smlouvy se společností PFM-Greenvia s.r.o., IČO 04344103, se sídlem Purkyňova 71/99, 612 00 Brno, pro správu venkovní zeleně pro rok 2021 v rozsahu předložené cenové nabídky (dále též jen „předmětné usnesení“). 2. Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 28. 3. 2024, č. j. 36 Cm 138/2021-50, návrh na určení neplatnosti předmětného usnesení zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. 3. Na základě odvolání navrhovatele Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 30. 1. 2025, č. j. 4 Cmo 93/2024-103, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 4. Vyšel shodně se soudem prvního stupně mj. ze zjištění, že v době zahájení řízení byl navrhovatel členem účastníka a vlastnil bytové jednotky č. 1818/27 a č. 1825/70 vymezené v budově č. p. XY a XY na ulici XY ve XY, která je součástí pozemku p. č. XY (dále společně též jen „jednotky“). V průběhu řízení obě jednotky prodal – jednotku č. 1818/27 kupní smlouvou ze dne 19. 10. 2023 V. P., s právními účinky vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí ke dni 16. 11. 2023, a jednotku č. 1825/70 kupní smlouvou ze dne 9. 5. 2023 J. P., s právními účinky vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí ke dni 27. 7. 2023. 5. Po právní stránce odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uzavřel, že v důsledku prodeje obou jednotek navrhovatel přestal být členem Společenství, a ztratil tak (z hlediska postavení člena společenství vlastníků jednotek) aktivní legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Ztratí-li totiž účastník postavení, které jej k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění opravňuje, ztrácí tak i věcnou legitimaci v řízení. Jestliže navrhovatel ztratil oprávnění podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení orgánu Společenství jako jeho člen, zabýval se dle odvolacího soudu soud prvního stupně správně otázkou, zda mu nesvědčí aktivní legitimace z důvodu zájmu hodného právní ochrany. V této souvislosti odvolací soud, s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 29 Cdo 458/2019 (správně 27 Cdo 458/2019), vyložil, že smyslem přiznání oprávnění nečlenovi spolku (obdobně u nečlena společenství vlastníků jednotek) domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku (shromáždění společenství vlastníků jednotek) je ochrana takového jeho zájmu, jenž převáží právo spolku (jeho orgánů) spravovat si své záležitosti nezávisle na třetích osobách. Právo domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku tak bude mít zejména nositel právního zájmu, tj. ten, komu takové rozhodnutí ukládá povinnost, odebírá právo, popřípadě jinak mění jeho právní postavení. Výjimečně lze připustit ochranu jiného než právního zájmu nečlena spolku, bude-li zásah do tohoto zájmu natolik intenzivní, že se poskytnutí ochrany bude jevit jako spravedlivé. Navrhovatel však na požadovaném vyslovení neplatnosti předmětného usnesení právní zájem nemá, neboť vyslovením neplatnosti by se jeho právní postavení nikterak nezměnilo. Argumentuje toliko zájmem finančním s tím, že se podílel na zaplacení úhrad na údržbu zeleně a případně by se mohl domáhat vydání bezdůvodného obohacení či náhrady škody. V uvedeném však zájem hodný právní ochrany spatřovat nelze, neboť nepřeváží právo Společenství spravovat si své záležitosti nezávisle na třetích osobách. Námitky nepřiměřené délky řízení a „nekompetentnosti výboru“ Společenství shledal odvolací soud pro posouzení věci irelevantní. 6. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání navrhovatele proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval jeho přípustností a z posléze vyložených důvodů jej podle § 243c odst. 1, 2 o. s. ř., odmítl, neboť není podle § 237 o. s. ř. přípustné. 7. Zpochybňuje-li dovolatel závěr odvolacího soudu – klade v tomto směru dovolací otázku, jež zčásti měla být vyřešena odchylně od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyjádřené v jeho usnesení ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 29 Cdo 458/2019 (správně 27 Cdo 458/2019) a zčásti v rozhodování dovolacího soudu neměla být dosud vyřešena, zda právo domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku bude mít i osoba, která již není členem společenství vlastníků jednotek, a zda na jeho aktivní legitimaci má vliv skutečnost, že předmětné usnesení se týká výlučně období, kdy byl členem Společenství, a nejde o práva a povinnosti, které by přecházely při prodeji jednotek na nového vlastníka, přípustnost dovolání tím dle § 237 o. s. ř. založena není, neboť tato otázka byla odvolacím soudem (jenž se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně) vyřešena v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. 8. Ta ustáleně vychází z toho, že soudní ochranu (přehlasovaného) vlastníka ve vztahu k rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek upravenou v § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“) lze připustit výjimečně. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016, či ze dne 16. 8. 2022, sp. zn. 26 Cdo 1298/2022). Smyslem úpravy omezujících hledisek pro podání návrhu na přezkoumání usnesení shromáždění je minimalizace zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů; zákon proto připouští rozhodování podle § 1209 odst. 1 o. z. jen ve zcela odůvodněných a výjimečných případech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022, či ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1714/2024). 9. Z hlediska otázky aktivní legitimace osoby, jež může podat návrh na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, je dovolacím soudem ustáleně vycházeno (pro poměry aktivní legitimace navrhovatele vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku podle § 258 o. z.; kterážto východiska lze přiměřeně vztáhnout i na danou věc; srov. též § 1221 o. z.) z toho, že navrhovatel musí být členem spolku, resp. musí mít zájem hodný právní ochrany na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, nikoliv (pouze) v době zahájení řízení, nýbrž především v době vyhlášení rozhodnutí soudu ve věci samé (ať už jde o rozhodnutí soudu prvního stupně nebo soudu odvolacího; viz § 211 o. s. ř.). Ztratí-li v průběhu řízení tuto vlastnost, přestává být osobou aktivně věcně legitimovanou, což se projeví v rozhodnutí