26 Cdo 3100/2024 — Nejvyšší soud

26 Cdo 3100/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 5. 2025 Spisová značka:26 Cdo 3100/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.3100.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společenství vlastníků jednotek Odvolání Dotčené předpisy:§ 42 o. s. ř. § 18 odst. 2 předpisu č. 300/2008 Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:28. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 3100/2024-309 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek bloku XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Lajskem, Ph.D., MBA, advokátem se sídlem v Praze 10, Šrobárova 2002/40, proti žalovanému L. G., zastoupenému Mgr. Janem Pořízkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Gorazdova 1982/19, o zaplacení částky 122.479 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 284/2022, o dovolání žalobce a žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2024, č. j. 11 Co 363/2023-238, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2024, č. j. 11 Co 363/2023-238, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce (dále též jen „Společenství“) se domáhal zaplacení částky 122.479 Kč s příslušenstvím. Žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podal jeho jménem jako jeho právní zástupce advokát Mgr. Eduard Belšán, který své zmocnění dovozoval z plné moci ze dne 1. 10. 2018 (dále též jen „Plná moc“) podepsané za žalobce Ing. Ivo Paďourkem (členem představenstva) a Františkem Rybou (místopředsedou představenstva) jednajícími za Stavební bytové družstvo Krušnohor, se sídlem v Mostě, tř. Čs. armády 1766, IČO 00043257 (dále jen „SBD“), které bylo statutárním orgánem žalobce. 2. Obvodní soud pro Prahu 7 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 15. 9. 2023, č. j. 8 C 284/2022-105, řízení zastavil (výrok I), uložil Mgr. Eduardu Belšánovi povinnost do tří dnů od právní moci usnesení zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22.941,60 Kč (výrok II), rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku ve výši 3.900 Kč žalobci (výrok III), a vyzval žalobce, aby do 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělil číslo účtu, na který má být soudní poplatek vrácen (výrok IV). Soud prvního stupně uzavřel, že Mgr. Eduard Belšán ani na výzvu soudu nedoložil své postavení jakožto subjektu jednajícího za žalobce z titulu procesní plné moci, neboť Plnou moc podepsaly osoby, které k tomu nebyly žalobcem zmocněny ani jinak oprávněny. 3. K odvolání žalobce Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 13. 5. 2024, č. j. 11 Co 363/2023-238, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. 4. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že do obchodního rejstříku byl u žalobce zapsán pověřený vlastník SBD jakožto statutární orgán dne 29. 7. 2010 a vymazán dne 16. 10. 2015. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. S 5137/RD30/KSUL, byl pověřený vlastník SBD vymazán a SBD bylo zapsáno jako předseda Společenství, který Společenství zastupuje navenek a podepisuje všechna právní jednání s tím, že při výkonu funkce jej zastupují též Ing. Ivo Paďourek a František Ryba; funkce zanikla dne 28. 6. 2016 a k témuž dni bylo zapsáno SBD. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2018, sp. zn. S 5137/RD63/KSUL, byl vymazán pověřený vlastník SBD se současným zápisem zániku funkce ke dni 12. 2. 2018, a dále bylo SBD zapsáno jako předseda (statutární orgán) žalobce, jehož při výkonu funkce zastupují mimo jiných Ing. Ivo Paďourek a František Ryba; zápis je datován dnem 31. 5. 2018. Ke dni 21. 11. 2023 u žalobce žádný statutární orgán uveden nebyl. Z dalšího zápisu ze dne 25. 3. 2024 se podává, že předsedou výboru žalobce je žalovaný, místopředsedkyní J. S. a členy výboru M. E., J. D. a M. Š., přičemž písemné právní jednání, které činí výbor za Společenství, podepisuje předseda nebo v jeho zastoupení místopředseda spolu s dalším členem výboru. 5. Po právní stránce nejprve upozornil, že odvolání podal žalobce zastoupený advokátem Mgr. Eduardem Belšánem, avšak nikoliv datovou schránkou tohoto advokáta, ale datovou schránkou jiné osoby, což má za následek rozpor mezi označením autora podání a fikcí podpisu představující vadu podání, kterou je třeba odstranit (v této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2743/2013). K výzvě soudu prvního stupně učiněné usnesením ze dne 19. 1. 2024, č. j. 8 C 284/2022-196, Mgr. Eduard Belšán tento rozpor odstranil. Poté se zabýval Plnou mocí ze dne 1. 10. 2018, již udělil žalobce Mgr. Eduardu Belšánovi, a kterou za žalobce podepsali Ing. Ivo Paďourek a František Ryba. Vzhledem k tomu, že podle zápisu v obchodním rejstříku bylo ke dni 1. 10. 2018 jako předseda žalobce zapsáno SBD, jež zastupovali mimo jiných Ing. Ivo Paďourek a František Ryba, je třeba Plnou moc považovat za řádně udělenou, neboť za žalobce jednaly osoby zapsané v obchodním rejstříku. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2019, č. j. 18 Cm 168/2016-176, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2019, č. j. 6 Cmo 113/2019-230, byla sice vyslovena neplatnost usnesení shromáždění delegátů SBD ze dne 16. 6. 2016, tedy i usnesení o volbě představenstva a jeho členů, jimiž byli zvoleni též Ing. Ivo Paďourek a František Ryba, právní moc těchto rozhodnutí však nastala ke dni 22. 7. 2019, tj. po 1. 10. 2018, a proto z této skutečnosti nelze dovodit následný zánik zastoupení na základě předtím udělené Plné moci. Usnesení soudu prvního stupně proto změnil tak, že se řízení nezastavuje, čímž odklidil i akcesorické výroky o nákladech řízení a soudním poplatku. 6. Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání žalobce i žalovaný. 7. Žalobce přípustnost dovolání opřel o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která doposud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena anebo při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, podle něhož byli Ing. Ivo Paďourek a František Ryba oprávněni za něj jednat ke dni udělení Plné moci, resp. že vyslovení neplatnosti volby členů představenstva SBD, pravomocné ke dni 22. 7. 2019, nemá na dřívější udělení Plné moci vliv. Dále zdůraznil, že dne 15. 4. 2024 zaslal odvolacímu soudu datovou schránkou své vyjádření a odvolání Plné moci, k němuž ovšem odvolací soud nepřihlížel, patrně proto, že není podepsáno. Podle jeho názoru se však na toto podání měla uplatnit fikce podpisu, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015; navíc podepsáno bylo, a to pověřenou členkou jeho výboru ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Přičinil, že v dotčeném vyjádření výslovně uvedl, že v odvolacím řízení pokračovat nechce a že Mgr. Eduard Belšán neměl instrukci k podání žaloby ani odvolání, odvolací soud jej tedy měl vyzvat podle § 43 o. s. ř. k doplnění, co tímto podáním sleduje. Nelze připustit, aby nezmocněný zástupce podával návrhy na zahájení řízení. Odvolacímu soudu také vytkl, že odvolání považoval za řádně podané, přestože jej Mgr. Eduard Belšán zaslal datovou schránkou společnosti Belšán & Partners advokátní kancelář, s.r.o., neopatřil jej svým elektronickým podpisem, a včas jej nedoplnil podle § 42 odst. 2 o. s. ř. Ve smyslu již citovaného stanoviska Nejvyššího soudu k němu odvolací soud neměl přihlížet. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje. 8. Žalovaný jako dovolatel měl za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly vyřešeny, resp. při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Po obsáhlé rekapitulaci skutkového stavu a názorů soudů obou stupňů nejprve uvedl, že Mgr. Eduard Belšán zaslal odvolání proti usnesení soudu prvního stupně prostřednictvím datové schránky společnosti Belšán & Partners advokátní kancelář, s.r.o., aniž k němu připojil svůj uznávaný elektronický podpis, a toto podání podle § 42 odst. 2 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů nedoplnil. Ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, k němu tudíž odvolací soud neměl přihlížet. Podle jeho názoru – s ohledem na rozhodnutí, jimiž byla vyslovena neplatnost usnesení shr