29 Cdo 2860/2012 — Nejvyšší soud

29 Cdo 2860/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 10. 2014 Spisová značka:29 Cdo 2860/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.2860.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Incidenční spory Rozhodčí doložka Rozhodčí řízení Vrácení daru Dotčené předpisy:§ 39 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 225 IZ. § 630 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 159a o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 2 předpisu č. 216/1994Sb. ve znění do 30.06.2009 § 27 předpisu č. 216/1994Sb. ve znění do 30.06.2009 § 28 předpisu č. 216/1994Sb. ve znění do 30.06.2009 § 31 písm. b) předpisu č. 216/1994Sb. ve znění do 30.06.2009 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 12. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 2860/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně H. M., zastoupené JUDr. Tomášem Chlebounem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Paprsková 333/16, PSČ 140 00, proti žalovanému Ing. Zdiradu Svobodovi, se sídlem v Praze 6, Jednořadá 1051/53, PSČ 160 00, insolvenčnímu správci dlužnice E. D., zastoupenému JUDr. Lucií Horčičkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 6, Puškinovo náměstí 634/14, PSČ 160 00, o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužnice a o vzájemné žalobě o určení neúčinnosti rozhodčí smlouvy a rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 160 Cm 15/2009, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice E. D., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS 860/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2012, č. j. 13 Cmo 46/2011-126, takto: I. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2012, č. j. 13 Cmo 46/2011-126, se odmítá v rozsahu, v němž směřuje proti té části prvního výroku rozsudku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku o zastavení řízení o vzájemné odpůrčí žalobě a změnil jej v bodu III. výroku o nákladech řízení, jakož i v rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku rozsudku o nákladech odvolacího řízení. II. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2012, č. j. 13 Cmo 46/2011-126, se zrušuje s výjimkou té části prvního výroku rozsudku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku o zastavení řízení o vzájemné odpůrčí žalobě a věc se vrací ve zrušeném rozsahu odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem ze dne 3. února 2011, č. j. 160 Cm 15/2009-86, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“): 1/ Zastavil řízení o vzájemné odpůrčí žalobě, kterou se žalovaný (Ing. Zdirad Svoboda, jako insolvenční správce dlužnice E. D.) domáhal vůči žalobkyni (H. M.) určení neúčinnosti rozhodčí smlouvy ze dne 4. srpna 2008 (dále též jen „rozhodčí smlouva“) a rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Filipa Bergla (dále jen „F. B.“) ze dne 5. srpna 2008 (dále jen „rozhodčí nález“) [bod I. výroku]. 2/ Zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému vyloučení jedné ideální čtvrtiny označené budovy a pozemku (dále jen „sporné podíly na nemovitostech“) ze soupisu majetkové podstaty dlužnice (bod II. výroku). 3/ Rozhodl o nákladech řízení a o soudním poplatku (bod III. a IV. výroku). Insolvenční soud vyšel při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku zejména z toho, že: 1/ Žalobkyně (jako dárkyně) uzavřela s dlužnicí (jako obdarovanou) dne 24. května 1994 darovací smlouvu, kterou na dlužnici (svou sestru) převedla sporné podíly na nemovitostech (dále jen „darovací smlouva“). Vlastnické právo dlužnice ke sporným podílům na nemovitostech bylo podle darovací smlouvy vloženo do katastru nemovitostí (jak dokládá výpis z katastru nemovitostí ze 17. června 2008). 2/ Přípisem datovaným 13. června 2008 vyzvala žalobkyně dlužnici k vrácení daru dle ustanovení § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“). 3/ Jako důvod pro vrácení daru uvedla hrubé porušení dobrých mravů, s tím, že dlužnice jí v první polovině roku 2008 odmítla přenechat svůj byt k užívání poté, co se odstěhovala, a ve stejném období jí opakovaně odmítala i pomoc s její domácností (hlídání dětí). 4/ Žalobkyně podala vůči dlužnici 30. června 2008 žalobu na vrácení daru se žádostí o rozhodnutí sporu rozhodcem F. B. 5/ Dlužnice podáním ze dne 16. července 2008 odmítla vrátit dar. 6/ Podle zápisu o jednání konaném 4. srpna 2008 před rozhodcem F. B. (advokátem) žalobkyně a dlužnice jmenovaly rozhodcem F. B. a uzavřely (společně s rozhodcem) dohodu, stanovící pravidla pro rozhodování sporu, včetně toho, že rozhodčí nález bude konečný, neodvolatelný a vykonatelný. 7/ V rozhodčím řízení byla pouze čtena darovací smlouva, výpis z katastru nemovitostí a výzva k vrácení daru a dlužnice k dotazu rozhodce potvrdila, že neviděla žádný důvod k tomu, aby žalobkyni umožnila užívat její bývalý byt, a že asi pětkrát za posledních 6 měsíců odmítla žalobkyni hlídat její děti. 8/ Rozhodčím nálezem ze dne 5. srpna 2008, vydaným F. B., bylo určeno, že vlastnicí sporných podílů na nemovitostech je žalobkyně. 9/ Usnesením ze dne 24. září 2009, sp. zn. MSPH 60 INS 860/2009, zjistil insolvenční soud úpadek dlužnice a prohlásil konkurs na její majetek. 10/ Ze sedmi pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení uznala dlužnice při přezkumném jednání konaném 26. listopadu 2009 jen pohledávku věřitele J. S. (dále jen „J. S.“) ve výši 114,660.591,74 Kč na jistině a 2,139.498,97 Kč na příslušenství. 11/ Žalovaný jako insolvenční správce dlužnice zahrnul do soupisu majetkové podstaty dlužnice dne 18. listopadu 2009 též sporné podíly na nemovitostech, maje rozhodčí nález F. B. za absolutně neplatný, o čemž žalobkyni vyrozuměl podáním z 30. listopadu 2009 s poučením o nutnosti podat do 30 dnů vylučovací žalobu. 12/ Podle výpovědi žalobkyně v budově, o jejíž spoluvlastnický podíl jde, bydlí v samostatných bytech kromě rodiny žalobkyně též dlužnice s dětmi a jejich rodiče. 13/ Podle výpovědi svědka M. D. (dále jen „M. D.“), bývalého manžela dlužnice, před rekonstrukcí budovy, o jejíž spoluvlastnický podíl jde, darovala žalobkyně dlužnici po dohodě sporné podíly na nemovitostech, aby tak manželé D. rekonstrukci spolufinancovali. Až do odstěhování do domu v N. (někdy začátkem roku 2008) bydleli manželé D. v budově se žalobkyní a její rodinou, aniž docházelo k nějakým problémům; ty nepostřehl ani po odstěhování. Matka žalobkyně a dlužnice byla celý život v domácnosti, takže mohla kdykoli vypomáhat s hlídáním dětí, nehledě k tomu, že si obě rodiny vzájemně vypomáhaly, což platilo i po odstěhování do N. O tom, že dlužnice již není vlastnicí sporných podílů na nemovitostech, se svědek dozvěděl až v roce 2009, v souvislosti s rozvodem s dlužnicí. 14/ Ve faktuře ze dne 13. června 2008, vystavené společností Formista s. r. o. na částku 165.680 Kč, jsou jako odběratelé provedených úprav bytové jednotky v budově, o jejíž spoluvlastnický podíl jde, uvedeni manželé D. Na tomto základě dospěl insolvenční soud - vycházeje z ustanovení § 225 a § 232 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), § 39 a § 630 obč. zák., § 2 odst. 2, § 27 a § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“) a z § 96 odst. 1 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) - k následujícím závěrům: 1/ Bod I. výroku (o zastavení řízení o vzájemné odpůrčí žalobě) je odůvodněn tím, že žalovaný vzal vzájemnou žalobu zpět 31. ledna 2011 (§ 96 odst. 1 a 4 o. s ř.). 2/ S ohledem na „absolutní neplatnost rozhodčí smlouvy a v důsledku toho i rozhodčího nálezu“ se žalobkyně nestala opětovně vlastnicí sporných podílů na nemovitostech. Insolvenční soud dal v tomto směru za pravdu žalovanému, uvedl-li, že výzva k vrácení daru je jednostranným právním úkonem a v řízení o tom, zda jsou naplněny důvody ustanovení § 630 obč. zák., nelze uzavřít smír (§ 2 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení). 3/ Při volbě formy, kterou se dárce u soudu může domáhat restituce původního stavu, je nutno vycházet z konkrétní situace. Jde-li o nemovitost, lze v případech, kdy obdarovaný dále nemovitou věcí disponuje, užívá ji, podat žalobu na vyklizení; jestliže však žalovaný předmětnou nemovitost již vyklidil, svědčí v takovém případě dárci naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem darované nemovitosti. 4/ V dané věci „je nepochybné“, že dlužnice nemovitost nevyklidila, ale byt tam užívaný rekonstruovala, takže byla na místě žaloba na vyklizení. Je tedy „zcela zřejmé“, že je