29 Cdo 290/2013 — Nejvyšší soud

29 Cdo 290/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 7. 2014 Spisová značka:29 Cdo 290/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.290.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:25. 8. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 290/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky BALTOM, s. r. o., se sídlem v Liberci 25, Minkovická 91, PSČ 463 12, identifikační číslo osoby 44565038, zastoupené Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem, se sídlem v Liberci V - Kristiánově, 8. března 21/13, PSČ 460 05, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. C 1879, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2012, č. j. 7 Cmo 164/2012-344, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 13. září 2011, č. j. F 22445/2011, C 1879 - 327, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, zamítl návrh, jímž se navrhovatelka - obchodní společnost BALTOM, s. r. o. (dále též „společnost“) - domáhala zápisu úplného splacení peněžitého vkladu společníka Ing. J. T. do obchodního rejstříku (výrok I.) a nepřiznal navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud, jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle § 241a odst. 3, stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130). V usnesení ze dne 27. října 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněném pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. lednu 2001, na jeho webových stránkách, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé. Dovolatelka zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož je při zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nutné splatit peněžité vklady na zvláštní bankovní účet s omezenou dispozicí do doby zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku [§ 163a odst. 4 a § 109 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“)], podepřený odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2004, sp. zn. 29 Odo 1173/2003, uveřejněné pod číslem 7/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Dovolatelka dále brojí i proti závěru odvolacího soudu, podle něhož s ohledem na obsah usnesení valné hromady společnosti o zvýšení základního kapitálu ze dne 29. prosince 2009 a v souladu s § 113 odst. 1 obch. zák. lze po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku za řádný a průkazný způsob splacení zbývající části převzatého závazku ke zvýšení vkladu společníka Ing. J. T. považovat pouze složení částky 1.700.000,- Kč na bankovní účet společnosti. K závěru odvolacího soudu o tom, že nedoložila splacení zbývající výše vkladu společníka Ing. J. T. v plném rozsahu, když předloženými listinami (kopií výpisu z bankovního účtu společnosti s platbou společníka ve výši 100.000,- Kč a kopií 15 příjmových pokladních dokladů znějících na celkem 1.502.000,- Kč) bylo doloženo, že společník zaplatil na svůj vklad v souhrnu jen 1.602.000,- Kč, dovolatelka spolu s dovoláním předkládá nově výpisy z interního účetnictví společnosti, z nichž dovozuje splacení vkladu společníka Ing. J. T. v plném rozsahu. K nově předkládaným listinám Nejvyšší soud přihlédnout nemohl již proto, že je vázán skutkovým stavem věci tak, jak byl zjištěn v průběhu řízení před soudy obou stupňů. V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (§ 241a odst. 4 o. s. ř.). Dokazování se v dovolacím řízení provádí pouze k prokázání důvodů dovolání (§ 243a odst. 2 o. s. ř.); o takový případ v projednávané věci zjevně nejde. Nadto - jak již Nejvyšší soud uvedl výše - dovolatelka v projednávané věci nemá k dispozici dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., nemůže tedy účinně zpochybňovat skutkové závěry soudů nižších stupňů. Závěr odvolacího soudu o tom, že navrhovatelka nedoložila splacení zbývající výše vkladu společníka Ing. J. T. v plném rozsahu, sám o sobě odůvodňuje zamítnutí návrhu. Věcný přezkum shora uvedených právních otázek předkládaných dovolatelkou Nejvyššímu soudu (týkajících se výkladu a aplikace § 163a odst. 4, § 109 odst. 3 a § 113 odst. 1 obch. zák.) se za této situace v jejích poměrech projevit nemůže; dovolání je tak nepřípustné jako celek. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. července 2014 JUDr. Filip Cilečekpředseda senátu