29 Cdo 3235/2022 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3235/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 8. 2024 Spisová značka:29 Cdo 3235/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:29.CDO.3235.2022.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Konkurs Bezdůvodné obohacení Promlčení Správce konkursní podstaty Dotčené předpisy:§ 451 obč. zák. § 107 obč. zák. § 18 odst. 3 a 4 ZKV Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3235/2022-872 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Mgr. Lukáše Hojdna, LL.B., se sídlem v Praze 10, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, jako správce konkursní podstaty úpadce GASTEX spol. s r. o., identifikační číslo osoby 43002960, zastoupeného JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ I. B., zastoupenému JUDr. Evou Metzkerovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, PSČ 120 00, 2/ P. R., 3/ A. N., 4/ L. B., 5/ R. T., 6/ O. R., 7/ V. R., a 8/ Ch. R., všem zastoupeným JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem, se sídlem v Táboře, 9. května 1282/6, PSČ 390 02, o zaplacení 1 386 656 Kč a 1 482 182 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 32/2008, o dovolání žalobce a žalovaného 1/ proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2022, č. j. 4 Cmo 25/2018-783, ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2022, č.j. 4 Cmo 25/2018-784, takto : I. Dovolání žalobce a žalovaného 1/ se odmítají. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 2/, 3/, 4/, 5/, 6/, 7/ a 8/ na náhradě nákladů dovolacího řízení každému částku 10 874 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jejich zástupce. III. Žalovaný 1/ je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 290,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. září 2017, č. j. 28 Cm 32/2008-699, rozhodl, že žalovaný 1/ je povinen zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce (GASTEX spol. s r. o.) částku 1 275 809 Kč (bod I. výroku) a že žalovaný 2/ (původně M. V.) je povinen zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce částku 1 363 698 Kč (bod II. výroku); dále žalobu ve zbylém rozsahu (ohledně částek 986 298,74 Kč a 879 354 Kč) zamítl (body III. a IV. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod V. výroku) a o soudním poplatku (body VI. a VII. výroku). 2. Šlo přitom o v pořadí druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když jeho první rozsudek ze dne 28. května 2010, č. j. 28 Cm 32/2008-335, jímž soud uložil žalovanému 1/ povinnost zaplatit žalobci částku 2 262 107,74 Kč (bod I. výroku) a původnímu žalovanému 2/ povinnost zaplatit žalobci částku 2 243 052 Kč (bod II. výroku), zrušil Vrchní soud v Praze k odvolání obou žalovaných usnesením ze dne 17. března 2011, č. j. 11 Cmo 291/2010-395. 3. Soud takto rozhodl o žalobě, kterou se správce konkursní podstaty úpadce (původně L. K., posléze D. D. a nyní současný žalobce) domáhal vydání bezdůvodného obohacení, konkrétně zaplacení částky 2 262 107,74 Kč po žalovaném 1/ (I. B.) a částky 2 243 052 Kč po původním žalovaném 2/ (JUDr. Ing. Miloši Vasovičovi, právnímu předchůdci současných žalovaných 2/ až 8/). Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaní byli spoluvlastníky nemovitosti (budova č. p. XY v části obce XY stojící na pozemku parc. č. XY, zapsaná na listu vlastnictví č. XY vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY pro katastrální území XY, okres Hlavní město Praha), k níž bylo zřízeno zástavní právo jakožto zajištění dluhu úpadce ve výši 18 000 000 Kč. Žalovaní v období, kterého se týká žalobou uplatněný požadavek, byty a nebytové prostory nacházející se v předmětné nemovitosti pronajímali. Žalobce proto vyzval žalované, aby mu vydali výnosy z nájemného, neboť jde o plody a užitky z majetku zahrnutého do konkursní podstaty. Ideální polovina předmětné nemovitosti, kterou vlastnil žalovaný 1/, byla sepsána do konkursní podstaty dne 2. srpna 2004 a ideální polovina nemovitosti ve vlastnictví původního žalovaného 2/ byla sepsána do konkursní podstaty dne 21. července 2004. 4. Soud prvního stupně vztah účastníků posoudil jako bezdůvodné obohacení podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), které žalovaní získali na úkor žalobce, neboť pouze on byl oprávněn poté, co byla zmíněná nemovitost sepsána do konkursní podstaty, nemovitostí disponovat, tedy též brát z ní užitky. S odkazem na označenou judikaturu dovolacího soudu pak soud odmítl argument žalovaných, že předpokladem vzniku nároku na vydání bezdůvodného obohacení je výzva správce dle § 18 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“). Ohledně výše bezdůvodného obohacení pak soud vyšel ze zisku žalovaných, který se rovná rozdílu mezi výnosy a náklady na správu a údržbu předmětné nemovitosti stanoveného znaleckým ústavem. 5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání všichni účastníci řízení. V průběhu odvolacího řízení však zemřel původní žalovaný 2/ (M. V.). Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 16. prosince 2020, č. j. 28 Cm 32/2008-753, rozhodl, že se v tomto řízení bude pokračovat s dědici původního žalovaného 2/, nynějšími žalovanými 2/ až 8/. 6. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodě I. výroku v rozsahu částky 722 126,70 Kč a změnil jej tak, že žalobu co do částky 553 682,30 Kč zamítl (bod I. a/ výroku); v bodě II. výroku jej změnil tak, že žalovaní 2/ až 8/ jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci do konkursní podstaty úpadce společně a nerozdílně částku 766 601,60 Kč s tím, že povinnost žalované 4/ je omezena částkou 302 281,65 Kč, a ve zbylém rozsahu co do částky 597 096,40 Kč žalobu zamítl (bod I. b/ výroku); současně jej v bodech III. a IV. výroku (v odvoláním napadeném rozsahu) potvrdil (bod I. c/ a d/ výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (body II. až VI. výroku) a o soudním poplatku (body VII. a VIII. výroku). 7. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že soupisem nemovitosti do konkursní podstaty úpadce přešlo právo požívat její plody a užitky, tedy inkasovat nájemné, na správce konkursní podstaty. Žádný vliv na přechod dispozičních oprávnění na správce přitom nemá skutečnost, že správce konkursní podstaty žalované nejprve nevyzval k vydání věci (vyklizení nemovitosti) podle § 18 odst. 4 ZKV. Tím, že žalovaný 1/ a původní žalovaný 2/ činili po soupisu nemovitosti to, co byl oprávněn činit pouze správce konkursní podstaty, totiž s věcí bez souhlasu správce nakládali (pronajímali ji třetím osobám), se bezdůvodně obohatili na úkor konkursní podstaty spravované žalobcem. 8. K promlčení nároku však odvolací soud oproti soudu prvního stupně uvedl, že posuzovaný vztah mezi účastníky nemá charakter obchodního závazkového vztahu, neboť jde o vztah mezi správcem konkursní podstaty a žalovanými, přičemž správce konkursní podstaty není v postavení podnikatele. Námitku promlčení je proto třeba posoudit podle § 107 obč. zák., podle něhož je promlčecí doba dvouletá. Žalobce svůj původní požadavek na vydání výnosu z nemovitosti za období od srpna (respektive září) 2004 do ledna 2006 rozšířil podáním, které soudu došlo až 12 srpna 2009, o výnosy za dalších 12 měsíců, tj. za únor 2006 až leden 2007. Odvolací soud proto neměl pochyb, že dvouletá subjektivní promlčecí doba uplynula ještě před rozšířením žaloby (postupně u všech měsíčních plateb, tedy nejpozději v lednu 2009), a tedy výnosy požadované rozšířenou žalobou nelze přiznat. 9. Konkrétní výši výnosů za jednotlivé měsíce pak odvolací soud vypočítal na základě nájemného vyčísleného ve znaleckém posudku č. 639/03/2015, vypracovaném znaleckým ústavem ZNALEX, s.r.o. K námitkám žalovaných ohledně výše nákladů, které byly vynaloženy na provoz nemovitosti, uvedl, že v tomto ohledu nemá důvod zpochybňovat zjištění soudu prvního stupně opírající se o závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu. 10. Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání žalobce a žalovaný 1/. 11. Žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu (posuzováno dle obsahu) v části prvního výroku, kterou odvolací soud změnil body I. a II. výroku rozsudku soudu prvního stupně tak, že se žaloba co do částky 553 682,30 Kč a částky 597 096,40 Kč zamítá, jakož i v části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil v odvoláním napadeném rozsahu body III. a IV. výroku soudu prvního stupně ohledně zamítnutí žaloby. K vymezení přípustnosti do