29 Cdo 4938/2014 — Nejvyšší soud

29 Cdo 4938/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 12. 2016 Spisová značka:29 Cdo 4938/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.4938.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vlastnictví Dobrá víra Dotčené předpisy:§ 243d odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:24. 3. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 19.4.2017I.ÚS 1176/17JUDr. Milada Tomkováodmítnuto8.11.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 4938/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a/ Ing. M. K., a b/ K2 invest s. r. o., se sídlem v Chrudimi IV, Palackého třída 314, PSČ 537 01, identifikační číslo osoby 26008921, obou zastoupených JUDr. Romanem Krmenčíkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, PSČ 530 02, proti žalované Ing. Jitce Jiskrové, jako správkyni konkursní podstaty úpadce NEW TRADE COMPANY a. s. Chrudim, identifikační číslo osoby 15052770, zastoupené JUDr. Petrem Šurkou, advokátem, se sídlem v Praze 10, Morseova 253, PSČ 109 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 20/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2014, č. j. 15 Cmo 244/2009-747, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 7. srpna 2014, č. j. 15 Cmo 244/2009-841, a ze dne 15. září 2014, č. j. 15 Cmo 244/2009-867, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem ze dne 28. srpna 2009, č. j. 40 Cm 20/2008-594, zamítl Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „konkursní soud“) žalobu, kterou se žalobci (a/ Ing. M. K. a b/ K2 invest s. r. o.) domáhali vůči žalované (správkyni konkursní podstaty úpadce NEW TRADE COMPANY a. s. Chrudim) vyloučení čtyř pozemků parcelních čísel 1700/26, 1652/1, 1652/2 a 1655/7, podrobněji identifikovaných v rozsudečném výroku (dále jen „nemovitosti“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). Konkursní soud vyšel při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku zejména z toho, že: [1] Pozdější úpadce jako prodávající uzavřel dne 18. prosince 1997 se společností HL, s. r. o. (dále též jen společnost „H“) jako kupující kupní smlouvu o prodeji nemovitostí (dále jen „kupní smlouva č. 1“) za dohodnutou kupní cenu ve výši 932.800 Kč. Právní účinky vkladu vlastnického práva podle kupní smlouvy č. 1 do katastru nemovitostí nastaly k 23. prosinci 1997 (vklad práva byl zapsán dne 19. února 1998). [2] Dne 18. září 1998 prohlásil konkursní soud konkurs na majetek úpadce. [3] Nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty úpadce k 9. dubnu 1999. [4] Společnost H jako prodávající uzavřela dne 13. srpna 1999 s J. D. (dále jen „J. D.“) jako kupujícím kupní smlouvu o prodeji stejných nemovitostí (dále jen „kupní smlouva č. 2“). Právní účinky vkladu vlastnického práva podle kupní smlouvy č. 2 do katastru nemovitostí nastaly k 23. srpnu 1999 (vklad práva byl zapsán dne 9. září 1999). [5] J. D. jako prodávající uzavřel dne 1. října 1999 s M. F. (dále jen „M. F.“) jako kupujícím kupní smlouvu o převodu stejných nemovitostí (dále jen „kupní smlouva č. 3“) za dohodnutou kupní cenu ve výši 3,2 miliónu Kč. [6] M. F. (původní žalobce v této věci) jako prodávající uzavřel dne 1. března 2007 se žalobcem a/ kupní smlouvu o převodu stejných nemovitostí (dále jen „kupní smlouva č. 4“) za dohodnutou kupní cenu ve výši 10 miliónů Kč. Právní účinky vkladu vlastnického práva podle kupní smlouvy č. 4 do katastru nemovitostí nastaly k 6. březnu 2007 (vklad práva byl zapsán dne 28. března 2007). [7] Prvním rozsudkem vydaným v této věci (ze dne 8. listopadu 2005, č. j. 46 Cm 77/2000-152), vyloučil konkursní soud (k žalobě M. F.) nemovitosti ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce. K odvolání žalované správkyně konkursní podstaty úpadce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. října 2006, č. j. 8 Cmo 105/2006-171, potvrdil rozsudek konkursního soudu ze dne 8. listopadu 2005. Rozsudkem ze dne 10. září 2008, č. j. 29 Cdo 1584/2007-228, Nejvyšší soud k dovolání žalované zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 2006 i rozsudek konkursního soudu ze dne 8. listopadu 2005 a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobci a/ a b/ pak vstoupili do řízení na místo původního žalobce na základě usnesení konkursního soudu ze dne 9. března 2009, č. j. 40 Cm 20/2008-297. [8] Pro výsledek řízení nejsou podstatné další smlouvy o převodu nemovitostí, ze žalobce a/ na žalobce b/ a (částečně) zpět na žalobce a/, ani není zapotřebí zohledňovat slučování pozemků a jejich úpravu co do výměr po novém zaměření. Na tomto základě konkursní soud - vycházeje z ustanovení § 18 a § 19 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) - uzavřel, že po soupisu nemovitostí do konkursní podstaty úpadce (po 9. dubnu 1999) s nimi nakládaly neoprávněné osoby (právo s nemovitostmi disponovat měla od 9. dubna 1999 správkyně konkursní podstaty úpadce), takže kupní smlouva č. 2 je absolutně neplatná a absolutně neplatné jsou i následné převody nemovitostí. Za důvodnou neměl konkursní soud námitku, že vlastnické právo přešlo dle ustanovení § 446 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), nebo dle § 483 odst. 3 obch. zák., ani námitku, že nelze měnit důvod soupisu. Odmítl rovněž argument, že M. F. konal v dobré víře, poukazuje na spor o určení vlastnictví k nemovitostem vedený správkyní konkursní podstaty (jako žalobkyní) proti společnosti H (žalovanému) u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 C 133/99, kde se M. F. dozvěděl o soupisu nemovitostí do konkursní podstaty úpadce (26. května 2000, kdy mu byla doručena žaloba). K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. ledna 2014, č. j. 15 Cmo 244/2009-747, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 7. srpna 2014, č. j. 15 Cmo 244/2009-841, a ze dne 15. září 2014, č. j. 15 Cmo 244/2009-867, změnil rozsudek konkursního soudu tak, že předmětné nemovitosti vyloučil ze soupisu konkursní podstaty úpadce (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Šlo v pořadí o druhý rozsudek odvolacího soudu o oněch odvoláních, když předchozí rozsudek ze dne 2. září 2010, č. j. 15 Cmo 244/2009-637, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek konkursního soudu v zamítavém výroku o věci samé a změnil jej ve výroku o nákladech řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok), zrušil Nejvyšší soud (k dovolání žalobců) rozsudkem ze dne 16. října 2013, č. j. 29 Cdo 62/2011-669, a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení se závazným právním názorem ohledně výkladu § 243d odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“). Odvolací soud dospěl k následujícím závěrům: [1] Podle jednoznačných právních závěrů obsažených ve zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. října 2013 není pro posouzení oprávněnosti vylučovací žaloby dle § 19 odst. 2 ZKV podstatné, zda kupní smlouvy č. 1, 2 a 3 jsou absolutně neplatné v důsledku absolutní neplatnosti kupní smlouvy č. 1. [2] Rozhodné je, kdy byla uzavřena kupní smlouva č. 4 (mezi prodávajícím M. F. a kupujícím žalobcem a/) a zda se tak stalo v době, po kterou právní řád poskytuje ochranu vlastnickému právu žalobce a/ v ustanovení § 243d odst. 2 o. s. ř. (ve znění platném v době uzavření kupní smlouvy č. 4). [3] Dnem, kdy nabyl právní moci rozsudek ze dne 8. listopadu 2005, jímž konkursní soud vyloučil (ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu ze dne 13. října 2006) nemovitosti ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (1. prosince 2006), nemohly být se zápisem nemovitostí do soupisu konkursní podstaty úpadce spojeny jakékoliv právní účinky (včetně účinků stanovených v § 18 odst. 3 ZKV). M. F. měl od té doby (coby tehdejší vlastník nemovitostí) k nemovitostem neomezené dispoziční právo (přičemž v řízení o vylučovací žalobě se předtím řešila jako předběžná otázka vlastnického práva M. F. k nemovitostem se závěrem, že M. F. je vlastníkem nemovitostí). [4] Žalobce a/ (jemuž M. F. prodal nemovitosti kupní smlouvou č. 4) nebyl účastníkem incidenčního sporu v době, kdy pravomocně skončil (1. prosince 2006) a z hlediska § 243d odst. 2 o. s. ř. byl tedy při posuzování následně získaného vlastnického práva k nemovitostem „třetí osobou“. [5] Osoby, které