3 Tdo 1017/2020 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1017/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 10. 2020 Spisová značka:3 Tdo 1017/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:3.TDO.1017.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Křivé obvinění Výtržnictví Dotčené předpisy:§ 358 odst. 1 předpisu č. 40/2009Sb. § 345 odst. 1,2,3, písm. c), d) předpisu č. 40/2009Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 1. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1017/2020-528 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2020 o dovolání, které podal obviněný M. K., nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 6 To 356/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 18 T 140/2017, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 6 To 356/2019. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 10. 6. 2019, sp. zn. 18 T 140/2017, byl obviněný M. K. uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil jednáním popsaným pod bodem 1) skutkové věty tohoto rozsudku spočívajícím v tom, že dne 12. 3. 2016 v době od 22,00 hod. do 22,30 hod. v XY, okres Uherské Hradiště, Zlínský kraj, na ulici XY čp. XY v Restauraci XY během setkání bývalých a současných policistů služebně zařazených u Obvodního oddělení Policie ČR v XY po požití přesně nezjištěného množství alkoholu slovně napadl příslušníka Policie ČR P. N., nar. XY, výroky uvedenými ve spise, poté přistoupil k sedícímu poškozenému a otevřenou dlaní jej udeřil přes čelo a pravé ucho do hlavy, na což poškozený reagoval tak, že vyskočil ze židle, otočil se k obžalovanému a jednou jej udeřil levou rukou do obličeje, načež obžalovaný narazil levou částí těla na zeď a sesunul se k zemi, kde zůstal ležet na zádech, přičemž v dalším napadání jim zabránili ostatní přítomní hosté. 2. Soud prvního stupně obviněného dále shledal vinným zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c), písm. d) tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil jednáním popsaný pod bodem 2) skutkové věty rozsudku tohoto soudu. 3. Za uvedené trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 345 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. 4. Proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 10. 6. 2019, sp. zn. 18 T 140/2017, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce odvolání. 5. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 6 To 356/2019, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o vině pod bodem 2) a ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c), písm. d) tr. zákoníku, ve znění zákona č. 287/2018 Sb. (znění účinné od 1. 2. 2019), kterého se podle skutkových zjištění soudu druhého stupně dopustil tím, že vědom si toho, že konflikt mezi ním a poškozeným P. N., nar. XY, se odehrál způsobem popsaným shora v bodě 1) a že jednání poškozeného vykazuje znaky nutné obrany, podal dne 15. 3. 2016 a poté dne 17. 3. 2016 trestní oznámení na poškozeného a dále dne 18. 3. 2016 a dne 11. 8. 2016 podal vysvětlení doplněné o jeho písemné vyjádření ze dne 11. 8. 2016, v rámci nichž jednak opakovaně zamlčel skutečnost, že sám inicioval shora uvedený konflikt prvotním fyzickým napadením poškozeného, jednak popisoval, že byl dne 12. 3. 2016 asi ve 23,00 hodin v XY, okres Uherské Hradiště, Zlínský kraj, na ulici XY čp. XY v Restauraci XY během setkání bývalých a současných policistů služebně zařazených u Obvodního oddělení Policie ČR v XY po předchozí drobné slovní rozepři bezdůvodně fyzicky napaden policistou P. N., nar. XY, který vyskočil z lavice, na které oba společně seděli, kdy jmenovaný obžalovaného začal střídavě oběma rukama sevřenýma v pěst bít zezadu do hlavy, zátylku, krku a ramene, a když útokem otřesený obžalovaný padal přes lavici na zem na záda, zaklínila se mu pravá noha pod lavici, v důsledku palčivé bolesti v holeni pravé nohy se nijak nebránil, avšak P. N. se nad něj nahnul a pokračoval v bití obžalovaného pěstmi do obličeje a hlavy, poté obžalovaného kopnul do levé strany hrudníku, čímž měl obžalovanému způsobit zhmoždění hlavy, krční páteře, levé poloviny hrudníku, pravého oka, drobnou tržnou ranku na čele a Maissoneuovu zlomeninu pravého bérce s omezením v obvyklém způsobu života po dobu nejméně 3 měsíců, následkem čehož byla v době od 18. 3. 2016 do 12. 9. 2016 Generální inspekcí bezpečnostních sborů, 17. oddělení Brno, pracoviště Zlín pod sp. zn. GI-TC-134/2016 prověřována věc proti P. N. pro skutek, v němž byl spatřován přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, přičemž obžalovaný jako bývalý policista věděl, že pokud by věcně a místně příslušný orgán dospěl k závěru, že ponechání poškozeného P. N. ve výkonu služby ohrožuje důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání, musel by být poškozený podle § 40 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou byl důvodně podezřelý ze spáchání skutku, jímž mohla být naplněna skutková podstata trestného činu nebo kázeňského přestupku, a dále obžalovaný jako bývalý policista věděl, že poškozenému podle § 41 písm. b), § 42 odst. 1 písm. a), c), d) téhož zákona hrozilo, že jeho služební poměr u Policie ČR bude ukončen propuštěním, pokud by byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pokud by řízení proti poškozenému pro podezření ze spáchání úmyslného trestného činu pravomocně skončilo jedním z odklonů od trestního řízení a současně by jednání, kterým trestný čin spáchal, bylo v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo pokud by bylo věcně a místně příslušným orgánem shledáno, že poškozený porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a které je způsobilé ohrozit dobrou pověst Policie ČR coby bezpečnostního sboru. 6. Za spáchání tohoto přečinu a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod bodem 1) nezměněn, soud druhého stupně obviněného odsoudil podle § 345 odst. 3 tr. zákoníku, ve znění zákona č. 287/2018 Sb. (znění účinné od 1. 2. 2019), za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. II. Dovolání a vyjádření k němu 7. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 6 To 356/2019, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovoláním obviněný napadá výrok o vině oběma přečiny, kterými byl shledán vinným, i výrok o trestu. 8. Obviněný má za to, že rozhodnutí soudů jsou zatížena pochybením spočívajícím v nesouladu právního posouzení věci se skutkovými zjištěními, která dosahují intenzity porušení jeho práva na spravedlivý proces. Tento extrémní rozpor je podle něj založen i svévolným hodnocením provedených důkazů, jakož i tím, že soud neprovedl všechny zásadní důkazy a týká se jak objektivní, tak i subjektivní stránky přisouzených trestných činů. 9. K objektivní stránce přečinu výtržnictví obviněný uvádí, že výtržnické jednání musí hrubě narušovat občanské soužití, to znamená ve zvýšené míře, přičemž nestačí méně závažné, běžné nebo obvyklé projevy rušení tohoto soužití. Z uvedeného podle něj vyplývá, že napadení jiného, přestože k ně mu dojde veřejně n