3 Tdo 104/2026 — Nejvyšší soud

3 Tdo 104/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 2. 2026 Spisová značka:3 Tdo 104/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:3.TDO.104.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Hodnocení důkazů Důvody dovolání Okolnosti přitěžující Odvolací řízení Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř. § 265b odst. 1 tr. ř. § 42 písm. b) tr. zákoníku § 256 tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b), f) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:27. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 104/2026-2805 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2026 o dovoláních, která podali obvinění K. Z., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rýnovice, D. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, a J. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 8. 2025, č. j. 55 To 244/2025-2585, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 4 T 95/2024, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných K. Z. a D. H. odmítají. II. Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou (dále též jen „okresní soud“) ze dne 24. 3. 2025, č. j. 4 T 95/2024-2417, byl obviněný J. H. (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění soudu dopustil způsobem detailně popsaným ve výroku o vině pod bodem 3. (v následné právní větě pak byl omylem uveden bod 2.). Týmž rozsudkem byli obvinění D. H. a K. Z. (dále též jen „obvinění“ nebo „dovolatelé“) uznáni vinnými zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění okresního soudu dopustili způsobem detailně popsaným ve výroku o vině – u obviněného D. H. pod body 2. až 10. a u obviněného K. Z. pod body 1., 2. a 4. až 11. Trestná činnost obviněných spočívala stručně řečeno v tom, že se před poškozenými vydávali za odborníky na určitý typ stavby, nabídli jim její rychlou realizaci a aniž by měli v úmyslu svému závazku dostát, vylákali od nich finanční prostředky v různé výši. Skutky uvedené pod body 2. až 10. obvinění D. H. a K. Z. spáchali jako členové organizované skupiny. Předmětným jednáním, jehož se dopustili společně s dalšími (též již pravomocně odsouzenými) spoluobviněnými, způsobili jednotlivým poškozeným v rozsudku specifikovanou škodu – pod bodem 1. ve výši 333 348 Kč, pod bodem 2. ve výši 495 500 Kč, pod bodem 3. ve výši 70 000 Kč, pod bodem 4. ve výši 604 000 Kč, pod bodem 5. ve výši 690 000 Kč, pod bodem 6. ve výši 121 150 Kč, pod bodem 7. ve výši 230 000 Kč, pod bodem 8. ve výši 772 055 Kč, pod bodem 9. ve výši 319 519 Kč, pod bodem 10. ve výši 515 000 Kč a pod bodem 11. ve výši 22 490 Kč (zde na mírně odlišném skutkovém základu). 2. Obviněnému J. H. byl podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody na 18 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců, obviněnému D. H. podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody na 24 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců a obviněnému K. Z. podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku společný nepodmíněný trest odnětí svobody na 40 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Výroky podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích jednotlivých poškozených na náhradu škody. Současně byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku ve vztahu k obviněnému (mimo jiné) K. Z. zrušen celý výrok o vině a trestu z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 6. 5. 2024, č. j. 2 T 6/2024-666, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2024, č. j. 10 To 263/2024-685. 3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání (mimo jiné) obvinění K. Z. proti výroku o trestu, J. H. proti výroku o vině i trestu a D. H. proti všem výrokům, které se ho týkaly. Odvolání podal též státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou, a to (mimo jiné) v neprospěch obviněného K. Z. do výroku o vině i trestu, částečně ve prospěch a částečně v neprospěch obviněného J. H. do výroku o vině i trestu a v neprospěch obviněného D. H. do výroku o trestu. O těchto odvoláních rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále také jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 28. 8. 2025, č. j. 55 To 244/2025-2585. Na podkladě odvolání státního zástupce rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), e), f) odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ohledně obviněných K. Z. a J. H. ve všech výrocích, ohledně obviněného D. H. ve výroku o trestu, a podle § 261 tr. ř. ohledně obviněného D. H. též ve výroku o náhradě škody, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. sám nově rozhodl následujícím způsobem. Podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil ohledně obviněného K. Z. celý výrok o vině a trestu z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 6. 5. 2024, č. j. 2 T 6/2024-666, jakož i další výroky, které měly v tomto výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušeném rozsudku tohoto obviněného uznal vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku za jednání detailně popsaná pod body 1., 2., 4., 5., 6., 7., 8. a zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku za jednání detailně popsaná pod body 9., 10. a 11. Za to jej odsoudil podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody na 3 roky a 6 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Obviněného J. H. uznal vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku za jednání popsané pod bodem 3. a podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku mu uložil nepodmíněný trest odnětí svobody na 1 rok, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Obviněnému D. H. za zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku, který zůstal v napadeném rozsudku nedotčen, uložil podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku nepodmíněný trest odnětí svobody na 2 roky a 6 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Výroky podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. rozhodl o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody. Odvolání obviněných K. Z., J. H. a D. H. zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. Mimo to bylo rozhodnuto i o odvoláních dalších obviněných (kteří nepodali dovolání), resp. státního zástupce ve vztahu k nim. II. Dovolání a vyjádření k nim 4. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 8. 2025, č. j. 55 To 244/2025-2585, podali obvinění J. H., D. H. a K. Z. prostřednictvím svých obhájců dovolání. 5. Obviněný J. H. označil důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h), i) a m) tr. ř. Předně namítl, že krajský soud vycházel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn zejména v přípravném řízení, ačkoli v hlavních líčeních před okresním soudem došlo ke změně ohledně dokazování i u skutku pod bodem 3. Současně neuvedl, z jakého důvodu k tomuto dokazování nepřihlédl. Tato skutečnost se pak projevila nejen v argumentaci odvolacího soudu ohledně uznání viny, ale zejména s ohledem na kritéria pro ukládání trestu, ať již jde o jednání dovolatele a doznání jeho role v průběhu hlavního líčení, tak i hodnocení povahy a závažnosti celého jeho jednání a následků. Krajský soud dále u veřejného zasedání konaného dne 28. 8. 2025 přistupoval k jeho osobě velmi emotivně (z negativního hlediska) a takto také hodnotil jeho jednání. 6. Z důvodů výše uvedených odvolací soud nesprávně posoudil všechny okolnosti mající vliv na právní posouzení jeho jednání, ale zejména dospěl k právně chybnému posouzení (resp. opomenutí) skutečností majících rozhodný význam pro druh a výměru trestu. Ačkoli v souladu se závěrem okresního soudu neshledal naplnění znaků skutkové podstaty zločinu podvodu podle 209 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, uložil mu ve srovnání se soudem prvního stupně trest odnětí svobody sice k