3 Tdo 1140/2017 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1140/2017 citace  Právní věta:Přečin šíření nakažlivé nemoci zvířat podle § 306 odst. 1 tr. zákoníku jako ohrožovací trestný čin je dokonán již takovým jednáním pachatele, kterým způsobil nebo zvýšil nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat. Takové nebezpečí musí v důsledku jednání pachatele sice hrozit bezprostředně, avšak na rozdíl od ustanovení § 306 odst. 2 tr. zákoníku se nevyžaduje, aby jeho jednání skutečně způsobilo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat. Pokud pachatel v rozporu s právními předpisy dovezl do České republiky zdravá zvířata, která proto nebyla způsobilá zavléct nebo rozšířit nakažlivou nemoc zvířat, pak jeho jednáním nemohl nastat následek spočívající ve vzniku nebezpečí zavlečení nakažlivé nemoci zvířat, a tedy nemohla být naplněna objektivní stránka skutkové podstaty přečinu podle § 306 odst. 1 tr. zákoníku. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 9. 2017 Spisová značka:3 Tdo 1140/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.1140.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Šíření nakažlivé nemoci zvířat Dotčené předpisy:§ 306 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:11. 12. 2017 Publikováno ve sbírce pod číslem:7 / 2019 Anotace:Rozsudkem soudu I. stupně byla obviněná uznána vinnou přečinem šíření nakažlivé nemoci zvířat podle § 306 odst. 1 tr. zákoníku. Proti rozsudku soudu I. stupně podala obviněná odvolání, které odvolací soud podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Nejvyšší soud se na základě dovolání obviněné zabýval otázkou dokonání přečinu šíření nakažlivé nemoci zvířat podle § 306 odst. 1 tr. zákoníku. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1140/2017-36 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 9. 2017 o dovolání podaném V. Š. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 4. 2017, sp. zn. 3 To 47/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 T 202/2015, takto: I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu se usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 4. 2017, sp. zn. 3 To 47/2017, a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 2 T 202/2015, zrušují. II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Okresnímu soudu v Českých Budějovicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 2 T 202/2015, byla V. Š. (dále jen obviněná) uznána vinnou přečinem šíření nakažlivé nemoci zvířat podle § 306 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), čehož se podle skutkových zjištění dopustila jednáním spočívajícím v tom, že ačkoli mohla a měla vědět, že dovozem psů z Rumunské republiky do České republiky vyvolá nebezpečí zavlečení nakažlivé nemoci zvířat – vztekliny do České republiky, neboť Rumunsko je zemí s vysokým výskytem vztekliny dle informačního systému Evropské unie ADNS, tak nejméně v období od prosince 2013 od 26. ledna 2014 v Č. B., P., P. či jinde společně s dalšími osobami organizovala a prostřednictvím dalších osob dovezla nejméně 7 psů z Rumunska do Č. B. či do jiných částí České republiky takovým způsobem, aby se dovoz uskutečnil bez kontroly příslušné veterinární správy, způsobem jímž nemohla být a nebyla zaručena bezinfekčnost vztekliny u dovážených psů, neboť dovážení psi neměli historii, nebylo možno u nich zjistit, zda v době, kdy bylo v jejich „PET pasech“ vyznačeno očkování proti vzteklině, touto chorobou již netrpěli byť bez klinických příznaků, kdy v takovém případě by očkování bylo neúčinné a psi mohli infekci šířit aniž by příznaky onemocnění byly patrné a následně organizovala předání takto dovezených psů novým majitelům, když předáni byli nejméně - dne 26. ledna 2014 v době kolem 5:00 hodiny v obci H. u Č. B. na parkovišti před OD Makro, po předchozí úhradě finanční částky na účet vedený u Fio banky, a. s., zřízený obžalovanou a v její výhradní dispozici ve výši 2.000 Kč označené jako „adopční poplatek“ L. L., 2 psi (fena Nico a pes Cooper) L. L., a dále 1 pes (fena Zambi) I. Š., - dne 26. ledna 2014 v P. ve večerních hodinách, před domem v ulici O., 1 pes (fena Jessie) J. B., po její předchozí úhradě finanční částky na účet vedený u Fio banky, a. s., zřízený obžalovanou a v její výhradní dispozici ve výši 1.000 Kč označené jako „adopční poplatek“, - v přesně nezjištěný den kolem 25. ledna 2014 v P., části Č. m., 1 pes (pes Dennis) P. J., po její předchozí úhradě finanční částky na účet vedený u Fio banky, a. s., zřízený obžalovanou a v její výhradní dispozici ve výši 1.000 Kč označené jako „adopční poplatek“, - v přesně nezjištěný den měsíce ledna 2014 v O., na parkovišti před OD Centrum Hana, po předchozí úhradě finanční částky na účet vedený u Fio banky, a. s., zřízený obžalovanou a v její výhradní dispozici ve výši 1.000 Kč označené jako „adopční poplatek“ K. Z., předala 1 psa (fena Suzzie) P. Z., - v přesně nezjištěné době na přesně nezjištěném místě v P. předala 1 psa nezjištěného pohlaví a nezjištěného jména J. B., po její předchozí úhradě finanční částky na účet vedený u Fio banky, a. s., zřízený obžalovanou a v její výhradní dispozici ve výši 1.000 Kč označené jako „adopční poplatek“, nerespektovala ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a svým jednáním vyvolala nebezpečí zavlečení vztekliny do České republiky a její rozšíření na území celého státu, když vzteklina je dle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 453/2009 Sb. ze dne 7. 12. 2009, a to přílohy 2, nakažlivou nemocí zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat pro účely trestního zákoníku. Za uvedený přečin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, přičemž jí výkon takto uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. V předmětné věci podala obviněná odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 24. 4. 2017, sp. zn. 3 To 47/2017, tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podala obviněná dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí. Obviněná v tomto svém mimořádném opravném prostředku uvedla, že jej podává z dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Předně namítla, že provedeným dokazováním nebylo prokázána její účast na organizaci hromadného dovozu nenaočkovaných psů do České republiky, a nebyla prokázána subjektivní stránka přečinu šíření nakažlivé nemoci zvířat podle § 306 tr. zákoníku, neboť nebylo zjištěno, že by jejím jednáním došlo k ohrožení nakažlivou nemocí zvířat. Orgány činné v trestním řízení nadto nerespektovaly zásadu in dubio pro reo, zásadu subsidiarity trestní represe a celkově porušily právo obviněné na spravedlivý proces předpokládané čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle jejího přesvědčení byla exemplárně potrestána z důvodu medializace obdobných kauz. Z provedeného dokazování ani nevyplynulo, že by měla cokoli přímo organizovat, případně se aktivně zúčastnit dovozu psů. Rovněž poukázala na skutečnost, že původní přestupkové řízení pro podezření z porušení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) bylo zahájeno vůči více osobám, avšak trestně stíhána byla posléze pouze obviněná. Pokud se navíc soud druhého stupně vyjadřoval ve smyslu, že z Rumunska do České republiky bylo převáženo mnohem více zvířat, než která byla zjištěna v nyní projednávané trestní věci, jedná se o nepodložené domněnky. Dále podotkla, že předmětný dovoz psů byl čistě neobchodního charakteru a všechny zákonné požadavky na vakcinaci a označení dovezených psů byly ze strany skupiny lidí, kteří se dovozu zúčastnili, dodrženy. V další části svého dovolání rozvedla, že přečin podle § 306 odst. 1 tr. zákoníku je trestným činem ohrožovacím, kdy dané nebezpečí musí bezprostředně hrozit. Zákonné znaky uvedené skutkové podstaty přitom naplněny nebyly, neboť obviněná nejednala ani v úmyslu, ani nedbalostně, přičemž pokud by její účast na převozu zv