3 Tdo 1342/2017 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1342/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 11. 2017 Spisová značka:3 Tdo 1342/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.1342.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení důležité povinnosti Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1,2 tr. zákoníku § 2 odst. 5,6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 2. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 26.2.2018I.ÚS 709/18JUDr. Vladimír Sládečekodmítnuto20.3.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1342/2017-36 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 11. 2017 o dovolání, které podal obviněný J. Z. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 12 To 1/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 69/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného J. Z. odmítá. Odůvodnění I. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 3 T 69/2016, byl obviněný uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustil dle skutkových zjištění tím, že „dne 19. 9. 2015 v době od 11:00 hodin do 13:00 hodin u rybníka pod areálem Zemědělské společnosti Zalužany a.s., parc. k.o. Z., okres P., jako lovec ozbrojený svou legálně drženou brokovou zbraní zn. BAIKAL IŽ-12 ráže 16/65, drženou na základě zbrojního průkazu pro skupiny A, C, při honu na kachny pořádaného mysliveckým sdružením Ždár - Zalužany, porušil ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) zák. č. 119/2002 Sb. zákona o zbraních, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 2900 zák. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedbal zvýšené opatrnosti při zacházení s touto zbraní a vystřelil na nízko letící divokou kachnu, přičemž shlukem vystřelených broků zasáhl poškozeného M. N. do obličejové části hlavy, čímž mu způsobil střelná poranění hlavy způsobená broky, perforující zranění pravého oka s jeho nevratným poškozením spočívajícím v úplné slepotě na pravé oko v důsledku poranění nervu a drah očního nervu, zástřel v měkkých tkáních levé spánkové krajiny, kdy brok zůstal v podkoží a musel být operativně vyjmut, čímž M. N. způsobil poškození důležitého orgánu v podobě doživotní slepoty na pravé oko a omezil poškozeného na běžném způsobu života po dobu delší než 6 týdnů.“ Za to byl odsouzen podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trváni 2 (dvou) let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradil způsobenou škodu. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu držení, nošení a užívání střelných zbraní na dobu 1 (jednoho) roku. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl dále uložen trest propadnutí věci, a to brokovnice - brokové kozlice zn. BAIKAL IŽ - 12, ráže 6/65 mm včetně průkazu zbraně. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný dále povinen zaplatit náhradu škody ve výši 48 517 Kč poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, IČ: 41197518 se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020 a ve výši 2 100 Kč poškozenému M. N., bytem C. Proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 3 T 69/2016, podal obviněný odvolání směřující do všech výroků napadeného rozhodnutí. Odvolání podala také státní zástupkyně, a to do výroku o trestu. O odvoláních rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 12 To 1/2017, a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to v celém výroku o trestu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a nezměněném výroku o náhradě škody, obviněného J. Z. podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 3 (tří) let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo, aby podle svých sil v průběhu zkušební doby nahradil škodu a odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu držení, nošení a užívání střelných zbraní na dobu 4 (čtyř) let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl dále uložen trest propadnutí věci, a to brokovnice - brokové kozlice zn. BAIKAL IŽ - 12, ráže 6/65 mm, včetně průkazu zbraně. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání obviněného zamítnuto. II. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 12 To 1/2017, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání (č. l. 522), v rámci něhož uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný má za to, že nedošlo k naplnění zákonných znaků skutkové podstaty přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, neboť ze strany obviněného nemohlo dojít k porušení důležité povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené mu podle zákona. Z ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, ani z ustanovení § 2900 občanského zákoníku nevyplývá konkrétní příkaz či zákaz, nýbrž každé z těchto ustanovení obsahuje povinnost chovat se tak, aby nedošlo ke škodám. Vzhledem k tomu, že v obou citovaných ustanoveních je používáno tzv. abstraktní normy, tedy normy, jež vždy vyžaduje výklad, což je evidentní např. při užitém pojmu zvýšená opatrnost, jež není nikde v zákoně přesně definován a jeho meze tak nelze jednoznačně stanovit, má obviněný za to, že případné porušení těchto obecných a abstraktních norem nelze považovat za porušení důležité povinnosti vyplývající ze zákona, jak definuje ustanovení § 147 odst. 2 tr. zákoníku. Jednání obviněného by tak z hlediska právní kvalifikace mohlo být považováno maximálně za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku. Dále se obviněný neztotožňuje s postupem odvolacího soudu, kdy se tento ve své podstatě žádným způsobem nevypořádal s důkazními návrhy, které obviněný učinil i pro odvolací řízení a sice, aby dokazování bylo doplněno vyžádáním si zbrojního průkazu poškozeného, a to jednak zbrojního průkazu aktuálního a nebyl-li tento platný ke dni 19. 9. 2015, pak i zbrojního průkazu platného ke dni 19. 9. 2015. Taktéž nebylo vyhověno jeho návrhu na doplnění znaleckého posudku Ing. Maršíka. Jak obviněný vysvětlil v rámci podaného odvolání, tak bylo dle jeho názoru třeba prověřit, zda i sám poškozený neporušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem o zbraních, a sice zda dle tehdy platného zbrojního průkazu nebyl povinen mít brýle. Kdyby tomu tak bylo, pak skutečnost, že tyto brýle neměl, významným způsobem přispěla ke vzniku jeho poranění. Nasazené brýle by nepochybně zabránily vniku broku do jeho oka, a to právě s ohledem na závěry vyplývající z výslechů znalce z oboru soudního lékařství. Taktéž odvolací soud nereagoval na návrhy obviněného na doplnění znaleckého posudku z oboru balistiky. Obviněný rovněž nesouhlasí se závěry soudu stran vyšetřovacího pokusu, jenž odvolací soud považuje za nezákonný důkaz, a v této souvislosti poukazuje na odborné vyjádření z oboru balistiky a postavení jednotlivých střelců, s nimiž následně polemizuje. Závěrem obviněný odvolacímu soudu vytýká hodnocení výpovědi svědka H. a poškozeného či nevypořádání se s tvrzením obviněného stran nahlášení škodné události mysliveckou stráží. Vzhledem k výše uvedenému obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 12 To 1/2017 v celém jeho rozsahu a stejně tak i vadné řízení jemu předcházející a vrátil věc k dalšímu projednání. K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 19. 9. 2017, sp. zn. 1 NZO 893/2017. Poté, co zopakovala dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedla, že námitky vyjádřené v dovo