3 Tdo 591/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 591/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 7. 2025 Spisová značka:3 Tdo 591/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.591.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Dotčené předpisy:§ 2 odst. 6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 591/2025-547 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný D. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2025, č. j. 6 To 63/2025-462, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 9 T 161/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. P. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné (dále také jen „okresní soud“) ze dne 16. 1. 2025, č. j. 9 T 161/2024-418, byl obviněný D. P. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [pod body 1), 3) a 4)], těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku [pod bodem 4)], krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku [pod bodem 2)] a neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 zákoníku [pod bodem 5)], jichž se podle skutkových zjištění soudu dopustil tak, že (převzato z výroku rozsudku okresního soudu) 1) dne 28. 5. 2024 kolem 13:44 hodin v XY, okres XY, na ul. XY poblíž čp. XY a jinde bez vážného důvodu řídil vlastní osobní motorové vozidlo zn. CHRYSLER 300C, RZ: XY, 2) dne 28. 5. 2024 kolem 13:50 hodin v XY, okres XY, na ul. XY v obytném domě čp. XY, po násilném vyhnutí mříže zajišťující okno a násilném vytlačení tohoto okna vnikl do neobývaného rekonstruovaného sklepního bytu č. XY, odkud odcizil 2 ks vodovodních baterií zn. LIVENO SIGMA BLACK v celkové hodnotě 1 734,45 Kč ke škodě majitele bytu R. R., nar. XY, přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. 3. 2022 č.j. 2 T 143/2021-409, jenž nabyl právní moci dne 22. 7. 2022, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 trestního zákoníku ke společnému úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 9. 11. 2023 na zkušební dobu v trvání 3 let, tj. do 9. 11. 2026, za současného stanovení dohledu probačního úředníka a přiměřených povinností, 3) dne 21. 6. 2024 v době mezi 8.00 a 8.41 hodin v XY, okr. XY, po ul. XY a jinde bez vážného důvodu řídil osobní automobil tov. zn. Audi černé barvy, 4) dne 23. 6. 2024 v době kolem 3.40 hodin v XY, okr. XY, po ul. XY ve směru od hranice s Polskou republikou a jinde bez vážného důvodu řídil osobní automobil tov. zn. Audi A8, RZ XY, přičemž na přímém úseku silnice u domu č. XY bezdůvodně vyjel vpravo na krajnici a dále na vyvýšený chodník, kde přední částí vozidla narazil do chodce P. Z. a boční částí do N. M., přičemž oba šli směrem z kopce ke kruhovému objezdu, což vedlo k nárazu P. Z. do čelného skla vozidla a pádu na chodník, a v důsledku tohoto porušení ustanovení § 4 písm. a), § 11 odst. 2, § 53 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, přivodil P. Z. závažné poranění zejména v podobě zhmoždění hlavy a otevřené dislokované zlomeniny kosti holenní a lýtkové pravé dolní končetiny, které si vyžádalo lékařské ošetření spočívající zejména v operační repozici a fixaci kostí, hospitalizaci od 23.6.2024 do 28.6.2024 a další léčení v trvání nejméně 6 měsíců s nutností dalšího operačního zákroku, přičemž výrazně omezilo P. Z. bolestivostí a omezenou hybností bez možnosti došlapu na končetinu, a N. M. povrchové poranění levého lýtka, které si však nevyžádalo lékařské ošetření, 5) dne 23. 6. 2024 v době kolem 3.40 hodin v XY, okr. XY, na ul. XY, poté, co byl účasten jako řidič osobního automobilu na dopravní nehodě, při níž utrpěli zjevné poranění chodci P. Z. a N. M., ač mu v tom nic nebránilo, tyto neošetřil ani jiným způsobem nezajistil na místě potřebnou a adekvátní pomoc, načež po krátkém setrvání u poraněných z místa dopravní nehody odjel, a jednání popsaného pod body 1), 3), 4) se dopustil přesto, že rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 31. 7. 2018 č.j. 2 T 51/2018-221, jenž nabyl právní moci dne 31. 7. 2018, mu byl uložen jako společný trest mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 let, který nyní vykonává od 28. 7. 2021 do 3. 8. 2026. Za to mu byl uložen podle § 151 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na 3 roky a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, dále podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 let a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci – osobního automobilu zn. Chrysler 300C, RZ: XY, a jednoho kusu klíče k tomuto vozidlu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán zaplatit poškozenému P. Z. na náhradě nemajetkové újmy (bolestném) částku 170 764 Kč. 2. Proti citovanému rozsudku [konkrétně proti výrokům o vině pod body 1), 2) a 5) a proti výroku o trestu] podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě (dále také jen „krajský soud“) usnesením ze dne 19. 3. 2025, č. j. 6 To 63/2025-462, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Předmětné usnesení odvolacího soudu napadl obviněný D. P. dovoláním, v němž odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, bylo jím rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože byl v předcházejícím řízení dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a současně toto rozhodnutí i předcházející rozsudek soudu prvního stupně vykazují vady mající ústavněprávní přesah (v řízení došlo mj. k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces). V té souvislosti odkázal na některá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a stanovisko pléna tohoto soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14. 4. Obviněný nejprve poznamenal, že si je sice dobře vědom, že v intencích ustanovení § 265b tr. ř. dovolací soud není stricto sensu oprávněn přezkoumávat skutková zjištění soudů nižších stupňů, nicméně i přes formální obsah citovaného zákonného ustanovení není přezkum skutkových zjištění vyloučen za předpokladu, že tato jsou v extrémním rozporu s provedeným dokazováním, neboť v takovém případě jde o porušení práva na spravedlivý proces. Dovolatel přitom zastává názor, že skutková zjištění soudu prvního stupně, která beze zbytku přejal soud odvolací, v extrémním rozporu s provedenými důkazy jsou, neboť v těchto důkazech nemají žádnou relevantní oporu. Tím bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces zaručeného ústavním pořádkem. 5. V bodě 1) výroku o vině se okresní soud opřel o kamerový záznam a na jeho základě dospěl k závěru, že obviněný předmětné vozidlo řídil. V rámci hodnocení důkazů jako zcela nevěrohodnou vyhodnotil a pominul jeho obhajobu, že si ve vozidle po zastavení vyměnil místo se svědkyní J. S. z důvodu, aby se „předvedl“ před kolemjdoucími mladými slečnami. Pokud jde o výpovědi svědků L. J. a M. D., kteří podpořili jeho výpověď a výpověď J. S., z těchto sice učinil skutková zjištění (viz bod 9. rozsudku), ovšem v rámci hodnocení důkazů je zcela pominul a nezdůvodnil, proč jim neuvěřil. To se do jisté míry snažil napravit krajský soud, který však tyto výpovědi (bod 7. usnesení) pouze stroze označil za nevěrohodné, aniž by dále rozvedl, z jakého důvodu na ně takto nahlíží. Ani jeden ze soudů se dále nezabýval jeho námitkou, že soudům nepřísluší, aby na základě předmětného kamerového záznamu učinily zjištění ohledně identifikace osob zachycených na záznamu, když toto je hodnocení odborné a přísluší výlučně znalci, který měl být ve věci ustanoven. 6. V bodě 2) výroku o vině prvostupňový soud opřel svůj závěr zejména o výslech poškozeného R. R. (bod 16.) a zcela pominul výpovědi svědků J. S. a L. J., kteří podporovali jeho obhajobu, že jednal po dohodě s poškozeným. Ani jeden ze soudů se s těmito svědeckými výpověďmi ve vztahu k tomuto skutku nevypořádal. 7. V bodě 5) výroku rozsudku pak okresní soud závěr o jeho vině založil na tom, že poškozenému P. Z.