3 Tdo 991/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 991/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 11. 2025 Spisová značka:3 Tdo 991/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.991.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Časová působnost Úmysl Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 2 odst. 1 tr. zákoníku § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:9. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 991/2025-391 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 11. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2025, č. j. 3 To 127/2025-306, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 35/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh jednání 1. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. 5. 2025, č. j. 2 T 35/2025-281, byl obviněný M. P. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 32 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. 2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se přečinů dopustil zkráceně tím, že ačkoli byl za jiná krádežní jednání v posledních třech letech odsouzen a potrestán (rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 4. 2021, č. j. 3 T 22/2021-139, pravomocným dne 4. 6. 2021 na 24 měsíců, které vykonal 9. 2. 2023, a dále rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 31. 8. 2023, č. j. 3 T 79/2023-325, pravomocným dne 4. 10. 2023, na 22 měsíců, které vykonal 7. 2. 2025) přesto · dne 25. 2. 2025 v době po 21. hodině v XY, okres XY, na ulici XY, přelezl oplocení kolem rodinného domu č. p. XY, do kterého po vyražení vchodových dveří vnikl a kde se pohyboval, avšak nic neodcizil a dům opustil, čímž poškozenému A. O. způsobil škodu poškozením v celkové výši 4.000 Kč a · dne 25. 2. 2025 v době po 21:30 hodin, v XY, okres XY, na ulici XY, poté, co vyrazil vchodové dveře, vnikl do neobydleného přízemního rodinného domu, který prohledal, a odcizil dva fotoaparáty, čímž způsobil poškozeným S. D. a J. S. škodu poškozením ve výši 1.000 Kč a škodu odcizením ve výši 250 Kč. 3. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně směřované odvolání obviněného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. 6. 2025, č. j. 3 To 127/2025-306, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájce. Dovolání opřel o důvody uvedené v § 265b odst. 2 písm. g) a h) tr. ř. [pozn. správně se jedná o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.]. 5. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítal, že rozhodná skutková zjištění, která učinily soudy nižších stupňů, jsou v rozporu s obsahem důkazů provedených u hlavního líčení konaného dne 13. 5. 2025, a nelze dojít k závěru, že byly naplněny znaky skutkové podstaty souzených trestných činů. Konkrétně z kamerových záznamů a fotografie doložené poškozeným A. O. nelze určit, že pachatelem byl právě dovolatel. Jeho přítomnost na místech činu nebyla prokázána na základě žádné věcné ani biologické stopy, které nebyly vyhodnoceny. Zpochybnil rovněž výpověď svědka S. M. Ten jej potkal až zhruba hodinu po napadení objektu poškozeného O. a navíc v jiné ulici. Obviněný rozporoval, že O. adresoval ta slova, jaká tento svědek tvrdil. Vysvětlil, že před O. utíkal, neboť ten byl vyzbrojen basebalovou pálkou. Dále namítl, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by zejména v případě pokusu krádeže na ulici XY, byl prokázán úmysl pachatele krást, neboť v objektu nebylo nic zpřeházené a pachatel mohl např. pouze hledat místo k přenocování. Odvolacímu soudu vyčetl, že se de facto ani řádně nevypořádal s jeho námitkami uvedenými v odvolání. 6. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. podřadil námitku spočívající v tom, že v souvislosti s novelou § 205 odst. 1 a 2 tr. zákoníku dojde od 1. 1. 2026 ke snížení trestní sazby trestu odnětí svobody v případě, že obviněný spáchá trestný čin krádeže poté, co byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Má tak za to, že i tato okolnost by se měla v souladu s § 2 odst. 1 tr. zákoníku případně promítnout do výše uloženého trestu. 7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2025, č. j. 3 To 127/2025-306, a taktéž rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. 5. 2025, sp. zn. 2 T 35/2025, a věc vrátil zpět k řízení před Okresním soudem v Prostějově v souladu s § 265k a § 265l tr. ř., alternativně aby jej dovolací soud zprostil obžaloby. 8. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Upozornil, že obviněný opakuje dříve uplatněnou obhajobu, s níž se nižší soudy vypořádaly. K námitkám týkajícím se dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce poznamenal, že rozpor mezi provedenými důkazy a učiněným skutkovým zjištěním dovolatel spatřuje jen v možných alternativních výkladech významu jednotlivých důkazů. Nikoliv v tom, že by snad tyto důkazy učiněná skutková zjištění na první pohled zcela vylučovaly. Své námitky opakovaně shrnuje jako pouhé pochybnosti vedoucí k neprokázání jeho činů. Pokud dovolatel obsahově poukazuje na zásadu in dubio pro reo, jeho dovolání žádnému dovolacímu důvodu neodpovídá a nic nenasvědčuje ani tomu, že by snad byla tato zásada porušena, když soudy pochybnosti neměly, což logicky nenapadnutelným způsobem vysvětlily v odůvodnění svých rozhodnutí. 9. Stran dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce předně vyjádřil pochybnost, zda svým dosti neurčitým požadavkem na „případné promítnutí“ vyjadřuje dovolatel nesouhlas s porušením nějakého konkrétního hmotněprávního ustanovení trestního zákoníku nebo nějakého jiného konkrétního předpisu hmotného práva. Na druhé straně je nesporné, že dovolatel v této části dovolání namítá porušení („nezohlednění“) hmotněprávního ustanovení § 2 odst. 1 tr. zákoníku. To stanoví, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Zákonodárce zde řeší situaci, kdy v době spáchání platilo jiné právo než v době rozhodování. Hovoří tedy pouze o dvou časových rovinách. Jednak o „době spáchání“ a jednak o „době rozhodování“. Také v navazujícím ustanovení § 3 odst. 1 tr. zákoníku je při volbě druhu trestu rozhodný zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje a žádný pozdější. Zákonodárce v těchto ustanoveních neřeší, co má soud činit, pokud se právo změní v časové rovině třetí, tedy po jeho rozhodnutí o dané trestní věci. Pro dovolatelovu věc to znamená, že podle trestního zákoníku v jemu příznivějším znění může být výrok o jeho trestu posouzen pouze těmi soudy, které budou o věci jednat od 1. 1. 2026 (např. při vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí nadřízeným soudem). Nikoliv dříve. Důvod k posouzení trestu uloženého dovolateli ve světle novely účinné od uvedeného data tedy může nastat v budoucnu, pokud by 1. 1. 2026 nebo později pozbyl výrok o trestu právní moci. Podle nové právní úpravy se pak bude řídit výkon trestu podle § 55 a násl. tr. zákoníku a rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu tohoto trestu podle § 88 tr. zákoníku. 10. Jen pro úplnost státní zástupce poznamenal, že pokud by snad mělo být budoucí mírnější trestání předmětného činu podle nového práva zohledněno cestou polehčující okolnosti nevyjmenované v demonstrativním výčtu podle § 41 tr. zákoníku, jednalo by se o otázku přiměřenosti trestu, která v dovolacím řízení zásadně být posuzována nemůže – viz rozh. č. 22/2003 Sb. rozh. tr. 11. Státní zástupce shrnul, že konkrétní námitky uvedené dovolatelem dílem neodpovídají žádnému dovolacímu důvodu a dílem jsou zjevně neopodstatněné. Ze shora uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání odmítl, neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné. III. Přípustnost dovolání 12. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265