30 Cdo 3572/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3572/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 6. 2025 Spisová značka:30 Cdo 3572/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.3572.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Nezákonné rozhodnutí Náhrada škody Přerušení řízení Předběžné opatření Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 241a o. s. ř. § 8 předpisu č. 82/1998 Sb. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. § 102 odst. 1, 3 o. s. ř. § 75 odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3572/2024-210 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně ROCKNET s. r. o., identifikační číslo osoby 27357694, se sídlem v Jirkově, Červený Hrádek 10, zastoupené Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem, se sídlem v Chomutově, Kadaňská 3550/39, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 4 454 837,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 4/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2024, č. j. 17 Co 182/2024-185, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2024, č. j. 17 Co 182/2024-185, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 12. 2023, č. j. 21 C 4/2021-161, se ve výrocích I v rozsahu, jimiž byla zamítnuta žaloba ohledně částky 2 884 624,10 Kč s příslušenstvím, jakož i v navazujících výrocích o nákladech řízení, zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení; jinak se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se domáhala zaplacení částky 4 454 837,90 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí měla být způsobena nezákonným rozhodnutím – rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2016, č. j. 12 Cmo 293/2015-198, jehož nezákonnost byla deklarována rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4663/2016. Žalovaná částka sestávala z částky 2 884 624,10 Kč, kterou žalobkyně zaplatila společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. na základě pravomocného nezákonného rozhodnutí, částky 1 067 819,96 Kč, jakožto kapitalizovaných úroků z prodlení ze zaplacené částky, a částky 502 393,84 Kč představované účelně vynaloženými náklady na právní zastoupení a soudní poplatky z odvolání a dovolání v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 624/2012. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. 12. 2023, č. j. 21 C 4/2021-161, zamítl žalobu o zaplacení částky 4 454 837,90 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč (výrok II). 3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že dne 6. 6. 2016 požádal právní zástupce nynější žalobkyně právního zástupce společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. o sdělení čísla účtu, na který má být provedena úhrada jistiny a příslušenství a náhrada nákladů řízení podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 2016, č. j. 12 Cmo 293/2015-198. Dne 9. 6. 2016 byly částky 2 588 014,49 Kč a 295 209,61 Kč poukázány ve prospěch účtu společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. Emailovým přípisem ze dne 3. 7. 2018 a ze dne 10. 6. 2019 byl právní zástupce společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. vyzván k vrácení částky 2 883 224,10 Kč a zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 480 372,66 Kč. Notářským zápisem NZ 790/2019 se dnem 9. 12. 2019 stala 100% společníkem společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. společnost DAMIDA CZ s. r. o. v důsledku převodu obchodního podílu z Martina Oharka na společnost DAMIDA CZ s. r. o. Zároveň došlo k přejmenování společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. na společnost DAMIDA HOLDING s. r. o. a dále byl odvolán dosavadní jednatel společnosti Martin Oharek a novým jednatelem byl jmenován Ivan Bodak. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2020, č. j. 12 Cmo 293/2015-264, byla žaloba vůči nynější žalobkyni zamítnuta a společnosti DAMIDA HOLDING s. r. o. byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v celkové výši 502 393,84 Kč. Přípisem ze dne 7. 4. 2020 byla společnost DAMIDA HOLDING s. r. o. vyzvána k vydání částky 2 883 224,10 Kč, zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne obdržení částky do dne jejího zpětného zaslání a náhrady nákladů řízení ve výši 502 393,84 Kč. Dne 16. 5. 2021 podal právní zástupce žalobkyně Okresnímu státnímu zastupitelství v Chomutově oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu a současně se tímto oznámením žalobkyně připojila s uplatněním nároku na náhradu škody ve výši 4 531 183,39 Kč. Věc byla předána k prošetření Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, které dne 15. 6. 2021 potvrdilo zahájení úkonů trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu poškození věřitele. Dne 3. 8. 2020 zahájila žalobkyně pod sp. zn. 134 Ex 03741/20 (Mgr. Ing. Jiří Prošek, soudní exekutor, Exekutorský úřad Plzeň-město) proti společnosti DAMIDA HOLDING s. r. o. exekuční řízení o náklady řízení přiznané rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2020, č. j. 12 Cmo 293/2015-264, ve výši 502 393,84 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 13 237,40 Kč. K vymožení žádné částky nedošlo. Dne 16. 5. 2021 podal právní zástupce žalobkyně k Okresnímu státnímu zastupitelství v Chomutově oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu na Martina Oharka, Ivana Bodaka, společnost DAMIDA HOLDING s. r. o. (dříve TRIDENT PLUS s. r. o.) a společnost TRIDENT GROUP 007 s. r. o. V rámci tohoto oznámení se žalobkyně připojila s uplatněním nároku na náhradu škody ve výši 4 531 183,39 Kč. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne 31. 10. 2022 bylo zahájeno trestní řízení proti Martinu Oharkovi pro zkreslování údajů o stavu hospodaření, přičemž dle skutku mu bylo mimo jiné kladeno za vinu, že svým jednáním ohrozil majetková práva žalobkyně. Následně byla podána obžaloba, která však byla vrácena k došetření. Finanční prostředky, které byly dne 13. 6. 2016 a 14. 6. 2016 přeposlány z účtu právního zástupce žalobkyně na účet společnosti TRIDENT PLUS s. r. o., v souvislosti s pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 293/2015-198 v částkách 105 730 Kč a 2 582 371 Kč, byly převedeny dne 14. 6. 2016 v částkách 105 730 Kč a 2 030 164 Kč a dále dne 21. 6. 2017 z účtu společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. na účet společnosti TRIDENT GROUP 007 s. r. o. Společnost TRIDENT PLUS s. r. o. dne 14. 8. 2018, tedy více něž dva měsíce po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a více než měsíc po vyzvání k vydání bezdůvodného obohacení, měla na svém účtu finanční prostředky jednoznačně přesahující částku 800 000 Kč, když dne 14. 8. 2018 byla částka 800 000 Kč z účtu převedena a dne 18. 2. 2019 byla z účtu vybrána v hotovosti částka 389 165 Kč. Ke dni 31. 7. 2018 byl na účtu společnosti TRIDENT PLUS s. r. o. evidován konečný zůstatek ve výši 1 192 731 Kč, ke dni 18. 1. 2019 ve výši 389 250,09 Kč, který byl následně vybrán v hotovosti. Dohodou o zániku závazku mezi Raiffeisenbank, a. s. a společností TRIDENT PLUS s. r. o. ze dne 19. 2. 2019 bylo vedení účtu ukončeno. 4. Přípisem ze dne 15. 7. 2020 uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu škody v celkové výši 4 338 707,40 Kč představované zaplacenou jistinou ve výši 2 884 624,10 Kč, zákonnými úroky z prodlení ve výši 951 689,51 Kč a vynaloženými náklady na právní zastoupení v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 624/2012 ve výši 502 393,84 Kč. Stanoviskem ze dne 28. 4. 2021, č. j. MSP-1954/2020-ODSK-ODSK/13, žalovaná požadavek žalobkyně odmítla s poukazem na to, že nárok na náhradu škody může být vůči státu úspěšně uplatněn až tehdy, pokud žalobce nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení vůči tomu, kdo toto obohacení bez právního důvodu získal a je proto povinen jej vydat, a současně, že s ohledem na to, že stát je v postavení posledního dlužníka, bylo na žalobkyni, aby využila všech procesních prostředků k ochraně svého práva s tím, že takovým prostředkem je právě uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Ve vztahu k náhradě škody představované úroky z prodlení žalovaná uvedla, že úroky z prodlení svou povahou nemohou ani škodu představovat. 5. Soud prvního stupně posoudil nárok žalobkyně podl