30 Cdo 3623/2020 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3623/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 5. 2021 Spisová značka:30 Cdo 3623/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.3623.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Předběžné opatření Vklad do katastru nemovitostí Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Dotčené předpisy:§ 13 předpisu č. 82/1998Sb. § 76e o. s. ř. § 76f o. s. ř. § 18 odst. 1 předpisu č. 256/2013Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 8. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3623/2020-209 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně J. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Liborem Kapalínem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na příkopě 857/18, proti žalované České republice – Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, identifikační číslo osoby 00025712, se sídlem v Praze 8, Pod sídlištěm 1800/9, o zaplacení 1 344 804 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 254/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, č. j. 20 Co 54/2020-136, takto: Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. 10. 2019, č. j. 22 C 254/2016-117, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, č. j. 20 Co 54/2020-136, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 1 344 804 Kč s příslušenstvím s tím, že usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 28. 5. 2014, č. j. 23 Cm 107/2014-47, bylo k návrhu žalobkyně nařízeno předběžné opatření, kterým bylo R. P. (dále též jako „dlužník“) nařízeno, aby se zdržel zcizování (převádění), prodeje, darování a zatěžování zástavními právy, předkupními právy, věcnými břemeny a nájemními právy třetích osob ve vztahu k pozemku parcelní číslo XY, pozemku parcelní číslo XY, pozemku parcelní číslo XY, pozemku parcelní číslo XY vše v k.ú. XY, obec XY (dále též jako „předmětné nemovitosti“). Uvedené usnesení bylo následně potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 8. 2014, č. j. 7 Cmo 257/2014-136. Předběžné opatření bylo do katastru nemovitostí zaznamenáno v řízení vedeném pod číslem Z-5820/2014 s právními účinky zápisu ke dni 29. 5. 2014. K předmětným nemovitostem byl dne 7. 4. 2014 podán návrh na vklad vlastnického práva manželů P. podle kupní smlouvy uzavřené dne 31. 3. 2014 mezi dlužníkem jako prodávajícím a manželi P. jako kupujícími. Přestože měl být tento návrh na vklad zamítnut podle § 76f odst. 2 o. s. ř., byl vklad dne 13. 6. 2014 povolen. Katastrální úřad pro Olomoucký kraj sice pochybení v přípisu ze dne 20. 8. 2014 uznal, konstatoval však, že sám nemá prostředky pro zjednání nápravy. Žalobkyně se nápravy nedomohla ani v řízení o určení vlastnického práva dlužníka k předmětným nemovitostem, neboť její žaloba byla rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 30. 4. 2015, č. j. 17 C 411/2014-218, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. 12. 2015, č. j. 69 Co 322/2015-257, zamítnuta s odůvodněním, že rozhodnutí katastrálního úřadu je sice nesprávné a nezákonné, nikoliv však nicotné, a proto z něj musí soud podle § 135 o. s. ř. vycházet. Nezákonným rozhodnutím správního orgánu, které nejde změnit nebo zrušit, tak byla žalobkyni způsobena značná škoda, neboť se dlužník zbavil předmětného majetku, čímž došlo ke zmaření výkonu soudního rozhodnutí pro pohledávky žalobkyně za jeho osobou, které jsou uplatňovány v řízení vedeném Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. 23 Cm 107/2014 a v exekučním řízení vedeném JUDr. Jiřím Komárkem, soudním exekutorem, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou pod sp. zn. 038 EX 293/15. Výše žalobkyni vzniklé škody odpovídá hodnotě nemovitostí, které byly neoprávněně převedeny a z jejichž zpeněžení by mohla žalobkyně uspokojit své pohledávky za dlužníkem, tedy 1 200 000 Kč, za které dlužník předmětné nemovitosti prodal. Pokud by katastrální úřad konal v souladu se zákonem a předmětné nemovitosti by zůstaly ve vlastnictví dlužníka, mohly být postiženy v rámci exekucí vedených k vymožení zmíněných pohledávek žalobkyně. Škodou jsou pak i náklady právního zastoupení, které byla žalobkyně povinna zaplatit podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. 12. 2015, č. j. 69 Co 322/2015-257, celkem 144 804 Kč. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím katastrálního úřadu o povolení vkladu, a to přestože nejsou splněny podmínky podle § 7 a 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále též jako „OdpŠk“). Žalobkyně nebyla účastníkem řízení a nezákonné rozhodnutí nebylo zrušeno, neboť podle judikatory platí, že mimo rámec správního soudnictví není soud oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu, avšak rozhodnutí o povolení vkladu je z přezkumu v rámci správního soudnictví výslovně vyloučeno, a není tak proti němu žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Nepřiznáním nároku by se žalobkyně ocitla ve slepé uličce a neměla by žádnou možnost obrany proti nezákonnému rozhodnutí katastrálního úřadu, jehož nezákonnost katastrální úřad i odvolací soud sám přiznává. Za této situace, kdy žalobkyně nic nezanedbala, ale postup katastrálního úřadu byl nezákonný, by bylo přepjatým formalismem, pokud by právo na náhradu škody bylo odepřeno, a došlo by tak k porušení práva žalobkyně na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalobkyně dále uvedla, že by jí nárok na náhradu škody vznikl i v případě, pokud by věc byla posouzena jako nesprávný úřední postup či odpovědnost za škodu podle obecných předpisů, přičemž posouzení podstaty nároku ponechává soudu. Žalobkyně nárok uplatnila u Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního dopisem ze dne 23. 2. 2016 a ten jí dopisem ze dne 25. 4. 2016 sdělil, že její žádost považuje za nedůvodnou a v plném rozsahu ji odmítá. Dne 23. 8. 2016 marně uplynula šestiměsíční lhůta, po které se žalobkyně může domáhat náhrady škody u soudu. 2. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 1. 10. 2019, č. j. 22 C 254/2016-117, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 1 344 804 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 344 804 Kč od 24. 8. 2016 do zaplacení (výrok I. rozsudku soudu prvního stupně), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II. rozsudku soudu prvního stupně). 3. Městský soud v Praze rozhodl k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 28. 5. 2020, č. j. 20 Co 54/2020-136, tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) a že je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). 4. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně. Žalobkyně návrhem na vydání platebního rozkazu zahájila řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. 23 Cm 107/2014 proti dlužníkovi o zaplacení částky 1 635 000 Kč s příslušenstvím z titulu směnek ze dne 1. 3. 2012, 12. 3. 2012 a 26. 3. 2012. K návrhu žalobkyně ze dne 27. 5. 2014 v uvedeném řízení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 5. 2014, č. j. 23 Cm 107/2014-47, nařídil předběžné opatření, kterým byla dlužníku uložena povinnost zdržet se zcizování (převádění), prodeje, darování a zatěžování zástavními právy, předkupními právy, věcnými břemeny a nájemními právy třetích osob ve vztahu k předmětným nemovitostem, přičemž uvedené usnesení potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. 8. 2014, č. j. 7 Cmo 257/2014-136. Předběžné opatření bylo doručeno Katastrálnímu úřadu pro Olomoucký kraj, katastrálnímu pracovišti Olomouc (dále jen „katastrální úřad“) dne 29. 5. 2014 a následně bylo do katastru nemovitostí zaznamenáno s právními účinky ke dni 29. 5. 2014. Dne 31. 3. 2014 dlužník uzavřel s manželi V. P. a J. P. kupní smlouvu, kterou jim prodal předmětné nemovitosti za cenu 1 200 000 Kč. Návrh na vklad vlastnického práv