30 Cdo 579/2021 — Nejvyšší soud

30 Cdo 579/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 3. 2022 Spisová značka:30 Cdo 579/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.579.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dokazování Řízení u odvolacího soudu Právní jednání (o. z.) Výklad právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 213 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 545 o. z. § 555 o. z. § 556 o. z. § 574 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:25. 6. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 579/2021-261 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně FPOS a. s., IČO 27546098, se sídlem v Ústí nad Orlicí, Třebovská 111, zastoupené JUDr. Miloslavem Tuzarem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Palackého 108, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 263 538 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 99/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, č. j. 35 Co 286/2019-212, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, č. j. 35 Co 286/2019-212, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 263 538 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 9 C 51/2007. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. 4. 2019, č. j. 12 C 99/2018-190, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 107 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 27. 3. 2018 do zaplacení (výrok I). Dále zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 156 538 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 27. 3. 2018 do zaplacení (výrok II) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 948 Kč (výrok III). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 22. 10. 2019, č. j. 35 Co 286/2019-212, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku pod bodem II potvrdil a ve vyhovujícím výroku pod bodem I jej změnil tak, že se zamítá žaloba co do částky 107 000 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 2 700 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 4. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování učinil mimo jiné následující závěr o skutkovém stavu věci. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že listina nadepsaná jako „Žádost o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení – FPOS a. s.“ ze dne 25. 9. 2017, adresovaná žalované, v níž žalobkyně požadovala odškodnění ve výši 528 670,70 Kč, nikdy nebyla žalované doručena. Z potvrzení z datové schránky právního zástupce žalobkyně soud prvního stupně zjistil, že dne 26. 9. 2017 v 8:28 hodin byla žalované odeslána a doručena datová zpráva nadepsaná „Žádost o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení – FPOS a. s.“ a jako přílohy byly označeny soubory s těmito názvy: (i) 2017 FPOS – náhrada za průtahy.pdf, (ii) plná moc FPOS, (iii) výpis z OR FPOS, (iv) Informace – Výpis událostí v řízení, a (v) Flegr x FPOS rozsudek 18 Co 486 2017. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že namísto první přílohy (tj. 2017 FPOS – náhrada za průtahy.pdf) byla přiložena plná moc žalobkyně udělená jejímu právnímu zástupci, a tudíž byly žalované doručeny dvě plné moci. Z plné moci udělené žalobkyní jejímu právnímu zástupci dne 21. 9. 2017 soud zjistil, že dle podacího razítka žalované byla doručena žalované dne 26. 9. 2017 a v textu plné moci je uděleno zmocnění advokátovi žalobkyně jako zvláštní plná moc k uplatnění nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 9 C 51/2007 a v navazujících řízeních a při uplatnění nároku u žalované, tak i pro případná soudní řízení. Z přípisu právního zástupce žalobkyně adresovaného žalované ze dne 27. 4. 2018 nadepsaného jako „Pohledávka ve výši 263 538 Kč s příslušenstvím“ soud prvního stupně zjistil, že byl doručen žalované dne 2. 5. 2018 a žalobkyně se jím obrátila na žalovanou s žádostí o přiměřené zadostiučinění za průtahy v řízení s tím, že daná žádost byla doručena do datové schránky žalované dne 26. 9. 2017, kterou byla požadována částka přibližně 528 000 Kč, nicméně nově žalobkyně požaduje nižší částku 263 538 Kč. Žalobkyně tímto přípisem vyzvala žalovanou k úhradě přiměřeného zadostiučinění na tam uvedené číslo účtu. Ze stanoviska žalované ze dne 4. 12. 2018 soud prvního stupně zjistil, že žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla z důvodu vznesené námitky promlčení. 5. Při právním posouzení věci se soud prvního stupně nejprve zabýval námitkou promlčení tvrzeného nároku žalobkyně, kterou vznesla žalovaná. Soud prvního stupně shledal, že žalované muselo být jednoznačně zřejmé, že žalobkyně svou datovou zprávou doručenou dne 26. 9. 2018 žádala o odškodnění za průtahy v posuzovaném řízení. Stejně tak muselo být žalované zřejmé, že pokud název souboru „2017 FPOS – náhrada za průtahy.pdf“ nekoresponduje s jeho obsahem, respektive obsahuje plnou moc (která nadto byla zaslána dvakrát) jedná se o zjevnou chybu a nedopatření. Skutečnost, že žalované byla doručena plná moc od žalobkyně pro jejího právního zástupce s detailním popisem, že je udělována pro uplatnění zadostiučinění za průtahy v konkrétním řízení, ve spojení s názvem souboru, který byl připojen (přestože zjevným pochybením žalobkyně, respektive pochybením jejího právního zástupce byl pod uvedeným názvem připojen jiný soubor, než co identifikoval jeho název), totiž dle soudu neponechává prostor pro jakékoli pochybnosti o tom, čeho se žalobkyně domáhala, respektive co zamýšlela u žalované uplatnit. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované již dne 26. 9. 2017, jakkoli neúplně. Jelikož posuzované řízení bylo pravomocně skončeno dne 30. 5. 2017, nejpozději toho dne se žalobkyně dozvěděla o tvrzené nemajetkové újmě způsobené v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení. Následujícího dne tak počala běžet šestiměsíční promlčecí doba k uplatnění práva na zadostiučinění, která by skončila dne 30. 11. 2017 (čtvrtek). Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 26. 9. 2017, tedy včas před uplynutím šestiměsíční promlčecí doby. Promlčecí doba se stavila na dobu 6 měsíců pro projednání u žalované, tedy do 26. 3. 2018, a poté pokračoval zbytek promlčecí doby, která by skončila dne 30. 5. 2018. Žalobkyně však podala žalobu dne 15. 5. 2018, tedy včas. Z uvedeného je podle soudu prvního stupně patrné, že nárok promlčen není a námitka žalované tak byla vznesena nedůvodně. I v případě, že by se soud ztotožnil s tvrzením žalované, že datovou zprávu doručenou žalované dne 26. 9. 2017 nelze považovat za uplatnění nároku žalobkyně ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), k čemu by tak došlo až dne 2. 5. 2018, nezbylo by než učinit závěr, že nárok je skutečně promlčen. V takovém případě by však soud k návrhu žalobkyně posuzoval, zda žalovanou vznesená námitka promlčení neodporuje dobrým mravům. Podle soudu prvního stupně není pochyb o tom, že v dané věci marné uplynutí promlčecí doby zavinila v prvé řadě samotná žalobkyně (její právní zástupce), když svou žádost o odškodnění nepřipojila k jiným (podpůrným) dokumentům v datové zprávě odeslané dne 26. 9. 2017. Soud prvního stupně měl nicméně za to, že se jednalo o zjevný „omyl v dobré víře“ v tom smyslu, že právní zástupce žalobkyně se domníval, že žádost odeslal, když připojil soubor s názvem „2017 FPOS – náhrada za průtahy.pdf“. Žalované přitom muselo být zcela nepochybně zřejmé, že žalobkyně zamýšlela uplatnit odškodnění za průtahy v posuzovaném řízení. Stejně tak muselo být žalované zřejmé, že se jedná patrně o chybu, jestliže uvedený soubor neobsahoval žádost, ale plnou moc