32 Cdo 5698/2016 — Nejvyšší soud

32 Cdo 5698/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 10. 2018 Spisová značka:32 Cdo 5698/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.5698.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bezdůvodné obohacení Znalecký posudek Dokazování Oceňování majetku Dotčené předpisy:§ 544 odst. 1 obch. zák. § 545 obch. zák. § 127 o. s. ř. § 127a o. s. ř. § 132 o. s. ř. § 2 odst. 1 předpisu č. 151/1997Sb. § 5 předpisu č. 151/1997Sb. § 3 předpisu č. 540/2002Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:7. 1. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 5698/2016-770 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Marka Doležala ve věci žalobkyně NEST.HB spol. s r. o., se sídlem v Havlíčkově Brodě, Žižkova 65, PSČ 580 01, identifikační číslo osoby 25929011, zastoupené Mgr. Petrem Řehákem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Domažlická 1256/1, proti žalovanému Společenství vlastníků bytů č. p. 603 – 5 Ledeč nad Sázavou, se sídlem v Ledči nad Sázavou, Jaroslava Haška 604, PSČ 584 01, identifikační číslo osoby 25967690, zastoupenému Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou, se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, o zaplacení částky 413 743,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 8 C 58/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2016, č. j. 47 Co 77/2016-748, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2016, č. j. 47 Co 77/2016-748, vyjma výroku, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. 11. 2015, č. j. 8 C 58/2011-704, v části zamítavého výroku pod bodem II týkající se částky 50 129,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 2. 2009 do zaplacení, a rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. 11. 2015, č. j. 8 C 58/2011-704, vyjma části zamítavého výroku pod bodem II týkající se částky 50 129,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 2. 2009 do zaplacení, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě k dalšímu řízení. Odůvodnění: V souzené věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky 463 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako doplatku ceny za provedení opravy a zateplení fasády domu v ulici J. H. v L. n. S. O části tohoto nároku ve výši 49 816,70 Kč již bylo pravomocně rozhodnuto zamítavým výrokem rozsudku věcně nepříslušného Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2010, č. j. 47 Cm 47/2008-521, jenž nebyl v této části napaden odvoláním. Podstatou sporu byla neshoda stran v otázce výše nároku žalobkyně. Okresní soud v Havlíčkově Brodě, jemuž byla věc po zrušení shora označeného rozsudku v ostatních výrocích postoupena, rozsudkem ze dne 3. 11. 2015, č. j. 8 C 58/2011-704, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 313 797,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 2. 2009 do zaplacení (výrok pod bodem I), ohledně částky 99 946 Kč se zákonným úrokem z této částky za dobu od 1. 2. 2009 do zaplacení a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 49 816,70 Kč za tutéž dobu žalobu zamítl (výrok pod bodem II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky pod body III - V). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 6. 6. 2007 uzavřena smlouva o dílo řídící se režimem zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zrušeného k 1. 1. 2014 (dále jen „obch. zák.“), následně upravená dvěma písemnými dodatky, jimiž byl změněn rozsah i cena díla. Dne 18. 12. 2007 žalovaný jako objednatel po marném uplynutí lhůty k odstranění vad díla od smlouvy odstoupil; dílo část vytčených vad vykazovalo. Žalobkyně nevyjádřila ve sjednané lhůtě s odstoupením nesouhlas. Ke dni odstoupení od smlouvy bylo dílo dokončeno s vadami a byla zaplacena část smluvené ceny díla ve výši 936 426 Kč. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva v souladu s § 349 odst. 1 obch. zák. zanikla ke dni 18. 12. 2007 odstoupením žalovaného z důvodu prodlení žalobkyně s odstraněním vad díla a vztahy mezi účastníky je třeba vypořádat. Protože vlastníkem stavby, na níž bylo dílo realizováno, nebyl zhotovitel a dílo nepředstavovalo samostatnou věc, kterou by bylo možno vydat, má se žalobkyni dostat toho, o co se žalovaný jako objednatel zhotovováním díla obohatil. Při určení výše obohacení žalovaného vyšel soud prvního stupně ze znaleckého posudku (z jeho doplňku ze dne 19. 8. 2010) ustanoveného soudního znalce Ing. Bohumíra Sedláčka, jemuž bylo uloženo určit výši zhodnocení domu zhotovením díla, a to při využití tehdejších tržních cen. Znalec stanovil hodnotu domu před provedením díla částkou 13 757 610 Kč a po provedení částkou 15 058 190 Kč, zhodnocení tak vyčíslil na 1 300 580 Kč a hodnotu neodstranitelné vady vyčíslil částkou 540 Kč. Znalec vyloučil při stanovení výše zhodnocení domu výnosovou metodu, v daném případě obtížně zjistitelnou, neboť nelze jednoznačně určit výnosy z nájmu regulovaného nebo tržního, výnos před provedením díla a po jeho provedení by byl stejný, provedení díla by se do výše nájmu nepromítlo. Vyloučil i metodu střední polohy k určení tržní hodnoty, neboť ta se stanoví jako aritmetický průměr věcné hodnoty a hodnoty výnosové. Pro využití metody porovnávací nenašel k datu ocenění jediný podobný nebo srovnatelný objekt v daném místě a čase, který by byl prodán či k prodeji, a to ještě v technickém stavu s původní fasádní omítkou a po provedené fasádě. Pro nedostatek informací tak musel použít metodu výpočtu věcné hodnoty nemovitosti bez koeficientu prodejnosti s přiměřeným opotřebením. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že znalec věrohodně a srozumitelně vysvětlil, z čeho při svých zjištěních a následných závěrech vycházel, zejména z jakých důvodů použil jím zvolenou metodiku (při nemožnosti využití tržních cen obdobných srovnávaných nemovitostí v daném místě a čase), a toto zdůvodnění vyhodnotil i jako věrohodnou odpověď na „výhrady svědka Ing. Kopeckého“ (jenž na objednávku žalovaného zpracoval znalecký posudek č. 263/10/10, soudem prvního stupně hodnocený jako listina), podle něhož znalec Ing. Sedláček použil nesprávný postup, neboť stanovil věcnou hodnotu domu, ač jeho úkolem bylo určit hodnotu z tehdy aktuálních tržních cen. Výši nároku žalobkyně pak soud prvního stupně stanovil jako rozdíl mezi znalcem vyčísleným zhodnocením nemovitosti ve výši 1 300 580 Kč a žalovaným zaplacenou částkou 936 426 Kč a od výsledku odečetl částku 49 816,70 Kč, ohledně níž byla žaloba již dříve pravomocně zamítnuta. Námitku promlčení uplatněnou žalovaným neshledal důvodnou. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobkyně i žalovaného v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil, v části zamítavého výroku pod bodem II jej změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 816,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 2. 2009 do zaplacení, ve zbývající části týkající se částky 50 129,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení za tutéž dobu zamítavý výrok pod bodem II potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se též s jeho právním posouzením, nesprávným shledal pouze vyčíslení nároku žalobkyně. Předně přisvědčil soudu prvního stupně v jeho závěrech o důsledcích odstoupení od smlouvy z důvodů na straně zhotovitele, včetně toho, že pro vypořádání účastníků bylo třeba určit rozsah nároku žalobkyně podle § 544 odst. 1 obch. zák.; protože předmětem díla byla oprava a úprava věci, má zhotovitel vůči objednateli právo na úhradu toho, o co se objednatel opravou a úpravou věci obohatil. Doplnil, že při posuzování výše obohacení je třeba postupovat podle úpravy obsažené v ustanoveních § 451 a § 458 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zrušeného k 1. 1. 2014 (dále jen „obč. zák.“). Soud prvního stupně podle jeho mínění vyložil, proč nemá pochybnosti o správnosti znaleckého posudku ke stanovení výše zhodnocení bytového domu věcnou metodou a proč nevycházel z posudku Ing. Kopeckého, vypracovaného na žádost žalovaného mimo řízení v roce 2010. Konstatoval, že Ing. Kopecký dospěl ve svém znaleckém posudku k výši zhodnocení bytového domu metodou střední hodnoty z hodnoty věcné a hodnoty výnosové přes tehdy aktuální tržní ceny jednotlivých bytů v domě a při výslechu uvedl, že podle jeho názoru jen nákladový způsob (věcnou metodu) při stanovení tržní ceny nemovitosti použít nelze, proto při stanovení obecné hodnoty porovnávací metodou použil součet kupních cen všech bytových jednotek. Odvolací soud vy