33 Cdo 28/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 28/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 9. 2025 Spisová značka:33 Cdo 28/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.28.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vzdání se práva Výklad právních předpisů (výklad právních norem) Dotčené předpisy:§ 1916 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:24. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 28/2025-299 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce R. A., zastoupeného Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 935/13, proti žalované Administraci insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b (identifikační číslo 294 14 873), zastoupené JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, o 304 772,36 Kč s příslušenstvím oproti vydání věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 56 C 38/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2024, č. j. 55 Co 187,244/2024-264, t a k t o: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2024, č. j. 55 Co 187,244/2024-264, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 3. 2024, č. j. 56 C 38/2023-211, ve spojení s usnesením ze dne 24. 6. 2024, č. j. 56 C 38/2023-245, se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 21. 3. 2024, č. j. 56 C 38/2023-211, doplněným usnesením ze dne 24. 6. 2024, č. j. 56 C 38/2023-245, uložil žalované zaplatit žalobci 304 772,36 Kč s 15 % úroky z prodlení od 9. 7. 2022 do zaplacení oproti vydání vozidla Mercedes-Benz E 200 CDI, RZ XY, VIN: XY s tím, že zaplacení a vydání se uskuteční z, resp. do majetkové podstaty dlužníka DUGI STAV, s. r. o., se sídlem v Kuřimi, Dlouhá 1726/20 (identifikační číslo 292 48 019); žalované uložil zaplatit z majetkové podstaty dlužníka na náhradě nákladů řízení žalobci 157 160,20 Kč a státu 27 875 Kč a rozhodl o povinnosti žalobce doplatit 1 000 Kč na soudním poplatku. Rozsudkem ze dne 11. 9. 2024, č. j. 55 Co 187,244/2024-264, Městský soud v Praze potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a žalobci přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 23 812,80 Kč. Odvolací soud v první řadě uzavřel, že závazky účastníků vzniklé z kupní smlouvy představují právní vztah mezi podnikateli, takže neplatí zákaz ujednání vylučující nebo omezující spotřebitelova práva z vadného plnění. Předmětem kupní smlouvy bylo vozidlo, které k 1. 4. 2022 nemělo vlastnosti popsané v posudku Michala Kuliče (nájezd 121 274 km, jemuž odpovídá stav motoru, převodového ústrojí a náprav). Žalovaná plnila vadně, podstatným způsobem porušila kupní smlouvu a žalobce bez zbytečného odkladu po právu od smlouvy odstoupil (§ 2001, § 2106 odst. 1 písm. d/ zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 5. 1. 2023, tj. do nabytí účinnosti zákona č. 374/2022 Sb., dále jen „občanský zákoník“ nebo „o. z.“). Závazkový vztah byl zrušen od počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.), žalovaná je povinna zaplatit žalobci z titulu bezdůvodného obohacení uhrazenou kupní cenu a žalobce vydá předmět smlouvy žalované (§ 2993 o. z.). Právo žalobce na náhradu nutných nákladů, které na vozidlo vynaložil, odvolací soud opřel o ustanovení § 3005 a 2005 odst. 2 o. z. Ve shodě se soudem prvního stupně vyloučil – s ohledem na individuálně určený předmět smlouvy – aplikaci ustanovení § 1918 o. z. a nepřihlédl z důvodu neplatnosti k ujednání obsaženému v článku IV bodu 5 kupní smlouvy, jímž se žalobce vzdal práv z vadného plnění. Ustanovení § 1916 odst. 2 věty druhé o. z. sice umožňuje, aby se žalobce (kupující) písemnou formou předem vzdal svého práva z vadného plnění, ale povinnost přijmout takové vadné plnění může být sjednána jen u nepodstatných vad předmětu plnění. V projednávané věci šlo o podstatné skryté vady vozidla a vadné plnění je tak podstatným porušením smlouvy. V dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu žalovaná jeho přípustnost shledává v otázce hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to jaké jsou věcné meze smluvního vyloučení práva z vadného plnění (§ 1916 odst. 2 věta druhá o. z.). Limitem vyloučení práv z vadného plnění jsou podle dovolatelky obecné korektivy dobrých mravů a poctivosti (§ 6, § 8 o. z.). Nelze se proto úspěšně vzdát práv z vadného plnění, jde-li o vady spojené se zlým úmyslem prodávajícího, tedy které prodávající vědomě zamlčel, úmyslně způsobil, lstivě zastřel. Nic takového však nebylo zjištěno. Z ustanovení § 1916 odst. 2 o. z. nevyplývá omezení jeho použití jen na případy nepodstatného porušení smlouvy (nepodstatných skrytých vad). Ujednání článku IV bodu 5 kupní smlouvy obsahuje platnou písemnou dohodu stran o vyloučení práv kupujícího z vadného plnění a žalobce proto nebyl oprávněn od smlouvy odstoupit. Odvolacímu soudu dále vytknula, že se nezabýval právní otázkou zániku práva odstoupit od smlouvy proto, že žalobce vadu neoznámil včas (§ 2111, § 2112 odst. 1, § 2104, § 2121 odst. 1 o. z.). Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobce se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnil a navrhl, aby je dovolací soud „potvrdil“. Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva (věcné předpoklady vzdání se práva z vadného plnění podle § 1916 odst. 2 věty druhé o. z.), která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena [§ 237, § 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)]. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti. Podle ustanovení § 1914 o. z. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možno použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy (odstavec 1). Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění (odstavec 2). Podle ustanovení § 1916 odst. 2 o. z. se k projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, nepřihlíží. Vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu. Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Smlouvou z 1. 4. 2022 žalovaná (insolvenční správkyně dlužníka DUGI STAV, s. r. o.) prodala žalobci (kupujícímu) dlužníkovo vozidlo zn. Mercedes-Benz E 200 CDI, RZ XY, VIN: XY za 265 000 Kč. Vozidlo přenechala žalobci „se všemi součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi, vše tak jak stojí a leží (úhrnkem) ve smyslu § 1918 občanského zákoníku“. Stalo se tak v rámci internetové online aukce společnosti GAUTE a. s. s připojeným posudkem znalce Michala Kuliče. Podle článku IV bodu 5 smlouvy se žalobce „seznámil s právním i faktickým stavem předmětu prodeje“ a prohlásil „že bere na vědomí, že prodávající nepřebírá jakoukoli záruku ani odpovědnost za stav, kvalitu nebo vlastnosti předmětu prodeje …, že je s opotřebováním předmětu prodeje a zjevnými vadami srozuměn, a v tomto stavu … ho kupuje. Tyto skutečnosti jsou prodávajícímu známy z jeho činnosti insolvenčního správce výše uvedeného dlužníka, nicméně není s to jejich pravdivost a správnost kupujícímu zaručit“. Nemožnost vadné plnění odmítnout nebyla sjednána a žalobce se nevzdal náhrady případné škody. Žalobce převzal vozidlo 14. 4. 2022 podle protokolu ve stavu uvedeném v posudku znalce Michala Kuliče č. 5850/2021 z 15. 12. 2021. Dne 3. 7. 2022 žalobce – po zjištění autorizovaného servisu z 1. 7. 2022 o nevěrohodnosti údajů tachometru – odstoupil od kupní smlouvy, protože podle posledního záznamu z řídící jednotky byl nájezd 342 042 km a DPF (filtr pevných částic) poškozený tak, že vyžadoval výměnu v ceně 90 000 Kč. Požádal o vrácení kupní ceny (265 000 Kč) a o náhradu vynaložených nákladů na zprovoznění vozidla (26 000 Kč). Znovu požádal o totéž po vypracování posudku znalce In