33 Cdo 3817/2023 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3817/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 6. 2024 Spisová značka:33 Cdo 3817/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.3817.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zastoupení Jednání za právnickou osobu (o. z.) Statutární orgán Dotčené předpisy:§ 164 odst. 2 o. z. § 440 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3817/2023-652 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně DAVID SERVIS spol. s r.o., se sídlem České Budějovice 6, Čechova 1622, identifikační číslo osoby 62525000, zastoupené JUDr. Ing. Šimonem Petákem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 1003/3, proti žalované STRABAG a.s., se sídlem Praha 5, Jinonice, Kačírkova 982/4, identifikační číslo osoby 60838744, zastoupené JUDr. Borisem Treglerem, advokátem se sídlem Praha 1, V Celnici 1034/6, o zaplacení 24 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 42 C 76/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2023, č. j. 16 Co 176/2023-561, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2023, č. j. 16 Co 176/2023-561, se v části výroku, jíž byl změněn rozsudek Obvodního soud pro Prahu 5 ze dne 22. 2. 2023, č. j. 42 C 76/2019-501, ve výroku o věci samé tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 000 000 Kč, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 2. 2023, č. j. 42 C 76/2019-501, se v části výroku o věci samé co do částky 24 000 000 Kč ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 22. 2. 2023, č. j. 42 C 76/2019-501, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 27 994 192 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení. 2. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 10. 10. 2023, č. j. 16 Co 176/2023-561, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 24 000 000 Kč; ohledně zbývajících 3 994 192 Kč a úroku z prodlení z částky 27 994 192 Kč jej ve výroku o věci samé a v nákladovém výroku zrušil a věc v tomu odpovídajícím rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalovaná jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupnicí dne 3. 3. 2016 smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem byla pohledávka vyplývající ze specifikovaných faktur v celkové nominální hodnotě 33 129 857 Kč. Sjednanou úplatu za postoupení ve výši 24 000 000 Kč žalobkyně uhradila. Za žalovanou smlouvu podepsal člen představenstva Jiří Jaroš, který byl v obchodním rejstříku zapsán i jako prokurista, a prokurista Jan Chromý. Podle zápisu v obchodním rejstříku (provedeném ke dni 15. 9. 2010) je statutárním orgánem žalované představenstvo, které jménem společnosti jedná vůči třetím osobám, před soudy, správními a samosprávnými orgány ve všech záležitostech, a to vždy předseda s dalším členem představenstva nebo dva členové představenstva. Podepisování za společnost se děje tím způsobem, že k napsané firmě společnosti nebo otisku razítka připojí svůj podpis předseda představenstva s dalším členem představenstva, nebo dva členové představenstva s označením své funkce. Dále je zapsáno, že k zastupování a podepisování za společnost (žalovanou) jsou oprávněni vždy dva prokuristé, kteří podepisují tím způsobem, že k firmě společnosti připojí svůj podpis s dodatkem označujícím prokuru. 4. Žalovaná při podpisu smlouvy předala žalobkyni doklady o pohledávce (uvedené v předávacím protokolu ze dne 3. 3. 2016), dne 3. 8. 2018 účastnice uzavřely dohodu o prodloužení promlčecí lhůty, v níž (mimo jiné) konstatovaly, že žalovaná postoupila žalobkyni pohledávky specifikované ve smlouvě o postoupení pohledávky (vedle dalších pohledávek). 5. Odvolací soud s poukazem na judikatorní závěry Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 387/2016) dovodil, že právní úprava způsobu, jakým členové statutárního orgánu právně jednají za právnickou osobu (jak ji zastupují) je tzv. statusovou úpravou (ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“), tedy spadá mezi normy chránící veřejný pořádek. Společné jednání prokuristy a člena statutárního orgánu není přípustným způsobem zastupování obchodní korporace podle § 164 odst. 2 o. z. a nemůže být zapsáno jako způsob, jakým členové statutárního orgánu jednají za obchodní korporaci, do obchodního rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. g) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Vzhledem k tomu, že ujednání o společném jednání jednatele a prokuristy, jakožto způsobu zastupování společnosti členy jejího statutárního orgánu, odporuje zákonu a zjevně porušuje právo týkající se postavení osob, tedy i veřejný pořádek, jedná se o ujednání neplatné a k této neplatnosti soud přihlédne v souladu s § 588 o. z. i bez návrhu. Z řečeného odvolací soud dovodil, že jednání člena představenstva a prokuristy žalované v době sjednání postoupení je neplatné, k „převodu“ pohledávky, která byla předmětem postoupení, na žalobkyni nedošlo a částka 24 000 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalované, které je povinna žalobkyni vydat. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání (doplněné podáním ze dne 11. 1. 2024). 7. Odvolacímu soudu vytýká, že nerespektoval svůj právní názor vyslovený v přechozím kasačním rozhodnutí, neboť otázku platnosti jednání za žalovanou vyřešil (oproti předchozímu rozhodnutí) opačně, aniž účastníky o svém změněném právním názoru informoval a poučil podle § 118a odst. 2 o. s. ř., a nesprávně aplikoval § 156 a § 170 odst. 1 o. s. ř.“. Napadený rozsudek považuje dovolatelka za překvapivý, porušující její právo na spravedlivý proces, v postupu odvolacího soudu spatřuje „porušení procesního práva“ a podstatnou vadu řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí. 8. Přípustnost dovolání spatřuje ve vyřešení následujících otázek: 1) zda „je správný postup odvolacího soudu, při němž odvolací soud nejprve v kasačním usnesení vysloví pro soud prvního stupně závazný právní názor o platnosti jednání žalované, který má kruciální význam pro rozhodnutí ve věci, a poté, kdy soud prvního stupně vydá rozsudek, řídě se tímto závazným právním názorem odvolacího soudu dospěje odvolací soud v následujícím odvolacím řízení ke zcela opačnému právnímu závěru, že se o platné jednání žalované nejedná, a v důsledku toho změní rozsudek soudu prvního stupně, aniž by došlo k podstatné změně skutkových zjištění a aniž před vynesením rozsudku tento svůj právní názor účastníkům vyjevil“, při jejímž řešení se – dle jejího přesvědčení – odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 968/2020 a sp. zn. 30 Cdo 4918/2017) a judikatury Ústavního soudu (rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 186/17 a sp. zn. III. ÚS 3285/22). 2) zda „(a) je zápis jedné a téže osoby v obchodním rejstříku jako prokuristy a současně jako člena představenstva v rozporu s donucujícím ustanovením zákona; (b) odpovídá principu materiální a formální publicity obchodního rejstříku presumpce správnosti a zákonnosti skutečností tam zapsaných (v tomto případě zápis jedné a téže osoby jako prokuristy a současně jako člena představenstva) bez ohledu na to, zda tento zápis je nebo není v rozporu se zákonem a bez ohledu na to, zda tento zápis odpovídá nebo neodpovídá skutečnosti“, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena. 3) zda „je platným právním jednáním jednání, při kterém zastupují společnost dva v obchodním rejstříku zapsaní prokuristé, z nichž jeden je současně zapsán v obchodním rejstříku jako člen představenstva, když podle zápisu v obchodním rejstříku zastupují společnost společně dva prokuristé anebo dva členové představenstva a v písemném projevu vůle jsou oba označeni jako prokuristé“, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena. 4) zda „zavazuje právnickou osobu, která je podnikatelem, jednání osob, které se za společnost v písemném právním jednání, dohodě o postoupení pohledávky, podepsaly jako prokuristé za situace, kdy jsou obě osoby zapsány v obchodním rejstříku jako prokuristé a jedna z nich současně jako člen představenstva akciové společnosti, přičemž podle zápisu v obchodním rejstříku jednají za společnost