33 Cdo 665/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 665/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 2. 2025 Spisová značka:33 Cdo 665/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.665.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Veřejné zakázky Náhrada škody Ušlý zisk Nepřípustnost dovolání Povinnost prevenční Vady řízení Dotčené předpisy:§ 16 odst. 6 předpisu č. 134/2016 Sb. § 2913 o. z. § 237 o. s. ř. § 2902 o. z. § 2903 o. z. § 242 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 665/2024-2078 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Moravské zemské knihovny v Brně se sídlem v Brně, Kounicova 996/65a (identifikační číslo 000 94 943), proti žalované Digitronic CZ s.r.o., se sídlem v Pardubicích, Za Pasáží 1429 (identifikační číslo 481 68 017), zastoupené JUDr. Erikem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1568/23, o 187 212,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 111 C 27/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 27. 9. 2023, č. j. 27 Co 174/2023-2034, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. O d ů v o d n ě n í Žalobou z 12. 10. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala 187 212,50 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody – ušlého zisku. Žalovaná porušila smluvní povinnost stanovit předpokládané hodnoty stavebních prací formou oceněného výkazu výměr – soupisu prací, a to v části dokumentace „Chlazení – nové kompresory“, kde chybně stanovila množství nového a likvidovaného chladiva. V důsledku tohoto pochybení žalobkyni ušel zisk, neboť nezískala část dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (dále též jen „IROP“). Okresní soud v Pardubicích v pořadí druhým rozsudkem ze dne 31. 3. 2023, č. j. 111 C 27/2020-1960, uložil žalované zaplatit žalobkyni 187 212,50 Kč s 8,25 % úroky z prodlení od 1. 9. 2020 do zaplacení a nahradit ji na nákladech řízení 28 579,20 Kč. Rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, č. j. 27 Co 174/2023-2034, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 2 990,20 Kč. Odvolací soud uzavřel, že žalobkyně prokázala předpoklady objektivní škodní odpovědnosti žalované podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná porušila povinnost, k níž se zavázala ve smlouvě o dílo uzavřené s žalobkyní, které vznikla škoda (majetková újma) v podobě ušlého zisku, a mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem škody byla příčinná souvislost. K jednotlivým předpokladům vzniku povinnosti nahradit škodu odvolací soud uvedl, že žalovaná reálně neodhadla předpokládané množství (hodnotu) nového a likvidovaného chladiva dvou nových kompresorů v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 a 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., tj. účinném do 21. 5. 2017, ačkoli pravděpodobná hodnota byla zjistitelná z evidenčních knih. Projektovou dokumentaci v části SO 09 „Chlazení - nové kompresory“ vypracovala neúplně, přestože měla jednat s odbornou péčí (§ 5 odst. 1, § 2590 odst. 1 o. z.). Újmou na jmění v podobě ušlého zisku ve smyslu § 2894 odst. 1 a 2952 o. z. je i neobdržená (část) dotace (podpory), pokud jsou zajištěny veškeré předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí a do tohoto děje vedoucího k získání dotace (majetkového prospěchu) zasáhlo protiprávní jednání škůdce. Žalobkyně mohla žádat o dotaci ve výši odpovídající žalované částce – tj. rozdílu hodnot chladiva stanovených nesprávně žalovanou a předpokládaných hodnot chladiva podle údajů evidenčních knih –, která by jí byla poskytnuta, pokud by žalovaná neporušila smluvní povinnost. Z obecných a specifických pravidel IROP pro žadatele a příjemce vyplývá, že dotace vyšší o žalovanou částku, kterou by – nebýt porušení smluvní povinnosti žalovanou – žalobkyně obdržela, mohla být použita na jiné činnosti financované z dotovaných prostředků. Vyplacení vyšší podpory bylo reálně dosažitelné a hodnota majetku žalobkyně by se zvýšila použitím peněžních prostředků na jiné činnosti související s revitalizací stavby. O tom, že projektová dokumentace bude sloužit i k žádosti o podporu IROP, žalovaná věděla a byla upozorněna na nemožnost změn či úprav v žádosti po jejím podání, tedy konkrétně na to, že chybné stanovení předpokládané hodnoty nového a likvidovaného chladiva se nevratně odrazí v žádosti o dotaci. Žalobkyně by žalovanou částku z podpory získala, mohla ji použít na další aktivity hrazené z prostředků IROP a nemusela by ji poskytovateli dotace vracet. Od předání díla – 17. 10. 2017 – nenastala žádná nová okolnost, která by působila jako výlučná a samostatná příčina vyvolávající vznik škody; porušení smluvní povinnosti žalovanou tedy bylo dominantní skutečností, bez níž by ke škodlivému následku nedošlo. Škoda (ušlý zisk) byla – argumentuje odvolací soud – podle obvyklého chodu věcí adekvátním důsledkem porušení smluvní povinnosti. Okolnosti konkrétního případu vylučují spoluodpovědnost žalobkyně jako objednatelky ve smyslu § 2903 odst. 1 a § 2918 o. z., neboť její povinností nebylo údaje uvedené v projektové dokumentaci detailně kontrolovat a ověřovat, což by znamenalo přenášení odpovědnosti za vady díla; žádné okolnosti navíc nenasvědčovaly tomu, že by dílo mělo mít vady, proto po žalobkyni nebylo možné požadovat, aby proti (nepředvídatelnému) vzniku škody zakročila. V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaná shledává jeho přípustnost v tom, že se odvolací soud při řešení právních otázek odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a „současně“ jde o právní otázky, které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny: 1) zda zhotovitelka projektové dokumentace odpovídá za nemožnost financování jiné akce z úspor podpory určené na stavbu, 2) zda lze dovodit příčinnou souvislost mezi odpovědností zhotovitelky projektové dokumentace „za nezískání dotace ve větší výši“ a financováním hypotetické, konkrétně nespecifikované akce, jejíž realizace z podpory nebyla příjemkyní zamýšlena, 3) zda lze ušlý zisk vzniklý na základě dvou samostatných skutečností – nesprávné stanovení předpokládané hodnoty části zakázky žalovanou a nezahrnutí příslušné akce do žádosti o podporu žalobkyní – přičítat v plném rozsahu pouze žalované, 4) zda je pro závěr o porušení smluvní povinnosti relevantní skutečnost správného stanovení předpokládané ceny nového chladiva a likvidace starého chladiva nebo předpokládané hodnoty celé stavební části zakázky, 5) zda lze povinnost k náhradě škody dovodit i za situace, kdy podpora byla žalobkyni poskytnuta ve výši nesnížené v důsledku pochybení žalované při stanovení předpokládané ceny nového chladiva a likvidace starého chladiva pro účely žádosti o dotaci, 6) zda sankční krácení dotace je skutečností, která má vliv na výši škody vzniklé žalobkyni, 7) zda po upozornění žalované na vadu díla má žalobkyně před jeho užitím zakročovací povinnost, 8) zda skutečnostmi relevantními pro posouzení příčinné souvislosti jsou další okolnosti mající vliv na „tvorbu úspor“ v rámci dotace, „tj. zejména předraženost stavební části zakázky a porušení zásad transparentnosti při výběru dodavatele stavební části zakázky“, 9) zda soud může za účastníka „dotvářet plnění povinnosti tvrzení a důkazní“ a zda účastník splní povinnost označit důkazy, jestliže je nepřiřazuje konkrétním tvrzením, ale uvede je „hromadně pro celé podání“. Navrhla, aby dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se rozhodnutí soudu prvního stupně mění tak, že se žaloba zamítá, případně aby rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně se s napadeným rozhodnutím ztotožnila a navrhla, aby bylo dovolání zamítnuto. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otáz